Nad Prahou sa vznáša nová vzducholoď

Pripájame oznámenie o tomto zaujímavom diele od iniciátorov:

V roce 2008 otevřelo Centrum současného umění DOX v Praze poprvé své dveře veřejnosti. Stalo se tak na základě soukromé iniciativy Leoše Války, současného ředitele Centra DOX, a jeho partnerů. Projekt přestavby bývalé továrny na multifunkční prostor byl záhy nominován na prestižní evropskou architektonickou cenu Mies van der Rohe Award. Během osmi let činnosti instituce usiluje o naplňování svého poslání, které zní: vytvořit prostředí pro zkoumání, prezentaci a diskuzi o zásadních společenských tématech, kde umění spolu s dalšími disciplínami a obory umožňují kritický přístup k tzv. realitě dnešního světa.

Výstavba obří dřevěné vzducholodi je dalším dokladem osobního přesvědčení ředitele DOXu Leoše Války, které se odráží i v celkové filozofii Centra DOX, že dokonce i v dnešním rychle se měnícím globalizovaném světě, kde platí, že nic, co nelze vypočítat, vyhodnotit nebo předvídat, nemá cenu riskovat, se věci dají dělat jinak.

„Myšlenkou vytvořit nad moderní sklo-betonovou budovou Centra DOX jakousi „parazitní“ strukturu jsem se zabýval několik let. Zpočátku jsem snil o absurdně fascinujícím organickém tvaru, který by byl v kontrastu s  existující architekturou DOXu“, říká Leoš Válka.

V roce 2013 Leoš Válka oslovil mezinárodně uznávaného architekta Martina Rajniše, držitele Ceny za přínos architektuře v oblasti udržitelného rozvoje za rok 2014 (Global Prize for Sustainable Architecture, 2014), aby se s ním podílel na realizaci toho, co sám nazývá „snem 12- letých kluků“. Více než dva roky pak společně s odborníky na dřevěné stavby a ocel pracovali na návrhu 42 metrů dlouhé a 10 metrů široké konstrukci inspirované tvary obřích vzducholodí, které začaly křižovat oblohu na počátku dvacátého století.

Tvar vzducholodi je symbolický. První vzducholodě představovaly optimistické ideály nového bezprecedentního technologického pokroku. Svou pozoruhodnou monumentalitou a hypnotizující důstojností nepřestávaly fascinovat generace i dlouho poté, co zmizely z oblohy. Vzducholodě vždy ztělesňovaly věčnou lidskou touhu létat a zároveň určitý utopický ideál. Vzducholoď nad Centrem DOX nese jméno jedné z nejznámějších postav utopické literatury. Gulliver bude sloužit jako prostor pro setkávání současného umění s literaturou a program bude rozvíjet témata výstav Centra DOX, které charakterizuje kritická reflexe fungování dnešního světa.

Vzducholoď Gulliver se oficiálně otevře ve dnech 10. – 11. prosince 2016.

Leoš Válka (1953) odešel v roce 1981 z tehdejšího Československa do Austrálie, kde založil několik  společností, které se specializovaly na stavby, interiérový design a development. V roce 1996 se natrvalo vrátil do Prahy. Se svým obchodním partnerem Robertem Aafjesem inicioval a posléze s finanční pomocí dalších partnerů zrealizoval projekt výstavby největší soukromé výstavní instituce v České republice. Centrum současného umění DOX v pražských Holešovicích bylo otevřeno  v roce 2008. Dnes Leoš Válka působí jako ředitel a předseda představenstva. V roce 2011 mu na základě nominace panem Václavem Havlem byla udělena cena Ministerstva kultury ČR za dlouhodobý přínos a zásluhy v oblasti výtvarného umění.

Martin Rajniš (1944) se na mapu světové architektury zapsal významnými projekty, které spojuje myšlenka dlouhodobé udržitelnosti, ekologie a představa architektury jako nástroje pro rozvoj komunity-společnosti. Vystudoval ČVUT a AVU a v sedmdesátých letech pracoval v SIALu, vedeném Karlem Hubáčkem. Spolu s J. Eislerem a M. Masákem jsou autory projektu pražského obchodního domu Máj na Národní třídě. Je spoluautorem pavilonu dějin dopravy na Expo 1986 ve Vancouveru. Po revoluci vedl se S. Fialou, J. Zimou a T. Prouzou D. A. Studio, jehož nejrozsáhlejším projektem byla výstavba nového centra na Smíchově. V posledních dvou desetiletích se tvorba Martina Rajniše výrazně proměnila. Věnuje se menším stavbám postaveným z přírodních materiálů (dřevo, kámen, sklo) a východiskem jeho tvorby je filozofie tzv. „přirozené architektury“. Martin Rajniš  je zakladatelem a vedoucím ateliéru Huť architektury Martin Rajniš. V roce 2014 byl oceněn prestižní cenou „Global Prize for Sustainable Architecture“ za výjimečný přínos světové architektuře.