Farma na pestovanie konope cANNAHOF - diplomová práca

Viac slovami autora:

Primárním záměrem je pěstování konopí a jeho následné zpracování a konzumace. Inspirace ve vinařství. Respektuji profil místa a plně z něj vycházím. Všechny zbytky staveb využívám k prospěchu projektu a dávám jim funkci. Vyrovnávám se s místem. Stavím v něm, opravuji ho, rozvíjím ho. Nic neničím, vše zachovávám. Stavba je transparentní. Všechny provozy jsou jednoduše “průhledné“. Nic není skryto. Až na výjimky provozů, kde je nutno striktně řešit světlo z důvodů technologického procesu. Návrh zahrnuje: finanční soběstačnost, možnost expanze do okolí, jak budov, tak i pěstebních ploch.

Inovace a tradice

Provazuji tyto dvě hodnoty do celku, který funguje. Bezhlavé inovace škodí. Tyto postupy pěstování jsou dovedeny k dokonalosti z undergroundové scény. Budova působí přehledně a stejně tak je i koncipována. Všechny provozy mají svoji linii, od které se neodklání. Setkávají se v komunikačních jádrech, která jsou tomu přizpůsobená. Potlačuji stereotyp pohledu na tuto tématiku. Architektura lokálně interpretuje prostor vzhledem k funkci. Forma je daná důrazem na efektivitu výroby a provozu s tím spojeným. Vytvářím příjemné vzdušné pracoviště, kde má návštěvník možnost sledovat dění. Pracovníci mají ze svého pracoviště výhled na produkty, mají je tak stále na očích a mohou se jim díky tomu plně věnovat. Pěstování probíhá celoročně. Jednotlivé cykly na sebe navazují. Stavba má působit uklidňujícím dojmem a přesvědčit tak skeptickou část společnosti negativně postavenou k pěstování konopí. Stavba je na vhodném místě pro export (Brno, Vídeň). Rovněž i pro rozšíření provozů a pěstebních ploch. Plochy venkovního pěstování jsou rozděleny do menších políček. Tato políčka nejsou nahodilá, ale tvoří sofistikovaný kód. Každé toto políčko nese jinou rostlinu a tím se rozšiřuje nabídka produktů.

Konopí v české vědě

Průkopníkem léčby konopím v tehdejším československu byl profesor Jan Kabelík z výzkumného ústavu léčivých rostlin ve velkých losinách, významný český lékař a vědec, který se zabýval antibakteriálním účinkem vyšších rostlin. Společně s profesorem zdeňkem krejčím a profesorem Františkem Šantavým z palackého university v Olomouci narazili na výrazné antibiotické a anestetické účinky rostlin indického konopí a úspěšně je testovali v řadě klinických oborů (orl, stomatologie, gynekologie, dermatologie a další). Závěry svého výzkumu s ohromujícími výsledky představili na vědecké konferenci v roce 1954 a následně publikovali v monografii konopí jako lék. Rostlinu nazývali antibiotikem 21. století.

Profesor krejčí společně s profesorem šantavým v roce 1955, jako první na světě, izolovali a popsali kyselinu kanabidiolovou, ale výsledky své práce publikovali pouze česky v aktech lékařské fakulty. Jejich objev nebyl světem zaznamenán a místo nich jsou dnes citováni schulz a haffner, kteří publikovali tuto kyselinu až v roce 1958. Podobná situace nastala, když profesor šantavý nejprve izoloval a v roce 1964 uvedl správnou absolutní konfiguraci kanabidiolu a delta-9-tetrahydrokanabidiolu, v témže roce, kdy strukturu thc objevili profesoři Gaoni a Meschoulam z Israele, kteří jeho absolutní konfiguraci ovšem určili až o tři roky později.

Chci vytvořit místo, na kterém se může pracovat s konopím v jakékoliv podobě a bez postihu!

Na základě zevrubných analýz volím návrh s funkcí pěstírny, protože plně využívá potenciál místa. Primárním záměrem je pěstování konopí a jeho následné zpracování a konzumace. Inspiraci jsem čerpal ve vinařství. Respektuji profil místa a plně z něj vycházím. Všechny zbytky staveb využívám k prospěchu projektu a dávám jim funkci. Navazuji na zemědělskou činnost spojenou s Annahofem. Vyrovnávám se s místem. Stavím v něm, opravuji ho, rozvíjím ho. Nic neničím, vše zachovávám.

