Urban Design Award - výsledky študentskej súťaže

V súťaži o najlepší urbanistický projekt z ôsmich škôl architektúry Visegrádskej skupiny zvíťazila práca Terezy Říhovej z Fakulty architektury ČVUT, ktorá sa zaoberá rozvojom centra okresného mesta Strakonice. Vyhlásenie 27. ročníka súťaže Urban Design Award sa konalo 20. marca na FA ČVUT.

Do súťaže bolo prihlásených celkom 62 prác z rokov 2021 a 2022. Porota v zložení: Mateusz Gyurkovich, Igor Hobza, Jan Mackovič, Katarína Smatanová, Péter Szaló, Agnieszka Szumilas a Radek Toman ocenila v rámci aktuálneho ročníka súťaže projekty, ktoré sa zameriavajú na efektívne dopĺňanie centier, ľudskú mierku verejných priestranstiev alebo rozvoj periférií. "Niektoré študentské návrhy sa môžu zdať nereálne, ale niekedy je potrebný radikálny prístup, aby sme si potrebu zmeny uvedomili,“ spomína porotkyňa Agnieszka Szumilas z vroclavskej univerzity. 

Víťazný návrh Terezy Říhovej z ateliéru Rothbauer citlivými úpravami znovu nachádza mestské centrum a vzťah k rieke, ktorý Strakonice oddávna vystihoval a o ktorý prišli vďaka automobilovej doprave. Porota ocenila starostlivú prácu a inšpiráciu pôvodnou urbánnou štruktúrou. "S pomocí velmi dobře zvolených regulativů vytváří novou úroveň říčních břehů, blokovou strukturu s příjemnými uličními prostory i malá náměstí," dopĺňa porota v hodnotení.

"V posledních letech vidíme mezi oceněnými častěji umírněné a drobné zásahy, které nalézají a rekonstruují skryté hodnoty stávajících struktur či objevují možnosti nových impulzů v kontextu současnosti. Takovým příkladem je oceněný koncept pro rozvoj Sarajeva," komentuje výber poroty Zuzana Poláková z Ústavu prostorového plánování FA ČVUT.

Výsledky:

1. CENA Return to the river (ID:2022 - 859)
Tereza  Říhová
FA ČVUT Praha, Ústav navrhování I.
Vedúci práce: doc. Ing. arch. Zdeněk Rothbauer

Autorská správa:

Strakonice - kdysi krásné sídlo, dnes nekonzistentní struktura bez jednoznačné hodnoty – potřebuje silný urbanistický koncept. Arogantní vstup silniční dopravy a jejich intenzit dokonale zničilo krásu tohoto města. Město bylo dříve plné kanálů řeky Otavy, na jejíchž březích stálo mnoho budov. Spolu s výstavbou silnic skrze město však byla většina středověkého města zbořena, vazby mezi břehy byly zpřetrhány a řeky byly odděleny od svých sousedství, což zničilo celou tehdejší městskou strukturu. Otázka zní zda je možné tuto historii zvrátit.

Strakonice jsou město nacházející se v Jihočeském kraji na soutoku řeky Otavy a Volyňky. Řeky vždy byly nedílnou součástí města. Na jejich soutoku stojí středověký hrad a již od 15. století město bohatě využívalo řeky pro průmysl, ten je sice hojně využíval, nikdy jim však neubral na malebnosti. Změna v obrazu řeky přišla až s dopravními zásahy, které nenávratně znepřístupnili jak řeky, tak samotné centrum města. V dnešní době je tedy město pro chodce téměř neprostupné a řeka je pouze připomínkou historie města. Cílem návrhu bylo zpřístupnit město lidem a zvýšit i jeho prostupnost napříč jednotlivými lokalitami. Oslabit dopravu a pohyb aut v nejužším centru města a navrhnout veřejná prostranství generující život.

Hodnotenie poroty:

Projekt řeší centrum města Strakonice. Strakonice jsou městečkem v jihozápadních Čechách. Ačkoli mluvíme o historickém městě s dlouhou historií, z urbanistického hlediska dnes jeho centrum nepůsobí nijak celistvě, spíše jako stále nedokončené. Najdeme zde velkolepý hrad, řeka plyne přímo skrze centrum a poblíž je hlavní náměstí. Samostatně tyto části fungují velmi dobře. Dohromady ale nevytváří městské centrum v pravém smyslu slova. Pro chodce je celkový pohled na město ovlivněn především existencí široké a rušné silnice, která prochází skrze centrum a odděluje právě náměstí od prostor hradu. Najdeme zde také množství nedokončených městských rezidenčních bloků. Člověk tak má často pocit, že kouká někomu do dvora. Doprava a nedokončená městská struktura jsou důležitými body, kterými by se město mělo zabývat.

