Nahum Tevet - Five Rooms

Zahájení výstavy: ve středu 5. září od 18:00 hod.
Galerie současného umění a architektury – Dům umění města České Budějovice Výstava trvá: 6. 9. – 7. 10. 2018 Kurátor: Michal Škoda

Tvorba Nahuma Teveta stojí na třech základních pilířích, kterými jsou malba, socha a architektura. Typickým rysem pro jeho díla / a je jedno, zda se jedná o práce komornějšího charakteru, či rozsáhlé prostorové instalace / je pocit „nedokončenosti“ a práce s měřítkem. Tevetův jazyk archetypálních forem, evokující předměty našeho běžného použití – kniha, krabice, stůl, židle, postel, člun... – je nositelem řady významů a především jím autor otevírá a divákovi předkládá řadu otázek. Barevné konstrukce, tvořící scény, měnící se s každým našim pohybem jsou základem prostorové struktury, kterou však jako celek nejsme schopni přečíst. Zmiňované archetypální formy se stávají hlavními protagonisty vytvářejícími tajemná neklidná místa s řadou odkazů a významů. Toto vše stvrzuje především Tevetova doposud nejrozsáhlejší instalace „Seven Walks“ - pozoruhodné dílo vznikající v rozmezí let 1997 – 2004, které bylo naposledy ukázáno v mnichovském muzeu Villa Stuck na přelomu minulého a letošního roku.

Nahum Tevet se narodil roku 1946 v izraelském Kibbutz Messiolt. V letech 1980 - 2013 působil jako profesor na Akademii umění Bezalel v Jerusalémě a v období 2001 – 2010 v pozici vedoucího magisterského studijního programu.

Ve svém raném díle kriticky odkazuje na konceptuální, minimalistické a později i konstruktivistické tendence umění, používá obyčejné materiály, které nejen shledává jako nejadekvátnější pro realizaci děl v daném období, ale zároveň tím odkrývá i jistou příklonost k zástupcům „chudého umění“ / Arte Povera /. V již samotných začátcích byla v jeho práci patrna přítomnost osobité poetičnosti, chtělo by se říci až s určitou dávkou hravosti, stejně jako hlubší obsahové významy, dotýkající se existenciálních otázek a vztahů vyplývajících z rámce historického vývoje společnosti.

Médium malby a historie umění, jako taková, se postupem času staly velice důležitými aspekty v Tevetově tvorbě, otevírajícími cestu, po které přichází k sochařsko malířským instalacím, tedy k základu díla postupně se vyvíjejícího až do dnešních dnů.

Nahum Tevet má za sebou dlouhou řadu výstav po celém světě, jak ve významných galeriích, tak i institucích a muzeích. Jen namátkou možno připomenout Documenta 8 (Kassel 1987), Biennale v Sao Paulo (1994), v Lyonu (1997) a v Benátkách (2003), stejně jako projekty pro vídeňské Muzeum Ludwig (1997), Muzeum umění v Římě (2008) v Bochumi ( 2015) a v Lodži (2017). Naposled to byla letošní výstava v galerii Kristof De Clercqv belgickém Gentu. Tevetova díla jsou rovněž součástí mnoha soukromých a muzejních sbírek, jako například MOMA New York, Muzeum umění Philadelphia, Muzeum umění Portland, vídeňský MUMOK, Kaiser Wilhelm muzeum Krefeld, FRAC Bretagne, či muzea V Tel Aviv a Jerusalémě.

„Pět místností“ českobudějovického Domu umění nabízí jak komorní, tak reprezentativní vhled do Tevetovy tvorby. První částí výstavy tvoří prostorová instalace For One Room (Pro jednu místnost) 2018. Jedná se o poslední dílo, které autor vytvořil speciálně pro tuto výstavu. Ve srovnání s početnou skupinou instalací s komplikovanou strukturou, které Tevet vytvořil za posledních dvacet let, se v tomto případě jedná o dílo menších rozměrů, což však neznamená, že by byla nějak ochuzena jeho vypovídající hodnota. Sám autor k tomuto dílu uvádí:
„Stejně jako ve svých jiných dílech vytvořených po roce 1980 jsem nedělal žádný plán nebo přípravné nákresy k výstavě „For One Room, 2018“. Vyvinulo se přirozeně, krok za krokem, intuitivně, asi jako když si dítě buduje svůj svět.

Žádný prvek nebyl vytvořen nebo namalován tak, aby vyhovoval nějakému konkrétně naplánovanému místu; ve svém ateliéru mám cosi jako „výrobní linku“, kde jsou objekty vytvářeny nebo namalovány v sériích, asi jako ve výrobně nábytku nebo v dílně malíře pokojů. Jsou jako umělé (nepoužitelné) předměty, které jsou určené rovnou k použití a které čekají, až se pro ně v tomto díle najde místo nebo budou odloženy. V průběhu let se takových předmětů vyrobí velký počet a potom se hromadí na policích jako v knihovně nebo v archivu, takže je mohu případně „najít“ v procesu vytváření tohoto díla nebo jiného budoucího díla třeba až za dlouhá léta.

Prvky, které se na této instalaci ‚podílejí‘ („stavební dílce“), mají různý tvar a měřítko, přičemž některé vypadají jako v normální velikosti, jiné naopak jako miniatury. To je jeden z nástrojů, které z ní vytvářejí nestabilní místo.
Na rozdíl od mnoha z mých větších instalací lze říci, že tato působí transparentním dojmem. Rozprostírá se před divákem, kterému se naskýtá téměř úplný pohled po celé instalaci, nikoli však způsob, jak ji zhlédnout celou najednou. Chtěl jsem, aby divák aktivně „skenoval“ dílo, přimět jej, aby chodil kolem a „četl“, co je před ním, a aby nespěchal, a přitom jsem mu neposkytl žádný výhodnější úhel pohledu.“

Druhá část výstavy sestává ze série kreseb Eight Times Six (Osm krát šest) 1977. Jedná se o velice významnou instalaci raných kreseb, původně vytvořených pro galerii Sara Gilat v Jerusalemě v roce 1977, které od té doby nebyly nikde ukázány. Tevet v nich experimentuje s myšlenkami prostoru, později rozvinutých právě v jeho sochařských instalacích. Tuto sérii komentuje takto: „ Při vystavování v prostoru galerie (kde divák očekává různé vystavené objekty), prezentuji často jednu a tu samou věc, kdy jsou podobné obrazy strukturovány různým způsobem, přičemž jsou ukázány v témže prostoru na dvou protilehlých stěnách, na dvou stranách téže stěny ve dvou místnostech, takže nelze najednou uvidět celek z jakéhokoli pohledu. Objevuje se zde napětí mezi místy ve vztahu ke každé jednotlivé kresbě a místem, které hledáme (a které nejde najít), abychom kresby viděli společně. Snažím se upozornit na specifické vlastnosti daného místa i na to, že sám divák se v něm nachází.“

„Pět místností“ je dílem, kde ztrácíme jistotu o svém vlastním místě v prostoru, a které dle slov Ori Desau: „otevírá nesourodé pole obyčejných věcí a přitom vypráví příběh o nedisciplinovaném, nevysvětleném a nečekaném.