ČKA upozorňuje na potrebu pripraviť sídla na extrémne prejavy počasia

Česká komora architektov pripravila výzvu, pre samosprávy i architektov aby venovali zvýšenú pozornosť príprave sídiel na čoraz silnejšie extrémne prejavy počasia.

Hoci je to dokument ktorý vznikol "u susedov", jeho tézy sú aktuálne a všeobecne platné (aj v slovenských, alebo širších európskych podmienkach). Preto si termíny "česká sídla, česká města a obce..." môžeme voľne zameniť za akékoľvek naše, alebo iné (nielen stredoeurópske) lokality. 

(Tlačová správa ČKA z 7. júla 2026 v pôvodnom znení):

Česká sídla se musí připravit na extrémní projevy počasí, nejen na vedra

Česká města a obce se musí připravit na opakující se vlny veder stejně jako na sucho, přívalové srážky a silný vítr, tedy na extrémní projevy počasí.

Nedávné vlny letních veder opět potvrdily, že česká města a obce potřebují systematický plán, jak se na podobné situace připravovat a jak je zvládat. Nejde jen o technická opatření proti extrémům. Jde o kvalitu života, bezpečnost obyvatel, ochranu veřejného majetku a dlouhodobou odolnost sídel.

Česká komora architektů (ČKA) proto vyzývá samosprávy, městské a obecní organizace i kandidáty v komunálních volbách, aby přípravu sídel na extrémní projevy počasí zařadili mezi konkrétní priority. Nestačí obecně mluvit o klimatu. Je třeba se ptát, co bude obec dělat při plánování a úpravách veřejných prostranství, při rekonstrukcích a výstavbě veřejných budov, při obnově technické infrastruktury i při péči o krajinu kolem sídel.

„Architektura je o přípravě a navrhování. Umí ovlivnit každý nový záměr, každou rekonstrukci i každou úpravu vystavěného prostředí — od samotných budov přes ulice a náměstí až po širší vztahy v sídle a krajině. Právě ve fázi přípravy projektu, kdy se tvoří zadání, se rozhoduje, zda bude stavba a její okolí zvládat nejen běžný provoz, ale také vlny veder, přívalové deště, sucho, výpadky energií nebo silný vítr,“ konstatuje Lukáš Janáč, člen pracovní skupiny České komory architektů pro udržitelnost.

Zásadním nástrojem je proto promyšleně rozvíjet nejen nové, ale zejména vystavěné prostředí — budovy, veřejná prostranství, infrastrukturu i krajinu kolem sídel. Je nezbytné zejména:

• navrhovat veřejná prostranství s menším podílem přehřívaných povrchů a s větším prostorem pro stromy, stín a příjemné mikroklima,
• zadržovat vodu v sídlech, podporovat vsakování, odpar, vodní prvky a dostupné koupací plochy,
• omezovat tepelné ostrovy ve velkých areálech administrativy, obchodu, výroby, technické infrastruktury a sportovišť,
• využívat zeleň na budovách, střechách, zdech, balkonech a lodžiích jako přirozenou ochranu proti přehřívání,
• u veřejných staveb a větších rekonstrukcí už v přípravě projektu prověřovat odolnost vůči horku, suchu, přívalovým dešťům a výpadkům energií,
• navrhovat veřejné stavby tak, aby mohly mít více funkcí — například sportovní hala může běžně sloužit sportu a komunitě a v krizi také jako centrum krizové odolnosti,
• připravovat vybrané veřejné budovy na dočasný ostrovní provoz s vlastním zdrojem energie, vody a základním zázemím pro obyvatele obce i okolních sídel,
• pečovat o krajinu kolem sídel jako o přirozenou ochranu před horkem, suchem, povodněmi a dalšími extrémními jevy,
• podporovat dopravu, která méně zatěžuje ovzduší a nepřispívá k přehřívání měst,
• využívat místní data o teplotách, srážkách, vodě, zeleni a skutečném provozu budov, aby se opatření nenavrhovala obecně, ale podle podmínek konkrétní lokality.

Součástí kvalitní přípravy projektu by mělo být také posouzení rizikových aspektů záměru z pohledu extrémních výkyvů počasí. Nejde o zbytečnou administrativu, ale o praktické prověření, zda budova, veřejný prostor nebo infrastruktura obstojí i v podmínkách, které budou v dalších letech častější a náročnější.

ČKA zároveň považuje za důležité, aby se odolnost sídel stala součástí veřejné debaty před komunálními volbami. Občané i média by se měli ptát jednoduše: Jaký má obec plán, aby její veřejná prostranství, budovy a infrastruktura lépe zvládaly horko, sucho i krizové situace? Kdo bude tato opatření koordinovat? A jak se promítnou do konkrétních investic?

„Nestačí obecně mluvit o klimatu. Obce, jejich organizace i kandidáti do komunálních voleb by měli jasně říct, jak chtějí připravit veřejná prostranství, budovy a infrastrukturu na horko, sucho a další extrémní projevy počasí. Právě teď je chvíle udělat z odolnosti sídel jedno z témat komunálních voleb,“ apeluje Petr Lešek, předseda pracovní skupiny ČKA pro udržitelnost.

Na těchto aktivitách se podílejí autorizovaní architekti, urbanisté a krajinářští architekti. Zásadním partnerem samosprávy pro koordinaci tématu napříč projekty, správci infrastruktury i městskými organizacemi je městský nebo obecní architekt.

Česká komora architektů na toto téma upozorňuje dlouhodobě také ve svých dubnových materiálech Teze ČKA pro udržitelné obce a města (odkaz zde) a Komunální politiky architektury pro obce v ČR (odkaz zde).

Za Českou komoru architektů - Petr Lešek předseda pracovní skupiny ČKA pro udržitelnost a Lukáš Janáč člen pracovní skupiny ČKA pro udržitelnost.