Život je bolestný a prinášasklamanie

ŽIVOT JE BOLESTNÝ A PŘINÁŠÍ ZKLAMÁNÍ /LIFE IS PAINFUL AND BREEDS DISAPPOINTMENT, MASSAKR, VOL. 1: LOVECRAFT

Vystavují Josef Bolf, Jakub Gajdošík, Stanislav Karoli, Eva Macekova, Martin Mulač, Martin Salajka, Richard Stipl, Marek Škubal, Frantisek Storm, Jan Vytiska

Kurátor Otto M. Urban

Výstava Život je bolestný a přináší zklamání, Massakr, vol. 1: Lovecraft se zabývá vlivem klíčové osobnosti moderního horroru H. P. Lovecrafta v současném výtvarném umění a je prvním pokusem o zmapování této tématiky v českém prostředí. Seriózní a narůstající zájem o jeho tvorbu se projevil i v nedávných publikacích, které se jí věnovaly i v oblasti filmové či literární. V letech 2010 – 2013 vydalo nakladatelství Puls jeho sebrané spisy, velkou pozornost věnoval Lovecraftovi i časopisy Živel č. 37 z roku 2013 či A2, č. 6 z roku 2015. Jeho jméno se poprvé objevilo již v antologii Lupiči mrtvol (1970). Lovecraftem se tehdy zabývaly takové výrazné osobnosti, jako například Josef Škvorecký či František Jungwirth. Následně však na dlouho Lovecraftovo dílo nemohlo vycházet. Žánr hororu byl komunistickou ideologií vnímán jako buržoazně úpadkový. To v praxi znamenalo, že se nevydávaly hororové knihy (až na malé výjimky), stejně jako se filmové horory nedostávaly příliš často do filmové distribuce. Určitá změna nastala až v průběhu 80. let s nástupem videa. Primitivně nadabované (většinou jedním člověkem) horory patřily mezi nejoblíbenější filmové kopie, které tehdy soukromě putovaly celou republikou.

Byla to právě generace, která v 80. letech dospívala a měla tak v určitém smyslu jako první možnost poznat nejen klasiku žánru, ale i béčkovou produkci. V tomto smyslu se tedy generační zkušenost českých umělců příliš nelišila od té, kterou měli jejich vrstevníci v zahraničí. Není tedy náhodou, že 90. léta přinášejí v celosvětovém kontextu razantní průnik hororové tématiky do výtvarného umění. Spektrum děl je velice široké svou formou i obsahem, od atmosférických zobrazení úzkosti přes popovou zdivočelost po drásající krutost. Málokteré téma tak silně rezonuje s naší současností, která je také protkána strachem a úzkostí. H. P. Lovecraft již dávno není literárními historiky podceňován a přehlížen, jeho dílu je věnována seriózní pozornost. Výstava, která vznikla jako společný projekt Galerie města Plzně a Trafo Gallery, představí tvorbu umělců a umělkyň, kteří se s fenoménem díla H. P. Lovecrafta vyrovnávají různými způsoby a v různých formách, od malby, kresby, přes plastiku, až po instalace. Zatím co plzeňská galerie nabízela scénické řešení výstavy v důsledku svého architektonického členění a velikosti prostoru, pražská Trafo Gallery představí podobu více koncentrovanou na výběr děl a ambientní atmosféru.

K výstavě byl vydán stejnojmenný katalog, který vedle uměleckých děl na dané téma obsahuje i teoretické texty o H. P. Lovecraftovi a jeho odkazu ve výtvarném umění, filozofii, literatuře a filmu (Urban, Hříbek, Adamovič, Jiroušek).

Doprovodné programy:

• 7. 2. od 17. 00 komentovaná prohlídka výstavou s kurátorem a autory
• 7. 2. od 19.00 inscenované večerní čtení povídky H. P. Lovecrafta hercem Janem Vlasákem
• 14. – 16. 2. Kino výtvarný umění na pražské AVU na téma horor a H. P. Lovecraft s přednáškou teoretika filmového hororu Martina Jirouška.

1. den Německo – expresionismus (Pražský student, 1913 (Der Student von Prag), Kabinet doktora Kaligariho (Das Cabinet des dr. Caligari, 1920), Upír Nosferatu (Nosferatu eine Symphonie des Grauens, 1922))
2. den anglosaský svět (The Dunwich Horror, 1970, The Haunting Palace, 1963, Roger Corman, Re-Animator, 1985)
3. den Itálie (Caltiki, the immortal monster, 1960, City of the living Dead (Paura nella citta dei morti viventi, 1980), The Beyond (l´Aldilla, e tu vivrai nel terrore…, 1981))

• 23. 2. od 19.00 křest alba limitovaných sítotisků autorů výstavy a koncert
• 4. 3. od 14.00 tetovací salon pro dospělé i děti na motivy autorů výstavy (dočasné i trvalé tetování z rukou Barbory Evil Hand Hermanové)