Kristína Kandriková — Pohyb pozorovateľa

Kristína Kandriková patří do nastupující generace slovenských umělců, zanedlouho oslaví první výročí absolventury na bratislavské VŠVU. První rok po škole často rozhoduje o budoucnosti mladého umělce. Jak obstála?

Poslední výstavu měla na podzim v Brně spolu s Viliamem Slaminkom. Šlo o výsledek projektu VýTěr 2017 Galerie OFF/FORMAT, který dvojici svedl dohromady s místním kurátorem Janem Gerychem. Jejich spolupráce se osvědčila, a tak i v Nitranském Bunkru uvidíte výstup tandemu slovenské umělkyně a českého kurátora.

Těžiště Kristíniny tvorby leží ve zkoumání světelných a barevných kvalit malby, a to na samotné hranici obrazu. Zbavuje se autorského rukopisu ve prospěch objektovosti děl. Jen málokdy byla její díla orámována a stejně tak se neomezovala jen na 2D. Dílo často fungovalo až v interakci s prostředím, doplňkovým obrazem nebo pouze v návaznosti na pohyb a pohled diváka. Autorce se podařilo zpracovat snad všechny fyzikální vlastnosti barevného světla.

Po roce na volné noze oznamuje, že jí tvorba splynula se životem. Daleko méně odděluje práci v ateliéru a ostatní činnosti. Natolik se pohroužila do svého uměleckého výzkumu, až z toho vykrystalizovalo nové téma – balanc: „Je to o neustálom hľadaní rovnováhy, vyvažovaní, napätí, k akým rozhodnutiam sa prikloniť.“
Umělecký experiment se stal její životní realitou a už nebalancuje jen v umění, ale jako umělkyně na volné noze i se svým osudem.

Kristíniny pokusy dříve působily uměle, čistě, post-lidsky. Vždy v sobě však obsahovaly i podprahovou přírodní složku. Ta postupem času prorostla na povrch a stala se dalším nosným námětem. Zapojila do práce přírodní materiál, který pod barvou dál pracuje a dere se skrz ni. Motiv krajiny se promítá do horizontů v jejich obrazech a tematizuje kontrast i přibližování. Horizont je cíl, k němuž míříme, ale nikdy ho nemůžeme dosáhnout. Když k němu dojdeme, staneme se jeho součástí a zároveň ho svou přítomností popřeme. Představuje tak dokonalou metaforu uměleckých avantgard, ale také Kristýniny vlastní práce. Ta se nespokojila s původní problematikou a ve chvíli, kdy dosáhla jejího rozplývajícího se horizontu, se vydává za novými obzory. I proto je tak fascinující ji na této cestě sledovat.

Jan Gerych

Kristína Kandriková (1992, Čadca) je absolventkou maľby na Vysokej škole výtvarných umení v Bratislave (doc. Klaudia Kosziba). Po výstave diplomovej práce Nestálosť zámeru (2017) prezentovala samostatnú výstavu Podmienky odrazu (Nástupište 1-12, Topoľčany) ako výsledok rezidenčného pobytu. Na jeseň 2017 spolu s V. Slaminkom uviedli výstavu White Cube Fight. Svoje projekty prezentovala aj na niekoľkých skupinových výstavách na Slovensku, v Česku a v Poľsku. Žije a tvorí v Bratislave.