Daniel Pitín – Zpovědnice

Ve své postní umělecké intervenci zacílí Daniel Pitín na starobylý druh kostelního mobiliáře: na raně barokní zpovědnice. Právě na nich se v hlavním kostele jezuitského Klementina nachází unikátní série soch svatých apoštolů od Jana Jiřího Bendla. Jde o jeden z nejcennějších uměleckých souborů, který se v dnešním akademickém kostele u Karlova mostu nachází. Salvátorské „skříně na hříchy“ drží také ještě jiný prim: jsou v Praze pravděpodobně nejstarším dochovaným dokladem tohoto kdysi inovativního kostelního prvku. Prvku, který ale již neslouží svému účelu. A když, tak jen výjimečně. To, co bylo kdysi funkční, moderní a praktické, dnes vypadlo z „kostelního provozu“ a ustoupilo osobnější dialogické formě zpovědi. Staré zpovědnice u Nejsvětějšího Salvátora tak slouží už jen jako doplňkové kulisy celkové barokní atmosféry chrámu. Možná někomu připomínají vítězné oblouky. Pro jiného jsou jen mohutnými černozlatými „podstavci“ pro dvanáct bělostných soch. Někdo z nich má podvědomě strach. Někdo se na ně dívá spatra jako na svědky dávného církevního tmářství a manipulativní moci nad osudy jednotlivců. Někdo je vůbec nevnímá, a pokud ano, tak jen jako zdobný obklad bočních stěn. Lidé se do nich tisknou už jen v zimě, když v přeplněném kostele hledají únik z ledové kamenné dlažby.

Obraznost letos osloveného umělce Daniela Pitína sestává z nečekaných kombinací, protikladných atmosfér, rozpadlých scén a poškozených konkrétností. Pitín okolní svět i svět rozličných vrstev lidské paměti, fragmenty jejich záznamů rozkládá, posouvá měřítka a velikosti, aby pak vše zase sestavil do nového celku: do celku obrazu, koláže. Pitínovy obrazy, filmy a instalace jsou samostatnými skutečnostmi, i když mnohým připomínají i zrcadla nevědomí, záznamy snů, metafory našich pocitů, surrealistické prezentace archeologických mikroobjevů v sutinách západní kultury. V Pitínově díle můžeme tedy zahlédnout i jakési zápisky z výletů do hlubin lidské – kolektivní i individuální – psýché. Pro umělce je klíčovou kategorií prostor, reálný i mentální svět jako jeviště a člověk jako vlastní režisér i manipulátor ostatního. Pitín se nebojí mluvit o tom, že smyslem jeho práce je poznání.

V hloubce starobylých prken, ze kterých jsou stlučeny salvátorské zpovědnice, možná dodnes rezonují ozvěny stovek ba tisíců lidských příběhů, obav, pochybení či tragédií. Ale tyto černé skříně byly také svědky uzdravujícího usmíření se sebou samým, usmíření s vlastními nedostatky, usmíření s druhým člověkem. Jsou do nich otisknuté kruté děje minulosti i nepřízeň současnosti konkrétních kajícníků. Ta však už také dávno vstoupila do historie. A možná tu rezonuje i lecjaký povzbuzující vtip, odzbrojující energický nadhled barokních jezuitů. Tím jak Daniel Pitín zasazuje zpovědnice do kontextu vlastní umělecké vizuality, propůjčuje těmto malým kostelním vestavbám novou aktualitu, jakoby je probouzel ze staletého spánku a stavěl mosty mezi námi a těmi, kteří tu kdysi poklekli. Zpovědnice se tak možná znovu alespoň na chvíli stanou podnětem k introspekci a hlubšímu přemýšlení i pro dnešní návštěvníky.

Norbert Schmidt, kurátor

Daniel Pitín (* 1977) vystudoval pražskou AVU (1994-2001), ateliéry klasické malby u profesora Zbyňka Berana a konceptuální tvorby profesora Miloše Šejna. Pitín je především malířem, ale pracuje i s médiem filmu a videoartu či instalace. Z posledních samostatných výstav uveďme např. The Mechanical Flowers, Nicodim Gallery, Los Angeles, USA (2017);  Baroque Office, hunt kastner, Praha (2016), Traps, Charim Gallery, Vídeň, Rakousko (2013);  Cover Story, Boulder Museum of Contemporary Art, USA; KUNSTWERKE, hunt kastner, Prague; Daniel Pitín – solo show, Mihai Nicodim Gallery, Los Angeles, USA (2012).

Souběžně s instalací Daniela Pitína v kostele u Nejsvětějšího Salvátora proběhne v Galerii současného umění a architektury / Domě umění v Českých Budějovicích i samostatná Pitínova výstava obrazů a to od 20. února do 18. března 2018. Autor na obě místa vložil i jakýsi práh pomyslného mostu mezi oběma od sebe geograficky i institucionálně tak vzdálenými světy a událostmi.

Intervencí Daniela Pitína se volně inspiruje i cyklus 
Postních zamyšlení u Nejsv. Salvátora 2018.

Debatní setkání s Danielem Pitínem a dalšími hosty nad aktuální prostorovou intervencí se v akademickém kostele Nejsv. Salvátora uskuteční v neděli 18. března 2018 v 21:00 hodin po mši svaté.

Prohlídka kostela a zvláště jeho cenného mobiliáře s historičkou umění Petrou Oulíkovouse uskuteční ve čtvrtek 22. února 2018 v 19:30 hodin.

PROMÍTÁNÍ AUTORSKÝCH FILMŮ Cloud Carthography, Broken Windows, Lost Architect Daniela Pitína se uskuteční v kryptě kostela a to jen ve vybraných dnech:

středa 14. února – v rámci Popelce umělců, vernisáže (od 21:00 hodin)
neděle 18. března – v rámci debatního setkání s Danielem Pitínem (od 21:00 hodin)