Projekt se snaží obhájit legální využití konopí na základě jeho přínosu pro lidi. A to hlavně v medicíně, stavebnictví, potravinářství, textilním průmyslu a mnoha dalších.

Stavba je transparentní. Všechny provozy jsou jednoduše “průhledné“. Nic není skryto. Až na výjimky provozů, kde je nutno striktně řešit světlo z důvodů technologického procesu pěstování (nesmí se narušit denní cyklus pěstování pod lampou, důležitá je i vlnová délka světla).

Návrh zahrnuje:

• finanční soběstačnost
• možnost expanze do okolí, jak budov, tak i pěstebních ploch

Ostrůvek svobody, kde v podstatě zastřešuji nelegální činnost pod přísným dohledem všech relevantních orgánů.

Otevřenost vs. uzavřenost

Produkt nahrazuje klasické farmaceutické formy léčby. Svou formou toto místo nabourává stereotyp zaběhlého vnímání této tématiky. Inovace a tradice. Provazuji tyto dvě hodnoty do celku, který funguje. Tato provázanost se promítá například i do formy pěstování (ve sklenících, na poli, hydroponicky), přičemž každá působí jinak a má tudíž jiné využití. Bezhlavé inovace škodí. Tyto postupy pěstování jsou dovedeny k dokonalosti z undergroundové scény. V historii jsme měli spoustu významných objevů na poli vědy právě v této oblasti zkoumání. Například první syntetizace THC byla úspěšně provedena na Olomoucké VŠ. Tento počin nebyl publikován ve světě, a tak je toto prvenství připsáno jiným. Tomuto chci předejít a využít poznatku k vyšvihnutí se do špičky výzkumu. Právní rámec neřeším. Budova působí přehledně a stejně tak je i koncipována. Všechny provozy mají svoji linii, od které se neodklání. Setkávají se v komunikačních jádrech, která jsou tomu přizpůsobená. Architektura projektu vyplývá z chuti potlačit stereotyp pohledu na tuto tématiku, jako jsou hliněné omítky a podobné formy. Neříkám, že jsou špatné, ale v tomto případě se chci vyvarovat podobnému rukopisu. Proto je vše přesně dané, jednoduché a transparentní.

Architektura lokálně interpretuje prostor vzhledem k funkci. Forma je daná důrazem na efektivitu výroby a provozu s tím spojeným. Proto vytvářím příjemné vzdušné pracoviště s mnohými atrii a lávkami, kde má návštěvník možnost sledovat dění. Pracovníci mají ze svého pracoviště výhled na produkty, mají je tak stále na očích a mohou se jim díky tomu plně věnovat. Pěstování probíhá celoročně. Jednotlivé cykly na sebe navazují. Přes zimu probíhá klonování mateřských rostlin a příprava nových sazenic na jaro. Na jaře se sázejí připravené klony ze zimy, v létě převládá snaha o maximalizaci výnosu z úrody a na podzim probíhá sklizeň. Centralizuji veškeré provozy do jednoho místa, tím zjednodušuji jejich kontrolu. Stavba má působit uklidňujícím dojmem a přesvědčit tak skeptickou část společnosti negativně postavenou k pěstování konopí. Skrze architekturu budov chci vyjádřit ideu smyslu a oprávněnosti pěstíren marihuany. Uklidňuje a vybízí k degustaci. Člověk zde lehce prolomí své hranice a povznáší se. Stavba je na vhodném místě pro export (Brno, Vídeň). Rovněž i pro rozšíření provozů a pěstebních ploch. Stavba vznikla z důvodu pokrytí potřeb uživatelů, kteří díky tomuto získávají čas, pro opravdu důležité věci (například výroba medikamentu na potlačení, zastavení, či vyléčení rakoviny je zdlouhavá a náročná). Člověk se nemusí zabývat studováním a následným zkoušením produkt vyrobit. Plochy venkovního pěstování jsou rozděleny do menších políček. Tato políčka nejsou nahodilá, ale tvoří sofistikovaný kód. Každé toto políčko nese jinou rostlinu a tím se rozšiřuje nabídka produktů.

Podklady: Václav Mihola