Píseň duše. Ruské umenie zo zbierok GVUO

Vznik ruské sbírky obrazů v GVUO se datuje do předválečného období, kdy se do galerie formou daru dostalo ojedinělé dílo Konstantina Alexejeviče Korovina. Malba s ohledem na pařížský původ obrazu rozšířila tehdejší malou evropskou kolekci.

Teprve od konce 60. let začala galerie systematicky vytvářet kolekci, která je dnes vedle sbírky Národní galerie v Prazenejvýznamnější v České republice. Je pozoruhodné, že právě v České republice, je vedle Francie největší počet děl ruského klasického – realistického umění.

Kolekce GVUO představuje známá jména  zlatého věku ruské realistické malby, která byla spjata s činností Sdružení putovních výstav, tzv. pěredvižniků: Ilja Jefimovič Repin, Vasil Vasilevič Vereščagin, Ivan Ivanovič Šiškin, Franc Alexevič Rubó, Semjon Gavrilovič Nikiforov. V jejich dílech je přítomná jak citlivost ke společenským problémům, tak i k ruskému člověku.

Vznikl tak nový kánon ruské duše na pozadí historických událostí, které utvářely současnost. Spojením s realistickou formou postupně došlo k pozdější mytizaci a mnohem později i k propagandistickému zneužití. Z mladší a nově nastupující vrstvy je třeba zmínit dvě dominantní osobnosti. Jsou jimi Konstantin Alexejovič Korovin, čelní představitel nové generace umělců (převážně sdružujících se ve Svazu ruských umělců) a mimořádný impresionista, který roku 1929 odešel do Paříže.

Na opačné straně stojí největší talent mezi Repinovými žáky – Filip Andrejevič Maljavin. V jeho obrazech cítíme jeho velikého učitele, ale také zásadní progres. Radikalita Maljavinovy malby v Petrohradu počátkem století budila velké emoce na obou stranách. Na uměleckých přehlídkách v Paříži a Benátkách však sbíral uznání. Stejně tak i o dost později na přehledové výstavě v Praze (1933), která zapříčinila početný výskyt malířových děl v našem prostředí.

Jiří Jůza