Hore
Portál z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia

Wienerberger s.r.o.

Tehelná 1203/6
Zlaté Moravce

Internorm

Okná pre pasívne domy

Galvaniho 15 B
Bratislava

Saint-Gobain

BIM knižnice a objekty

Stará Vajnorská 139
Bratislava

Divízia ISOVER Saint-Gobain Construction Products

Dokonalá izolácia

Stará Vajnorská 139
Bratislava

Profirol s.r.o

Prielohy 1012/1C
Žilina

PREFA Slovensko s. r. o.

Štúrova 136B
Nitra

Saint-Gobain Construction Products, s.r.o., Divízia Rigips

Vlárska 22
Trnava

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.
Hore
Menu
Kalendárium
Vložené
6. jún 2017
0
161

Renomovaná holandská architektka Marianne Loof na čele poroty Českej ceny za architektúru 2017

O držiteľovi tohtoročnej Českej ceny za architektúru rozhodne sedemčlenná medzinárodná odborná porota. Na post predsedkyne bola porotcami zvolená renomovaná holandská architektka Marianne Loof, ktorá je partnerkou známeho architektonického ateliéru LEVS architecten v Amsterdame. O víťazstvo v druhom ročníku preztížnej ceny sa uchádza 249 prihlásených diel.
Renomovaná holandská architektka Marianne Loof na čele poroty Českej ceny za architektúru 2017

Marianne Loof bezprostředně po absolutoriu Delft University of Technology v roce 1989 založila s Jurrianem van Stigtem v Amsterdamu Loof & van Stigt Architecten, od roku 2005 je partnerem společnosti LEVS architecten. S úspěchem realizovala projekty nejrůznějšího zaměření, od rozsáhlých rezidenčních záměrů – např. nedávno dokončené apartmánové bydlení Square v centru Amsterdamu nebo koncept zástavby pro 17 tisíc lidí u ruského města Kazaň, až po školy nebo stavby z nepálených cihel pro kmen Dogonů v Mali. Jejím cílem je vytvářet dobře fungující budovy, které jsou krásné, neškodí životnímu prostředí, slouží svému účelu po mnoho let, budovy, ve kterých se lidem dobře pracuje a žije.

Marianne Loof byla v letech 2007–2009 hostující lektorkou na Fakultě architektury ČVUT, jak po této zkušenosti hodnotí české architektonické vzdělávání? „V LEVS máme vysoké procento studentů a zaměstnanců z Evropy, a to i z českých univerzit a ze Slovenska. Celkově oceňujeme vysokou úroveň dovedností, jako je kreslení a práce s počítačem. Také úroveň vzdělání je vysoká, ale v oblasti sociální a architektonické diskuse je izolovanější. Architekti v České republice jsou také více orientovaní na soukromé zakázky, toto malé měřítko projektů je odlišné než v Nizozemsku. U nás vedeme studenty k tomu, aby byli analytičtí, měli svůj jasný názor a neviděli architekturu a design jen jako umění, ale jako společenskou sílu.“

V těchto dnech porota v čele s Marianne Loof vybírá z 249 prací přihlášených do aktuálního ročníku České ceny za architekturu užší okruh realizací, které budou představeny na nominačním večeru 12. června v kulturní zóně Pragovka v pražských Vysočanech. Slavnostní galavečer, na němž z tohoto výběru vzejde přibližně deset finalistů, včetně laureáta České ceny za architekturu, se uskuteční 27. listopadu 2017 v Místě pro nové umění – Jatka 78. Výstava všech nominovaných děl bude k vidění v průběhu listopadu a prosince 2017 v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze. Na začátku roku 2018 se výstava přesune do Galerie Architektury Brno.

133
Youtube

Českému školství chybí širší sociální a architektonická diskuse

Marianne Loof – předsedkyně poroty

Intenzivně jste se zabývala koncepcí bytových domů, připomeňme loni dokončené apartmánové bydlení Square v centru Amsterdamu. Váš ateliér také vyhrál mezinárodní soutěž na koncept zástavby pro 17 tisíc lidí u ruského města Kazaň. Dalo by se inspirovat ještě dnes ruským konstruktivismem a myšlenkami kolektivního bydlení? Jaké formy bydlení jsou v Nizozemsku nejžádanější a jaké v Rusku?

