Dom v oceľovom korzete, Praha

Prvorepublikový víkendový dom bol zbavený neskoršej nadstavby, ktorá spôsobovala statické problémy. Nový, oceľový exoskelet nepôsobí iba ako dodatočný ztužujúci prvok. Predsadená konštrukcia pomáha niesť stropnú dosku a rozsiahlu strešnú terasu. Integruje obslužné schodisko, zjednocuje exteriér, slúži ako treláž pre popínavé rastliny.

Radi predstavujeme diela, ktoré vystupujú z bežného štandardu. Kde "inakosť" nie je samoúčelnou formálnou demonštráciou. Kde riešenie má svoje silné vnútorné príčiny, východiská a zdôvodnenia. Dom, ktorý dnes prezentujeme je autorská výpoveď tvorivej osobnosti.

“Rodinný dům v Praze, byl jako původně rekreační objekt z třicátých let 20. století několikrát dostavován a přestavován k  trvalému bydlení. Vzhledem k těmto zásahům přestala být jeho stabilita dostatečná. Základním rozhodnutím tedy bylo doplnit a celkově ztužit konstrukci ocelovým korzetem. Dalším problémem byla původní mansardová střecha, jež měla tloušťku pouhých 15 cm. Odstranění celé střechy, ke kterému jsme se nakonec rozhodli, umožnilo nejen efektivněji vyřešit problém zateplení, ale i úpravu dispozice ve druhém nadzemním podlaží tak, aby vyhovovala požadavkům investora. Druhé nadzemní podlaží je zároveň v  místě bývalé terasy rozšířeno o nový pokoj. 

Ocelový korzet není pouze technickým prvkem, je zamýšlen i jako treláž pro popínání rostlin, a po architektonické stránce sceluje celý objekt. Celý korzet je sestaven ze stejných ocelových hranolů svařených z L profilů v modulu 1280 mm. Tento modul umožnil ideálně zachovat stávající otvory ponechané části stavby. 

Zděná konstrukce druhého patra z lehkých betonových tvárnic doplňuje nosnou ocelovou část a pomáhá vynést novou střešní železobetonovou desku, která slouží jako pochozí terasa se zahradní úpravou. Přístup na střechu rovnou ze zahrady umožňuje obslužné schodiště, které je navrženo z  boční strany objektu v rámci ocelové konstrukce. 

Interiér druhého patra ponechává viditelné betonové tvárnice i betonový strop. Společně s nosnou ocelovou konstrukcí jsou tedy všechny materiály přiznány ve své přirozené podobě. Tento hrubý interiér je doplněn o mobilní nábytek z březové překližky v podobě spacích buněk, skříní, které rozdělují místnosti i solitérního nábytku. Nedílnou součástí každého pokoje bylo řešení závěsů. Na stejně zvolený motiv si každý člen rodiny vybral své barevné řešení. Interiér i exteriér stavby vytváří platformu, která se bude v čase proměňovat," opisuje projekt Jan Šépka.

Podklady: Jan Šépka, Šépka architekti