Vlastimil Zuska: Život tvarov v architektúre

V návaznosti na dílo francouzského teoretika a historika umění Henriho Focillona Život tvarů (Vie des formes), se přednáška zaměří na odlišení procesuálního a událostního charakteru architektury. Focillonovo pozoruhodné dílo zůstává aktuální a nosné i pro dnešní uvažování o umění, architekturu nevyjímaje, ač vzniklo v roce 1934. Spojení života jako principu proměnlivosti a pohybu s pojmem tvaru či formy jako označení čehosi stabilního naznačuje Focillonovo dynamické pojetí dějin umění – obzvláště zajímavé právě pro architekturu, která je ze všech uměleckých druhů nejvíce svázána s hmotou či materiálem.

Prof. PhDr. Vlastimil Zuska, CSc.

Od počátku odborné dráhy je zaměřen na filosofickou estetiku, zejména fenomenologickou (Ingarden, Husserl, Scheler), a na estetiku výtvarného umění a filmu. Postupně se věnoval tématům temporality estetického prožitku a časové dimenze ontologie uměleckého díla. Vedle fenomenologie měl na něho vliv Whitehead, Bergson, Lévinas a Deleuze, sémiotika a (post)strukura­lismus. Jeho samostatné práce se týkají sebereflexivity, inherentní intersubjektivity ega, estetické distance a temporality estetického znaku.

Z cyklu přednášek Estetika prostoru & Prostor estetiky

V čem spočívá interakce člověka s jeho okolím, prostorem budovaným především pro uspokojení jeho potřeb? Estetický náhled na problematiku architektury umožní zamyslet se právě nad vztahem mezi člověkem a prostorem, který obývá. Tradičním úkolem architektury je naplňovat především praktické cíle, poskytovat ochranu a zázemí pro různé lidské činnosti a jednání, zároveň má ale funkci reprezentativní, duchovní či dekorativní. V dnešní době je estetika architektury spíše opomíjena, obě oblasti si ale mají mnoho co nabídnout: konkrétní sociální rozměr architektury a naopak abstraktnější hledisko estetiky.