V juhočeskom kraji sa o Českú cenu za architektúru uchádzajú 4 nominované diela

Nominační večer ČCA se konal 12. června 2017 v kulturní zóně Pragovka v pražských Vysočanech. V nominacích poroty je zastoupeno 9 regionů České republiky a hlavní město Praha. Jihočeský kraj v soutěži reprezentují 4 architektonická díla: Komunitní centrum Máj v Českých Budějovicích (SLLA Architects), Studentský klub Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (Ateliér Dvořák architekti), instalace Vnímání (Šépka architekti) a Javornická palírna (ADR s. r. o.).

Do soutěžní přehlídky bylo možné přihlásit díla realizovaná v letech 2012–2016, z nominovaných staveb jich však byla převážná většina dokončena v období posledních dvou let (22 nominací bylo dokončeno v roce 2016 a pět v roce 2015). ČKA si současně váží velké aktivity Akademie České ceny za architekturu složené z tří stovek odborníků, která České komoře architektů pomáhá vytipovávat zajímavá díla, jejichž autory ČKA následně oslovuje s žádostí o přihlášení do soutěžní přehlídky. V letošním roce postoupilo 16 z těchto doporučení akademiků mezi nominované.

Zda některá z realizací nacházejících se v Jihočeském kraji osloví porotce natolik, že se zařadí mezi finalisty, bude jasné 27. listopadu 2017 na slavnostním galavečeru v Místě pro nové umění – Jatka 78 v Praze. Na akci budou rovněž vyhlášeny výsledky Ceny za výjimečný počin a Mimořádné ceny partnerů soutěžních přehlídky. Úkol to bude jistě nelehký, s řadou děl se však porota seznámí přímo v terénu na začátku září. Den po galavečeru se v Galerii Jaroslava Fragnera uskuteční vernisáž výstavy Česká cena za architekturu. Výstava bude v Praze k vidění až do 10. ledna 2018, poté se přesune do brněnské Galerie architektury.

Realizace v Jihočeském kraji:

Komunitní centrum Máj v Českých Budějovicích 

Lokace: České Budějovice
Autoři: Michal Sulo, Miriam Lišková, Jozef Skokan / SLLA Architects

Novostavba Komunitního centra Máj pro služby sociální péče zaměřené na děti a mládež je součástí projektu regenerace panelového sídliště Máj z 80. let 20. století. Jedná se o mateřské centrum, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, středisko primární prevence, sociálního poradenství a služebnu městské policie.

Schodiště a ostatní komunikační a pobytové prostory na obvodě objektu na všech podlažích umožňují propojení budovy a veřejného prostoru – náměstí je spojené se všemi podlažími až po hřiště na střeše. Vykonzolované stropní desky a ustoupení obvodového pláště vytvářejí přirozenou ochranu před přímým slunečním zářením a průchozí prostor s proměnlivou šířkou. Ochranná síť slouží jako podklad pro opadavé popínavé rostliny s nízkými nároky na údržbu.

Studentský klub Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Lokace: České Budějovice
Autoři: Jan Dvořák, Michaela Dvořáková / Ateliér Dvořák architekti

Přírodní charakter lokality s otevřeným prostorem centrální části kampusu Jihočeské univerzity ovlivnil architektonický návrh domu, který je situován v přední části parku. Představě o formě domu nejvíce odpovídal návrh přízemního bezbariérového objektu lehce usazeného na pozemku. Stavba je rozdělena do dvou provozně oddělených částí (studentský klub a kanceláře), které společně sjednocuje horizontální střecha elipsovitého tvaru. Charakteristickým znakem domu je lapidárnost, transparentnost a prostupnost. Ke vstupu do objektu zve rampa ústící ze Studentské ulice do vstupní pasáže a symbolizuje bránu mezi veřejnou částí kampusu a rekreační zelenou plochou. Otevřenost studentského klubu je podpořena návrhem prosklených stěn s možností otevření na terasu kavárny a do venkovního prostoru.

Vnímání

Lokace: České Budějovice
Autoři: Jan Šépka / Šépka architekti

Barokní Samsonova kašna umístěná na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích představuje významnou památku a symbol města, bez kterého si obyvatelé náměstí už snad ani nedokážou představit. Projekt  si kladl za cíl zjistit, zda takové dominaty nevnímáme již jen mimoděk.

Samsonova kašna se tak přibližně na tři týdny ocitla v kruhovém prostoru, který jí jednak separoval od samotného náměstí, a zároveň jí vytvořil klidné pozadí i intimitu, které tato dominanta nikdy neměla. Kruhový prostor byl přímo propojen cestou se schody s prostorem prvního patra Domu umění, kde se objevil opět kruh. Návštěvník se v prostoru galerie mohl pohybovat pouze po vymezené kruhové cestě a do volných prostor galerie se vlastně nedostal. Záměrné odcizení kašny a zvýraznění vstupu do Domu umění oknem je celkovým smyslem projektu.

Umístění instalace, kterou vidělo přes 36 000 návštěvníků, doplnily tři debatní večery za účasti hostů z řad odborníků, umělců, architektů i politiků. Blok přednášek se vztahoval k historii i současnosti náměstí a jeho využití, ale i ke vztahu současného umění a architektury.

Javornická palírna

Lokace: Javornice, Dub
Autoři: Petr Kolář, Aleš Lapka / ADR s. r. o.

Na místě hospodářské usedlosti z konce 19. století, stojící v kopcovité krajině mezi městy Bavorov a Vlachovo Březí, vznikl nový, částečně rekonstruovaný areál Javornické palírny. Nejedná se pouze o novostavbu ovocného lihovaru, ale také o další rekonstruované budovy bývalého hostince, chlévy a stodolu. Dále je zde ubytování pro členy rodiny majitele a jejich případné hosty. Součástí Javornické palírny je také ovocný sad a zahrada.

Návrh rekonstrukce vycházel z původního členění a umístění budov, které byly ve špatném technickém stavu. Zcela novým objektem je palírna, která je umístěna tak, že s původními budovami vytváří částečně uzavřený a chráněný dvůr. Snahou architektů bylo zachovat maximum z původních architektonických prvků budov a tam, kde to již nebylo možné, je nahradit podobnými detaily přenesenými z jiných staveb. Návrh vzhledu budov, výraz fasád i tvar střech, byly výrazně ovlivněny bezprostředním okolím.