Maringotka pod Lipnicí

Čím ďalej, tým viac zastavujeme voľnú krajinu a prírodu. Tradičné stavebné zásahy (základy, betón, murovanie, výkopy a "planírovanie" terénu) vytvárajú masívne a nevratné zásahy do pôvodného charakteru prostredia. Ako architekti by sme mali mať stále na zreteli cieľ, aby naše zásahy boli čo najmenšie a podľa možnosti reverzibilné (aby sa stavba po skončení svojej životnosti dala odstrániť v princípe "bez stôp", alebo s čo najmenšími stopami...). Predstavená forma síce nie je riešením problému, ale je zaujímavým príkladom, ktorý v praxi overuje možnosti takéhoto alternatívneho prístupu k bývaniu mimo sídla (a je vlastne aj určitým návratom k starému vzoru v novom podaní). Pripájame text autorov:

Narozeninový dárek z vozového parku cirkusáckého klanu Berousků dostal otec k 50. narozeninám od rodiny a přátel. Záměrně byla pořízena maringotka před rekonstrukcí, aby oslavenec osvěžil své truhlářské vzdělání a mohl dvě léta strávit manuální činností.

Opláštění maringotky a téměř všechna okna byla zachována. S ohledem na umístění na svažitý pozemek s výhledem na hrad Lipnice bylo jedno boční okno zvětšeno na velké posuvné prosklené dveře, které lze otevřít a propojit tak vnitřní prostor s venkovní stupňovitou platformou a užívat si výhled do krajiny.

Maringotka je dlouhá 7 metrů a široká téměř 2,5 metru. Původní vstupní prostor s dveřmi byl přeměněn na koupelnu. Zeď a podlaha v koupelně je z voděodolné překližky. Jedna stěna je zdobena ručně malovaným dekorem. V otevřeném obytném prostoru jsou kamna s posezením, kuchyňský kout a velká postel, pod kterou jsou police a velký úložný prostor.

Na vnitřní obložení a vestavěný nábytek je použita přírodní překližka. Podlaha je ze starých recyklovaných prken, které byly opatřeny transparentním lakem s šedým tónováním.

Podklady: studio Schwestern