Akadémia výtvarných umení v Prahe pamiatkovo obnovila budovu Školy architektúry po sto rokoch od jej výstavby

Slovami rektora doc. MgA. Tomáša Vaňka: „Budova Školy architektury AVU je svědectvím své doby se silným pro-modernistickým étosem a jako taková je cennou kulturní památkou. Jedná se o jedinečný architektonický kompilát hned několika stylů s převažujícím vlivem kubismu a funkcionalismu a její obnovy bylo díky dohledu architektky Marcely Steinbachové zajištěno autorsky koncepčně citlivým způsobem. Budova je zachovaná a renovovaná ve výjimečně autentickém stavu a s nově začínajícím semestrem se do ní vrací život spojený především s výukou architektury, nových médií a technologií na AVU.“

História Školy architektúry (Jiří T. Kotalík):

Škola architektury byla založena v roce 1910 architektem Janem Kotěrou (1871 - 1923), který chtěl tímto aktem demonstrovat, že architektura je nejenom technická, ale i umělecká disciplína. Jan Kotěra, žák Otto Wagnera na vídeňské Akademii a poté dlouholetý profesor na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, byl zakladatelskou osobností české moderní architektury. Vychoval dlouhou řadu žáků, které v rámci Akademie nejdříve vyučoval ve svém ateliéru v Hradešínské ulici na Vinohradech. V letech 1919 - 1920 vypracoval projekt budovy Školy architektury, respektive dvou paralelních samostatných budov po boku Akademie, určených pro architekturu a grafiku (druhá budova nikdy nebyla postavena). Budova byla projektována jako jednopatrová stavba se stanovou střechou ve stylu rané moderny s prvky doznívajícího kubismu na výrazném portálu. Po Kotěrově smrti se jeho nástupcem stal architekt Josef Gočár (1880 - 1945), který projekt svého učitele využil a rozšířil o patrovou nástavbu s rovnou střechou a funkcionalistickými ateliérovými okny na sever. Budova dokončená v roce 1924 vznikla jako provizorium bez popisného čísla. Za války, kdy byla škola architektury uzavřena, sídlil zde Archeologický ústav. Po válce školu v interiéru upravil architekt Jaroslav Fragner, nové osvětlení navrhoval Jaroslav Fischer. V roce 1947 byla ve druhém patře umístěna restaurátorská škola, později ateliér profesora Oldřicha Oplta a po roce 1990 ateliér architektury prof. Emila Přikryla a nových médií profesora Michaela Bielického. Dnes jsou v budově umístěny ateliéry a knihovna Školy architektury Miroslava Šika, Nová média Tomáše Svobody a nově bude sloužit i pro Digitální laboratoř. 

Pamiatková obnova v roku 2019

Štúdia k investičnému zámeru obnovy Školy architektúry AVU vznikla pod vedením: prof. Akad. Arch. Ing. arch. Emila Přikryla v roku 2014. Pracovali na nej študenti a asistenti Školy architektúry (MgA. Marek Kopeć, MgA. Ing. Arch. Michal Šiška, MgA. Ing. Arch. Adam Wlazel, MgA. Vendula Urbanová, MgA. Tamara Staňková, MgA. Ondřej Dušek).

Nadväzujúce projekty, vrátane autorských dozorov na stavbe, na základe výberového konania zastrešila bývalá študentka a asistentka Školy architektúry, žiačka Emila Přikryla, MgA. Marcela Steinbachová, PhD. Spolupráca: Ing. Vít Holý, ateliér Skupina.

Škola architektúry AVU je súčasťou areálu Akadémie výtvarných umení v mestskej časti Praha 7, na hranici zástavby štvrti Letná a parku Stromovka. Solitérnu stavbu s obdĺžnikovým pôdorysom spája s hlavnou budovou školy oplotená záhrada (severozápad). Kotěrova budova je prístupná chodníkom z ulíc Kamenická a U Akademie (juhovýchod). 

Trojpodlažný podpivničený objekt, so stredovou chodbou, obsluhujú dve schodiská. Ateliéry sú pridružené k východnej a severnej fasáde, priestor na najvyššom podlaží má čiastočne presklenú strechu. Pracovne a kabinety sú orientované pozdĺž južnej fasády. MgA. Marcela Steinbachová, PhD. k projektu dodáva: „Bylo pro nás zásadní vycházet ze studie prof. Emila Přikryla a jeho studentů, kteří roku 2014 nastínili způsob uchopení řešení obnovy. Nebylo lehké vybírat z tisíce možných řešení tu jedinou správnou a doufáme, že se nám to ve výsledku podařilo.“

Rekonštrukcia zahŕňala výmenu takmer všetkých vnútorných rozvodov (vykurovanie, kanalizácia, silnoprúd, slaboprúd - komunikačné a poplachové systémy, zdravotechnika). Nepôvodné radiátory, svietidlá, zariaďovacie predmety, batérie, obklady a dlažby boli odstránené bez náhrady. Rovnaký osud stretol aj  všetky vrstvy podláh v suteréne a povrchy podláh na poschodiach. Suterén bol sanovaný odkopaním a drenážovaním obvodu stavby.

Naopak, prevažná časť pôvodných prvkov bola zreštaurovaná (schodiská, dvere, okná, zábradlia, nápisy na fasáde, zámočnícke prvky, obklady, dlažby, dobové umývadlá). Chýbajúce prvky (svietidlá, zásuvky a vypínače, umývadlá, batérie, klozety...) boli vybrané s ohľadom na historický kontext. Súčasťou komplexnej prestavby suterénu bolo osadenie presklených dverí, ktoré umožňujú presvetliť kedysi nevľúdne chodby.

Na obnove fasád sa podieľal ateliér reštaurátorov so študentmi pod vedením MgA. Jana Kracíka, vedúceho pedagóga Ateliéru reštaurovania výtvarných diel.

Výsledok si môžte pozrieť na fotografiách Tomáša Součka:

Zdroj: Tlačová správa AVU