U nás v Nizozemsku máme velmi silnou tradici sociálního bydlení. Na začátku 20. století nastartovala tvrdá regulace kvality bydlení nové sociální hnutí v městském plánování a architektuře. O navrhování sociálního bydlení se začali významně zajímat architekti Amsterdamse School, ve světě známí svojí zdobnou cihelnou architekturou. Proto bylo sociální bydlení a vysoká kvalita architektury v Nizozemsku vždy úzce propojeny. Od roku 2000 a zvláště po krizi jsme svědky příklonu k městské typologii malého bytu, orientovaného ve větší míře na mladé profesionály. V Rusku existuje velká poptávka po bydlení o vyšším standardu, protože lidé stále bydlí ve velmi nekvalitních Chruščovových panelácích. Patrná je tu skutečná potřeba a touha vylepšit kvalitu bytů v pečlivě navrženém prostředí. Náš ateliér LEVS může, s ohledem na nizozemskou dlouholetou tradici kvalitního bydlení a s ohledem na bohaté zkušenosti a znalosti v této oblasti, pomoci řešit tíživou situaci v Rusku.

Váš ateliér LEVS je partnerem vzdělávací nadace Dogon Education a už více než 15 let navrhujete různorodé stavby z nepálených cihel pro kmen Dogonů v Mali. Jaké principy uplatňujete při projektování v takto odlišných klimatických i kulturních podmínkách? Co je nejtěžší?

Aby mohla přetrvávat určitá kultura, je třeba, aby se společnost cítila dobře. Stavění z vepřovicových cihel není jen stavební metoda, ale souvisí také s tím, jak jsou komunity vytvářeny a (vnitřně) provázány. Když se vláda v Mali snažila komunity modernizovat tak, že se bude imitovat západní architektura, byly zde postaveny velké betonové školní bloky. Nejen že tyto stavby demonstrovaly nedostatek respektu vůči tradičním znalostem stavitelství a kultury, ale zároveň to byl důkaz nedostatečného spojení s komunitou, protože bloky nebyly postaveny jako nedílná součást vesnice. Uživatelé dokonce nemohli ani přispět k procesu stavby komunitních budov, jak se to u kmene Dogonů tradičně dělá. Základní škola Tanouan Ibi byla naším ateliérem navržena a postavena spolu s místní komunitou jako rovnocenným partnerem. Tím vznikl ze strany komunity závazek a zajistila se tak lépe udržitelná budoucnost. Nejedná se jen o obyčejnou školní budovu. Tahle je jejich.

Výstavba pomocí hydraulicky stlačených hliněných tvárnic vyžaduje nový přístup k architektuře a stavebnictví. Jednou v mnoha výhod je využívání místních materiálů. Další výhodou jsou izolační vlastnosti hliněných tvárnic, které udržují uvnitř domů příjemné klima. Tvárnice HCEB mají dostatečně velkou únosnost v tlaku, takže se z nich dají stavět nosné stěny, a to dokonce i v několika vrstvách. Holandská architektura má dlouhou tradici navrhování fasád a jejich vzorů z cihel. Velikost, přirozená kvalita a ostatní vlastnosti cihly ovlivňují rozměry budovy. V rámci omezení, které nám tvárnice stanovuje, jsme se naučili HCEB používat také jako ozdobný prvek při navrhování vzorů a reliéfů. Naše budovy mají stále propracovanější architektonický výraz, který využívá tradiční metody moderním způsobem.

V letech 2007–2009 jste byla hostující lektorkou na Fakultě architektury ČVUT, seznámila jste se tak s výukou na českých školách. Chybí něco českému architektonickému vzdělávání?

V LEVS máme vysoké procento studentů a zaměstnanců z Evropy, a to i z českých univerzit a ze Slovenska. Celkově oceňujeme vysokou úroveň dovedností, jako je kreslení a práce s počítačem. Také úroveň vzdělání je vysoká, ale v oblasti sociální a architektonické diskuse je izolovanější. Architekti v České republice jsou také více orientovaní na soukromé zakázky, toto malé měřítko projektů je odlišné než v Nizozemsku. U nás vedeme studenty k tomu, aby byli analytičtí, měli svůj jasný názor a neviděli architekturu a design jen jako umění, ale jako společenskou sílu.

Pravý stĺpec
Menu
Hlavný obsahHlavný obsah
Čakajte prosím