Kamil Roškot

29. dubna 1886 narozen ve Vlašimi
1896–1904 studium na gymnáziu v Praze v Křemencově ulici
1904–1910 studium stavitelství na Německé vysoké škole technické v Praze, zároveň externě studium architektury na Českém vysokém učení technickém v Praze
1904 studijní cesta do Německa, studijní cesta do Belgie a Holandska
1911–1913 studium filozofie a dějin umění na Univerzitě Karlově v Praze a studium kresby u prof. Maxe Švabinského na Akademii výtvarných umění v Praze
1913 studijní cesta do Itálie, Tunisu a Alžírska, vystavuje kresby z cest v Klubu akvarelistů ve Vídni
1914–1918 válečná služba v rakousko-uherské armádě na srbské a ruské frontě
1917–1918 opětné, válečnými povinnostmi ztížené studium stavitelství na Německé vysoké škole technické v Praze
1919–1922 studium architektury u prof. Jana Kotěry na Akademii výtvarných umění v Praze
1921 zakládajícím členem Sdružení stavební tvorby (od r. 1923 Sdružení architektů)
1922 studijní cesta do Itálie
1924 studijní cesta do Holandska a Anglie, členem Spolku výtvarných umělců Mánes
1926 studijní cesta do Itálie a Tunisu
zlatá medaile veletrhů v Miláně za stavbu československého pavilónu
studijní cesta do Švýcarska a Itálie
1928 zakládajícím členem a předsedou Asociace akademických architektů
1939 sňatek s akad. malířkou Helenou Broftovou-Pithovou
12. července 1945 zemřel v Paříži
1946 posmrtná výstava celoživotního díla v Uměleckoprůmyslovém muzeu Obchodní a živnostenské komory v Praze
1947 státní cena in memoriam za celoživotní architektonické dílo

Realizované stavby (výběr)

Roškotova rodinná vila (Praha-Bubeneč, Milady Horákové 179/102), stav 2012
Vlastní pozorovací stanoviště těžkého dělostřelectva, (1916)
Nájemní obytný dům architekta Františka Strnada, Praha 7, Čechova 29, (1923–1924)
Rodinný dům, Praha 10, Chorvatská 7, (1923)
Obytné domy státních zaměstnanců, Praha 6, Evropská 6-10, (1924)
Československý veletržní pavilon, Milán, Itálie (1926–1927; spolupráce Ing. C. Klouček)
Přestavba rodinného domu s vlastním bytem, Praha 6, Milady Horákové 102, (1927–1928) – objekt čeká demolice[1]
Pavilon města Prahy na výstavě soudobé kultury v Brně, (1928)
Obchodní a obytný dům pojišťovny Reunione adriatica di Sicurtà, Praha, Jungmannovo nám., (1929; při realizaci projekt změněn Fritzem Lehmannem)
Sokolovna ve Vlašimi, (1930)
Zdymadlo, Vrané nad Vltavou, (1931)
Zdymadlo, Brandýs nad Labem, (1931)
Zdymadlo, Štěchovice, (návrh asi 1932, realizace 1937–1942)
Československý pavilon na výstavě Století pokroku, Chicago, USA, (1933)
Hrobka českých králů, katedrála sv. Víta, Praha, (1934–1935; spolupráce na erbech: sochař Ladislav Kofránek)
Divadlo v Ústí nad Orlicí, (1934–1935)
Nejvyšší účetní a kontrolní úřad, Praha 7, Milady Horákové 85, (1935; realizováno 1939 jako ministerstvo vnitra, spolupráce Josef Kalous, Jaromír Krejcar a Jan Zázvorka)
Přehrada na Divoké Orlici, Pastviny, (1938)
Československý pavilon na světové výstavě, New York, USA, (1939)

Významné nerealizované projekty (výběr)

Projekt hotelu v Schätzenwaldu na Šumavě (dnes osada Rokyta), (1921)
Soutěžní návrh státní galerie Kampa, Praha, (1923)
Projekt budovy parlamentu na Letné, Praha, (1929)
Soutěžní návrh na regulaci města Santo Domingo a stavbu Kolumbova majáku, Santo Domingo, Dominikánská republika, (1929)
Soutěžní projekt Úrazové dělnické pojišťovny, Praha, (1929)
Soutěžní návrh letiště v Praze-Ruzyni, Praha, (1932)
Návrh na budovu ministerstva veřejných prací, Praha, (1930)
Soutěžní a vítězný návrh pomníku, resp. památníku Národní památník Domažlice z roku 1930, realizované torzo Baldov (1931) a instalace prstencového megakalicha (2015)