Ceny dekana Fakulty architektúry ČVUT v Prahe

Ceny dekana Fakulty architektúry ČVUT poznajú svojich laureátov. 

Porotcovia a porotkyne ocenili najlepšie ateliérové ​​aj teoretické práce uplynulého akademického roka. Práce sú na FA ČVUT vystavené do 5. decembra.

Podobne, ako v prípade Ceny dekana na bratislavskej FAD STU, je cieľom súťaže prezentovať excelentnú tvorivú prácu a reflektovať kvalitu a smerovanie výučby na najväčšej škole architektúry v Českej republike. Novinkou druhého ročníka súťaže je soška od absolventky designu Kláry Janypkovej, ktorú odovzdal dekan Dalibor Hlaváček všetkým oceneným.

“Cena děkana byla založena teprve minulý rok, ale už se etablovala v životě fakulty. Mám ambici, aby pokryla co největší škálu studentských prací, které na naší škole vznikají. I proto letos přibylo ocenění prací prvních ročníků a teoretických semestrálních prací. Vedoucí prací na cenu nominovali téměř stovku projektů, z níž poroty vybraly 26 finalistek a finalistů a 6 vítězných prací. Všem srdečně gratuluji! Velmi mě potěšil i ohlas soutěže o podobu sošky pro vítěze a vítězky Ceny děkana. Přihlásilo se 30 návrhů, z nichž jsme vybrali magický celoskleněný artefakt ve tvaru budovy Fakulty architektury,” hovorí Hlaváček.

Za spomenutie stojí práca Mariannay Páleníkovej - Dom Odborov Istropolis v Bratislave - Revitalizácia ikony slovenskej povojnovej architektúry, ktorá získala Cenu dekana za najlepšiu teoretickú semestrálnu prácu.

O hodnotení ateliérových a diplomových projektov rozhodovala porota v zložení: Dalibor Hlaváček, Jan Němeček, Tomáš Novotný, Jiří Opočenský, Lucie Vogelová a Markéta Zdebská. Teoretické práce hodnotili Dalibor Hlaváček, Josef Chybík, Petr Kratochvíl, Henrieta Moravčíková, Martin Pospíšil, Maria Topoľčanská a Petr Vorlík.

Porota sa rozhodla neudeliť cenu za dizajn v kategórii ateliérových prác 2. - 5. ročníka a v kategórii Veda a výskum.

Laureáti Ceny dekana FA ČVUT v jednotlivých kategóriách:

Cena dekana za teoretickú semestrálnu prácu (viac tu)

Marianna Páleníková / Dom Odborov Istropolis v Bratislave - Revitalizácia ikony slovenskej povojnovej architektury
Vedúci práce: Ing. arch. Tomáš Efler

Autorská správa: 
Diplomová práca ponúka víziu revitalizácie komplexu Istropolis so zameraním na Dom Odborov. Súbor je upravený pre funkčné požiadavky Kultúrneho a kongresového centra. V snahe ponúknuť stratégiu na prácu s architektúrou druhej polovici dvadsiateho storočia je ponúknutý návrh pre širšiu zónu ako aj pre samostatný objekt. Sú použité prístupy adaptácie na novú funkciu, revitalizácie pôvodného konceptu ako aj kontextuálna dostavba. Návrh zahŕňa riešenie priľahlého verejného priestoru, nový koncept komunikácie a funkčného rozloženia. Cieľom je citlivá architektúra, ktorá zachová a rozvinie kvality pôvodného konceptu pre potreby budúcej doby.

Hodnotenie poroty: 
Práce vznikla z několika úhlů podhledu zkoumá historii, podobu a potenciál významného architektonického souboru Istropolis v Bratislavě. Soustředí se na urbanistické a prostorové souvislosti, použité materiály, konstrukce, design a výtvarná díla a podává tak plastický obraz nejen o stavbě samé, ale i o dobových ambicích do ní vložených. Porota ocenila precizní, vyváženou strukturu textu, jazykovou vytříbenost i pečlivý badatelský přístup studentky, které se i přes pozornost upřenou na Istropolis mnoha odborníky podařilo dohledat dosud neznámé historické materiály. Respekt si studentka vysloužila i svou morální integritou a energií, kterou vložila do studia (a následně návrhu revitalizace) stavby, jejíž osud byl už v době této práce zpečetěn.

Cena dekana za ateliérový projekt prvého ročníka (viac tu)

Natálie Finsterlová: Kryt
Ateliér: Sládek-Blank

Autorská správa: 

Válka. Slovo, které v každém z nás vyvolává pocity úzkosti, strachu a nebezpečí. Před válkou se ovšem lze ukrýt do podzemního bunkru. V tom mém každé ze tří pater disponuje čtvercovým otevřeným prostorem a malými komůrkami, které jsou využity různým způsobem: jako místo pro spánek, jako koupelna, sklad. Po bunkru je možno se pohybovat po točitých schodech a výtahem, obojí vede až do chatky nad terénem, do které se dostává světlo pouze z vnitřního čtvercového atria.

Hodnotenie poroty: 

Progresivní práce s témetem hradního půdorysu. Porotu fascinovalo inovativní převedení tohoto principu do podzemí a vytvoření bunkru, jako útočiště před válkou. Autorka pracuje se základními architektonickými tématy, které byly již použity v minulosti, ale uchopila je novým způsobem. Použitím principu obsluhovaných a obsloužených prostor a definice jejich vzájemných proporcí vzniká příjemný prostor k pobývání. Projekt je aktuální, prostorově zajímavý a velmi kvalitně prezentovaný.

