Štěpán Vrbický - Okno na stole

Čajová konev, hrnec, koš na prádlo, stůl, kamna – obrazy, o nichž neuvažujeme jako o něčem prchavém, věci, o kterých spíše neuvažujeme vůbec; jsou nám tak všední, že se stávají neviditelnými. Maximalizace tohoto domněle stabilního, přitom však minimalizovaného obrazového arzenálu všednosti je kontrastním protipohybem. V pojetí Štěpána Vrbického tento protipohyb nabývá až asketického vyznění. A to několikaměsíční pečlivou prací na každém nevelkém formátu obrazu, která nezhmotňuje ani tak tyto předměty, ale spíše náš čas, naši schopnost rozlišovat podstatné od méně podstatného.