Sumarizácia najdôležitejších inovácií, ktoré redefinujúcich využitie tohto energetického zdroja.
AMPHIBIA 3000 GRIP 1.3 od spoločnosti ATRO predstavuje modernú hydroizolačnú technológiu, ktorá spája vysokú odolnosť,...
Ambiciózne plány EK narazili na ekonomické možnosti domácností v jednotlivých členských štátoch –...
IDEA DOOR od spoločnosti JAP prináša do interiéru čistý minimalistický vzhľad vďaka bezrámovému riešeniu a precíznej...
Nástenné nadomietkové armatúry Vitus sú mimoriadne vhodné pre rýchlu a efektívnu...
Okenné profily z kompozitného materiálu RAU-FIPRO X od spoločnosti Rehau sú v porovnaní s tradičnými plastovými profilmi mnohonásobne...
Najnovší sortiment stolov pre zariadenie interiérov...
Spojenie moderného dizajnu, funkčnosti a svetla do harmonického architektonického prvku.
Kancelárska budova Baumit v slovinskom Trzine prešla premenou na moderné a udržateľné pracovisko. Architekti kládli dôraz...
Mottom šiesteho ročníku on-line konferencie odborníkov Xella Dialóg je Efektívny návrh budov 2025+: zmeny a riešenia
Robot WLTR predstavuje moderný prístup k murovaným konštrukciám. Vďaka automatizácii dokáže rýchlo, presne a bezpečne realizovať...
Okrem bezpečnosti majú okná aj elegantný vzhľad, pretože nie sú viditeľné žiadne uzamykacie časti kovania.
Dvere MASTER v skrytej zárubni AKTIVE je možné vyrobiť až do výšky 3 700 mm
Internorm stavia na energetickú efektívnosť a inteligentné tieniace riešenia.
Slovensko vo výbere zastupuje šesť realizácií.
| Začiatok | 7.9.2016 17:00 |
| Koniec | 2.10.2016 18:00 |
| Miesto | Galerie současného umění a architektury - Dům Umění města |
| Adresa | Náměstí Přemysla Otakara II. 38, České Budějovice , Česká republika |
| Druh podujatia | Výstava |
| Kontakt | Galerie současného umění a architektury +420 386 360 539 galerie@ducb.cz |
Přednáška autora: 7. 9. od 17. 00
Ve studentském kostele SV. RODINY - Karla IV. 22 Č. Budějovice
Zahájení: Ve středu 7. 9. od 19.00 – na náměstí Přemysla Otakara II.
Výstava: 8. 9. – 2. 10. 2016
Spolupráce: Ing. arch. Jan Bárta
Kurátor: Michal Škoda
Tato výstava nestojí pouze na základě vlastní výtvarně architektonické intervence, ale bude rovněž doplněna / každé úterý od 18.00 / za účasti hostů z řad odborníků, umělců, architektů i politiků - o blok přednášek a diskusních pořadů pro veřejnost, vztahujících se k historii i současnosti náměstí a jeho využití, stejně jako k vztahu současného umění a architektury.
VNÍMÁNÍ
Projekt je zamyšlením nad tím, co pokládáme za důležitou součást a dominantu veřejného prostoru, a jak vnímáme některé skryté prostory, které nám poskytují společenské a kulturní vyžití.
Barokní Samsonova kašna umístěná na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích je jednou z největších svého druhu v zemi a představuje významnou památku a symbol města. Její umělecká kvalita je nezpochybnitelná a v současné době si nikdo z nás nedokáže představit náměstí bez této dominanty. Otázkou ale může být, zda dnes takové dominanty nevnímáme již jen mimoděk. Procházíme kolem nich každý den a díky tomu, že jejich hodnota je historicky i prostorově potvrzena, nepřemýšlíme již o podstatě této památky, ani o vztahu k prostoru velkorysého náměstí.
Naopak prostory prvního patra Domu umění, které v posledních letech nabízí velmi kvalitní umělecké zážitky, jsou před našimi zraky zastřeny. Návštěvník neznalý situace, galerii těžko hledá. Je zřejmé, že určitá forma utajení prostoru galerie může být i výhodou, nicméně prožitek z výstavy a případná diskuze o umění a kultuře se vytrácí z našeho běžného denního repertoáru.
Projekt se snaží poukázat na to, jak vnímáme, respektive nevnímáme, dominanty a skrytá místa, která nejsou daleko od sebe, nachází se v centru dění a nabízí kulturní vyžití. Smyslem by mělo být nabourání našeho stereotypního vnímání takových hodnot a snaha po zamyšlení a diskusi o těchto tématech.
Samsonova kašna se přibližně na měsíc ocitne v kruhovém prostoru, který jí jednak bude separovat od samotného náměstí, a zároveň pro ni vytvoří klidné pozadí i intimitu, které tato dominanta nikdy neměla. Kašna se tak ocitne jako šperk v galerii. Kruhový prostor bude přímo propojen cestou se schody s prostorem prvního patra Domu umění, kde se objeví opět kruh, ale v jiných souvislostech. Návštěvník se v prostoru galerie může pohybovat pouze po vymezené kruhové cestě a do volných prostor galerie se vlastně nedostane. Bude vnímat pouze prostor pomocí stropu, který nebude ve vnitřní promenádě instalován. Záměrné odcizení kašny a zvýraznění vstupu do Domu umění oknem je celkovým smyslem projektu. Do zajímavé konfrontace se tak dostávají věci, které spolu zdánlivě nesouvisí. (J. Šépka)
Jan Šépka se narodil v roce 1969 v Praze. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT a Školu architektury AVU v Praze. V roce 1994 inicioval spolu s Michalem Kuzemenským spolek Nová česká práce. V roce 1998 spoluzaložil a byl společníkem kanceláře HŠH architekti, která fungovala do roku 2009. Poté založil vlastní kancelář Šépka architekti : www.sepka-architekti.cz. V letech 2004 -2014 působí jako pedagog na Fakultě architektury ČVUT v Praze. V letech 2014 – 2016 byl vedoucím Kanceláře projektů a soutěží na IPR v Praze a od září 2014 vede ateliér A1 na UMPRUM, kde byl v minulém roce jmenován docentem pro obor Architektura. V roce 2006 byl editorem ročenky Česká architektura a v roce 2015 vydal knihu „Jak se dělá město“ Řada projektů, na kterých se podílel, získala ocenění v ČR i v zahraničí. K nejznámějším patří úpravy Horního náměstí v Olomouci, úpravy Jiřského náměstí na Pražském hradě, Arcidiecézní muzeum v Olomouci, vila v Berouně, vila Hermína, úpravy zámeckého návrší v Litomyšli, návrh Národní knihovny v Praze nebo Pokoj v krajině v Modravě.