Cena dekana za ateliérový projekt v kategórii architektúra (viac tu)

Karolína Hausenblasová: Skleník Na Brusnici
Ateliér: Císler-Milerová

Autorská správa: 

Návrh vychází z charakteru současného stavu bastionů severního opevnění Prahy. Solitérní stavby, ruiny zdí, parkové úpravy a blízký kontakt s hradem. Nároží vnímám jako možnost propojení světů. Překročení hranice. Brusnice je předpolím Lumbeho zahrad, klesajících k Jelenímu příkopu. Při dobré vůli lze ze Střešovic dojít na Malostranskou prakticky jen zahradami. Probořené ohbí hradeb může být novou brankou do starého srdce Prahy. Veřejný skleník protahuje osu Jelení ulice. Narovnání tramvajové trati dle původní kurtiny rozšiřuje louku otevírající se výhledu na katedrálu sv. Víta. Stříbrná kolonáda obepíná poloprůhledný objem stavby, sloužící jako zastřešené zázemí parku. Leptané sklo společně s rostlinami za obálkou vytváří živý obraz promítající se na stěny parku. Zahrada v zahradě.

Hodntenie poroty: 

Práce představuje subtilní, ale přesto velmi komplexní a čitelný zásah do území, které si zcela jistě zaslouží kultivaci. Neokázalost, s jakou studentka tvaruje cestní sítě a úpravy terénu, navozuje jistou samozřejmost, se kterou lze návrh vnímat. Akcent v podobě veřejného skleníku/kavárny, drobného architektonického objektu s jednoduchým provozním řešením, je adekvátní a vytváří příjemné zázemí lokality. Návrh je navíc kvalitně a přehledně prezentován.

Cena dekana za ateliérový projekt v kategórii krajinná architektúra (viac tu)

Lucie Flanderková a Jessica Kleistnerová: Rožmitál pod Třemšínem, Cesty Jakuba Jana Ryby, Krajinou rybničního půlměsíce
Ateliér: Salzmann-Bečvářová

Autorská správa: 

V Rožmitálu pod Třemšínem pro nás byla od první chvíle tématem voda. Není proto divu, že jsme si jako zadání vybraly právě rybniční soustavu, která protkává katastrální území napříč. Chceme přiblížit lidi k vodě, vodu k lidem. S návrhem jednotlivých minimálních zásahů souvisela i nová cestní síť, na kterou jsme navázaly protierozní opatření, která by na orné půdě dokázala vodu zdržet.

Hodnotenie poroty: 

Autorský tým navrhl malé chytré zásahy, které podporují prostupnost a obytnost krajiny. Práce je poutavě a srozumitelně prezentována. Porota také oceňuje týmovou práci krajinářské architektky s architektkou.

Cena dekana za ateliérový projekt v kategórii urbanizmus (viac tu)

Karolína Čechová a Victoria Cheremnykh - Územní plán Milovice
Ateliér: Šindlerová

Autorská správa: 

Projekt územního plánu Milovice vychází z urbanistického projektu letního semestru 2021. Projekt byl založen na vize vytvoření dvojměstí Milovice – Lysá nad Labem. Podrobně se zabýval pouze centrální částí města s největšími nedostatky v rozmezí mezi železniční stanicí a východním cípem Benátecké Vrutice. Návrh územního plánu pojímá celé území obce Milovic včetně oblasti Božího Daru. Územní plán umožňuje další rozvoj Milovic v rozvojových plochách. Dochází k doplnění ploch občanského vybavení, zapojení města do širší krajinné sítě a vytvoření souvislé kvalitní sítě veřejných prostranství s využitím stávajících kvalit území a jejich podporou.

Hodnotenie poroty: 

Projekt přináší do plánování koncepční práci se strukturou sídla, dopravní infrastrukturou i uspořádáním krajiny. Širší hodnoty pak zdařile převádí do detailního řešení. Porota ocenila i prezentaci geneze koncepce, která je cenná při obhajobě projektu před zadavatelem.

Cena dekana za diplomovú prácu (viac tu)

David Foud: Úboč. 34 - Institut Paměti národa
Ateliér: Hradečný-Hradečná

Autorská zpráva: 

Diplomní práce se zabývá řešením Institutu paměti národa pro Plzeňský kraj umístěný do venkovské usedlosti v obci Úboč na Domažlicku, která byla jedním z mnoha statků postižených perzekucemi v 50. letech 20. století. Návrh využívá stávající objekty a doplňuje je o podzemní i nadzemními objekty koncipované do jednoduché formy, které propojují stavby do jednoho celku. Dochází ke konverzi jednotlivých stávajících staveb, ale zároveň zůstává zachován autentický vzhled objektů bez výrazných vnějších zásahů, jako nositel paměti místa. Součástí návrhu je audiovizuální expozice Institutu Paměti národa a prostory pro vzdělávání.

Hodnotenie poroty: 

Porotci ocenili citlivé a komplexní zpracování aktuálního tématu, kdy jsou očištěné historické struktury kultivovaně doplněny o prvky soudobé architektury.

Podklady: FA ČVUT