Tereza Říhová s touto situací pracuje velmi pečlivě. V návrhu se inspiruje se původní urbánní strukturou a přidává jen to, co je potřeba. Decentním způsobem návrhu nachází cestu jak obnovit genia loci kompaktního městského centra. Studentka velmi dobře pracuje s měřítkem a výškou navrhované struktury. S pomocí velmi dobře zvolených nových regulativů vytváří nová malá náměstí, novou úroveň říčních břehů a spolu s novou blokovou strukturou také nové příjemné uliční prostory. Prezentace projektu dobře vystihuje decentní přístup, ale je možná až příliš minimalistická. Konkrétnější vizualizace by možná pomohly lepšímu pochopení autorského přístupu. Bez větších diskuzí nicméně návrh představuje velmi kvalitní práci a výborně vybrané a ztárněné téma.

Plagát:

Fragmenty:

2. CENA Kohnova cihelna - uhlíkovo neutralní město (ID:2022 - 830)
Patrícia  Pecková
FA VUT Brno, Ústav urbanismu 
Vedúci práce: doc.Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr.

Autorská správa:

Semestrální projekt se věnuje vlivu uhlíkové neutrality na urbanismus měst. Práce je rozdělena na dvě části. První část je teoretická, kde jsou posuzovány jednotlivé body z pohledu uhlíkové neutrality. Ve druhé části projektu vzniká urbanistická studie. Návrh uhlíkově neutrální čtvrti je situován na Červeném Kopci, přesněji na pozemku bývalé Kohnovy cihelny.

Urbanistický návrh je založen na několika myšlenkách C. Sitteho. Cílem bylo správně je interpretovat a zkombinovat je s principy uhlíkově neutrálních měst. Návrh je založen na myšlence města jakožto živoucího organismu. Srdcem nové čtvrti je existující zástavba, kam je koncentrován společenský život. Hlavní ulice, která je páteří čtvrti, spojuje Vinohradskou a Jihlavskou ulici. Dalším spojujícím prvkem je pak zelený pás, který propojuje stávající část města s centrem nové čtvrti a také lesoparkem, čímž přibližuje člověka přírodě. Posledním důležitým spojením je pak vztah nových obyvatel místa se stávající komunitou. Projekt pracuje s blokovou a poloblokovou strukturou, doplňenou o komunitní zahrady. V srdci čtvrti  by měla být občanská vybavenost vyšší úrovně jako je tržiště, pošta, lékařské služby atd. - koncentrována v blízkém okolí - stejně tak jako veřejné aktivity (organizovány spolkem Živá Cihelna)

Hodnotenie poroty:

Oblast bývalé Kohnovy Cihelny je v současnosti opuštěným místem jižně od centra Brna. Ačkoli je situováno blízko městského centra, obklopují ho rozličná prostředí působící spíše periferním dojmem - sídliště ze 70. Let, oblasti izolovaných rodinných domů, průmyslové oblasti, obchodní domy, Národní přírodní památka Červený Kopec, pitoreskní dělnická kolonie Kamenka a budovy z 18. a 19. století včetně Kláštera svaté Alžběty.

Návrh velmi dobře reflektuje místní specifika. Studentka představuje řešení, založené na blokové struktuře, která je pro historické centrum Brna typická. Vytváří tak živý charakter pro čtvrť samotnou, kde se propojuje bydlení s přírodu, která plynule přechází do městského prostředí.

Představený koncept může sloužit jako inspirace pro mnoho nově vznikajících developerských projektů v předměstských oblastech evropských měst a obcí.

Je škoda, že uhlíková neutralita nebyla v návrhu propracována hlouběji. Projekt pracuje s mnoha principy šetrného plánování, jako je měřítko, pěší dostupnost, vodní hospodářství atd. Což ale ještě neznamená uhlívovou neutralitu tak, jak bylo vytyčeno v zadání projektu.

Porota kromě jiného ocenila, že byl k prezentaci projektu použit fyzický model, který dobře vystihuje hlavní principy návrhu ve velkém detailu.

Plagát:

Fragmenty:

3. CENA Bratislava_Petržalka_DK Lúky zone (ID:2022 - 861)
Martina Kováčová, Kristína Čangelová
FAD STU Bratislava, Ústav architektúry občianskych budov
Vedúci práce: Ing. arch. Jozef Bátor, PhD., Ing. arch. Štefan Polakovič

Autorská správa:

Úkolem byla výzva ve formě návrhu městské zástavby a veřejných prostranství v jižní části oblasti Petržalka - Lúky. Jedná se o reakci na projekt transformace a rekonstrukce DK Lúky a jeho přiléhajících budov na moderní centrum současného umění a kultury pro děti a mládež. Projekt byl rozšířen o řešení širšího území jižní části rozvojové osy Petržalky. K tomu došlo za účelem nalezení optimální podoby místa.

