Absolute Beginners

Tomáš Bárta, Michał Budny, Dominik Gajarský, Ivars Gravlejs, Jan Haubelt, Daniel Hanzlík, René Hábl, Helena Hladilová, Krištof Kintera, David Krňanský, Václav Krůček, Pavel Korbička, Jan Nálevka, Alice Nikitinová, Markéta Othová, Patrik Pelikán, Jana Peterková, Michal Pěchouček, Jan Šerých, Jiří Thýn, Pavla Tichá, Jan Turner

koncepce výstavy:
Jaromír Novotný & Pavel Švec

18/7 – 26/8/2017

vernisáž v pondělí 17.7., 18–21h

„Sáhli po svých vizích, nabitých emocemi, a zkusili se jich dotknout, připevnit je na určité místo, snad prsty na měkký povrch. Nevyna­lézali obrazy. Pouze se dotýkali toho, co už existovalo.“

(David Lewis-Williams, Mysl v jeskyni)

Skupinová výstava Absolute Beginnerspřináší smělou, ale zároveň konejšivou vizi o genezi obrazivé tvorby a její cestě napříč časem, prosté dynamických změn, náhlých, nečekaných zvratů i přespříliš překotného vývoje. Prostřednictvím poněkud spekulativní konfrontace dvou nejvzdálenějších bodů na časové ose dějin umění se dvojice příležitostných kurátorů, vydrážděných špatně pochopenými frázemi z populárně-naučné literatury, pokouší akcentovat formální i obsahové konstanty a zpochybnit tak vžité představy o lineární a víceméně neomylné progresi výtvarného umění od primitivního směrem k vyspělému, od nižšího směrem k vyššímu, či chcete-li – od instinktivního a intuitivního směrem k duchaplnému a racionálnímu. Můžeme se vůbec na podstatu historického vývoje dívat jinak, než jako na posloupnost, kdy první krok určuje druhý, oba tyto kroky pak určují třetí a to vše vede nevyhnutelně tam, kde jsme teď? Neříkáme tím zároveň něco o své neochotě vidět sami sebe jinak, než jako vrchol a pomyslný cíl všech těchto procesů? Podobné otázky se autoři výstavy pokouší formulovat na subjektivně sestaveném vzorku 22 českých umělců mladší generace, na poli projevů, které převážně nazýváme obrazem.