Vlastimil Zuska: Život tvarov v architektúre

Existuje i imanentní, vnitřní vývoj, vlastní „život tvarů“. V návaznosti na dílo francouzského teoretika a historika umění Henriho Focillona Život tvarů (Vie des formes), se přednáška zaměří na odlišení procesuálního a událostního charakteru architektury. Focillonovo pozoruhodné dílo zůstává aktuální a nosné i pro dnešní uvažování o umění, architekturu nevyjímaje, ač vzniklo v roce 1934. Spojení života jako principu proměnlivosti a pohybu s pojmem tvaru či formy jako označení čehosi stabilního naznačuje Focillonovo dynamické pojetí dějin umění – obzvláště zajímavé právě pro architekturu, která je ze všech uměleckých druhů nejvíce svázána s hmotou či materiálem.

prof. PhDr. Vlastimil Zuska, CSc.
Po maturitě na SPŠ chemické v Praze (1966) pracoval postupně jako chemik, barvíř, strojník, tesař, knihovník v Národní knihovně ČR (1985–87), odborný pracovník v Čs. filmovém ústavu (1987–90). V letech 1980–85 studoval dálkově estetiku na FF UK (PhDr. 1986). Interní aspirantura v Ústavu pro dějiny a teorii umění ČSAV (1. 1. 1987 – 4. 1. 1987) byla ukončena z politických důvodů. Externí aspiranturu na katedře estetiky FF UK absolvoval v letech 1990–93. Od r. 1990 působí na téže katedře, od r. 1993 jako docent, od r. 1994 do r. 2012 jako vedoucí katedry.

Od počátku odborné dráhy je zaměřen na filosofickou estetiku, zejména fenomenologickou (Ingarden, Husserl, Scheler), a na estetiku výtvarného umění a filmu. Postupně se věnoval tématům temporality estetického prožitku a časové dimenze ontologie uměleckého díla. Vedle fenomenologie měl na něho vliv Whitehead, Bergson, Lévinas a Deleuze, sémiotika a (post)strukura­lismus. Jeho samostatné práce se týkají sebereflexivity, inherentní intersubjektivity ega, estetické distance a temporality estetického znaku. Původní přínos spočívá v aplikaci konceptu možný svět na výtvarné umělecké dílo, ve fenomenologické analýze obrazu jako časového objektu a oscilace mentální přítomnosti v procesu recepce estetického objektu. Podal nové pojetí mimésis a estetického postoje jako sebereflektujících aktů vědomí. V současnosti pracuje na problému fikce a konceptu estetické distance v literatuře, výtvarném umění a filmu.

Mezi jeho publikace patří mimo jiné Ťing-ťie. Poznámky k písním ze světa lidí (2015), sepsané spolu s Ondřejem Dadejíkem a Olgou Lomovou, Rozprava o westerne (2014), napsaná spolu s Peterem Michalovičem, či sborník studií Kruté světlo, krásný stín. Estetika a film (2010).