Vladimír Houdek, Future Polis II

Už během studia na Akademii výtvarných umění v malířském ateliéru Vladimíra Skrepla získal Vladimír Houdek (1984) dvě významná ocenění - v roce 2010 Cenu kritiky pro mladou malbu a o dva roky později dokonce Cenu Jindřicha Chalupeckého. Druhou z nich jako jediný malíř nadlouho předtím i potom... Ve svých obrazech spojuje malířský verismus s technicistními exaktními tvary, které však podobnost se součástkami strojů pouze předstírají. Vytváří tak dokonalou iluzi něčeho, co neexistuje. Na druhé straně však zdůrazňuje i malířskou hmotu, respektive její vrstvení, což jeho obrazům zajišťuje výraznou materialitu a „objektovost", takže na diváka působí dojmem až fyzické tíže... Něco podobného platí o geometrických formách, které jsou jejich obsahem. Znaky, které se tu objevují, jsou pouhými tvary, přesto však doslova zatížené vrstvami intelektuálních odkazů různorodé povahy z dějin vědy, výtvarného umění, architektury a nakonec i techniky. Tyto odkazy ovšem nejsou citacemi - Houdek je specifickým způsobem přehodnocuje a syntetizuje a spojením zdánlivě nesourodých jevů a objektů vzniká nová entita. Jedním z témat, která ho trvale zajímají, jsou ideální města, tedy koncept, který je odpradávna spjat s politickými, filozofickými a urbanistickými utopickými vizemi. Promítlo se i do názvu této výstavy jeho obrazů z poslední doby, přestože na nich žádné konkrétní městské struktury nenajdeme.