Náměstí Práce ve Zlíně a jeho proměny

Zlín se stal v meziválečném období díky prosperitě firmy Baťa moderním městem s nezaměnitelným architektonickým stylem i životním tempem a historie výstavby náměstí Práce se odvíjela spolu s jeho rozvojem. Ještě počátkem 20. století byly na tomto území panské louky a pole. Historické náměstí s radnicí v centru Zlína začalo ztrácet od dvacátých let 20. století svoji roli a nová výstavba se soustředila před tovární areál. První veřejné budovy v prostoru budoucího náměstí, nazvaného podle baťovské filozofie příznačně náměstí Práce, byly zpočátku realizovány podle okamžité potřeby firmy bez celkové urbanistické koncepce a zůstaly dodnes solitéry. Na urbanistickém řešení náměstí se v meziválečném a válečném období podílela celá plejáda známých českých architektů a urbanistů a mezi lety 1935 až 1946 byla navržena řada variant řešení. Nové náměstí se mělo stát v duchu progresivních myšlenek moderního urbanismu o ideálním průmyslovém městě hlavním centrem obchodním, kulturním i společenským filtrem, kterým zaměstnanci procházejí při cestě z továrny.  Při významných událostech mělo sloužit jako velké shromaždiště. Nejvíce projektů celkové dostavby tohoto prostoru pochází od nejvýraznějšího architekta Zlína Františka Lýdie Gahury. Právě jemu je věnována tato prezentace, připomínající 60 let od jeho úmrtí (15. 9. 1958 v Brně). Na základě požadavků firmy Baťa vypracoval v roce 1935 ve svém ateliéru návrh úpravy nového centra města a studii dopravního řešení Zlína také významný architekt, urbanista, teoretik architektury a malíř Le Corbusier. V letech 1940–1942 se vedle Gahury zabývali otázkou regulace náměstí další významní architekti a urbanisté – Josef Gočár, Bohuslav Fuchs a Emanuel Hruška. Na jejich studie navázal v roce 1946 známý firemní architekt Vladimír Karfík.Jednalo se vždy o originální a podnětné návrhy, z nichž ale žádný nebyl realizován, stejně jako další poválečné plány. Náměstí Práce zůstává i přes řadu dalších urbanistických studií dodnes stále nedořešené.

Barevné originální plány a studie pocházejí ze sbírky architektury ve zlínské galerii a z pozůstalostí Františka L. Gahury a Bohuslava Fuchse, uložených v Muzeu města Brna. Řada z nich bude představena veřejnosti poprvé.

Kurátorka výstavy: Ladislava Horňáková
Komentovaná prohlídka výstavy: 21 .9. v 17:00 hodin.