Pracovaly jsme na území, které zahrnovalo také jižní část rybníku Veľký Draždiak a Chorvátskeho Ramene. Po analýze území jsme došly k závěru, že toto území má přírodní charakter a patří mezi nejnavštěvovanější místa v Petržalce. Řešené území jsme rozdělily do pěti menších oblastí. První je oblast pro bydlení. Zde jsme vytvořily terasové apartmánové domy, které klesají k Chorvátskéhu Ramenu. Druhou zónou je oblast za silnicí, která byla doplněna čtyřmi administrativními budovami. Administrativa je umístěna blízko původní zástavby deskových domů s terasami. Prostory třetí zóny jsou věnovány sportu a kultuře. Vybudovali jsme bazény, hřiště a knihovnu. Zóna čtyři a pět se nachází v okolí Veľkého Draždiaku. Zde jsme navrhly budovy pro dočasné ubytování airbnb a cvičební pavilony.

Hodnotenie poroty:

Budoucnost panelových sídlišť je dlouholetou výzvou, které města v našem regionu čelí už několik dekád. V kontextu Petržalky, největšího sídliště v Bratislavě projekt cílí na transformaci jeho zanedbané části  na současnou městskou zástavbu.

Jako hlavní přednost navrhovaného řešení porota ocenila přistup intenzifikace prostřednictvím umístění městských forem zástavby, která propojuje stávající sídlištní strukturu Petržalky s přírodní krajinnou oblastí kolem rybníku Draždiak. Toto spojení vytváří novou urbánní vrstvu, která integruje kulturní krajinu do prostředí s přírodními prvky. Každá z budov nabízí jinou typologii bytových jednotek, což dohromady aktivizuje území pro nové možnosti využití. To vše se zachováním a posílením stávající sítě veřejných prostranství s menšími polosoukromými komunitními prostory, které jsou přístupné různým sociálním skupinám.

Porota zejména oceňuje jednoznačně čitelnou grafickou prezentaci, neboť zejména v komplexních urbanistických návrzích je jejich dobrá pochopitelnost velmi důležitá.

Plagát:

Fragmenty:

ODMENA: Still looking for a garden city (ID:2022 - 856)
Anna Mahdalová
FA ČVUT Praha, Ústav urbanismu
Vedúci práce: Ing. arch. Michal Kuzemenský, Ing. arch. Petra Kunarová

Hodnotenie poroty:

Projekt se zabývá tématem zahradního města ve 21. století, snaží se najít protipól developerské masové výstavby, která postrádá charakter nebo ho hledá v přebujelé estetice. Základním elementem návrhu je vycizelovaná bytová jednotka, která ve variacích zaplňuje prostor pozemku na jižním okraji Střížkova - bohem zapomenuté části města. Z této estetiky návrh čerpá svůj potenciál. Intenzivní propojení interiéru a exteriéru, gradient míry soukromí,

uchopitelné měřítko a samotné architektonické řešení patří mezi jednoznačná pozitiva tohoto

projektu. Návrh nereflektuje klasické urbanistické axiomy území - osa - dominanta, což je osvěžující, ale vytvoření různorodosti v rámci území by usnadnilo orientaci a přispělo by k větší identifikaci obyvatel s prostředím. Snaha o vytváření komunit v rámci projektu je jednoznačně chvályhodná a určitě by bylo dobré v tomto smyslu uvažovat o doplnění struktury o podpůrné funkce jako komunitní místnosti, prostory pro drobné podnikání atd. Myšlenka centralizovaného podzemního parkování se zdá pro předpokládanou plochu 4 ha s přibližně 700 obyvateli jako naivní a nedopracovaná.

Projekt je jedinečný a nadstandardně zpracovaný, a tak umožňuje rozvinout potřebnou polemiku o budoucím rozvoji měst bez ohledu na to, jestli je tato diskuze vedena na akademické půdě nebo při praktickém navrhování.

Plagát:

Fragmenty:

ODMENA: VBL.PRSPRTY (ID:2022 - 897)
Tamás Gombos, Máté  Érsek
FA BME Budapešt, Ústav urbanizmu a mestského plánovania
Vedúci práce: prof. Dr. György Alföldi DLA

Hodnotenie poroty:

Plánovači se věnovali jedné z nejzranitelnějších oblastí Budapešti. Předností projeku je jeho založení na základě důkladných a rozsáhlých zkoumání. Sesbíraná data neslouží jen k nalezení charakteristik a potenciálů v oblastech kulturních, sociálních i ekonomických, ale autoři je dokázali velmi důkladně odprezentovat a přiblížit veřejnosti, což zajišťuje jeho čitelnost. Takové schopnosti vnímáme v urbanistické profesi jako klíčové zejména pro komunikaci s laiky a těmi, kdo o budoucnosti měst zpravidla rozhodují.

V reakci na rozvojový potenciál území navržená vize jasně vyjadřuje dualitu jeho minulosti. Prostřednictvím krásných fotografií je dobře zachycena poetika centrální části budapešti a hodnoty tamějších, ač mnohdy špatně udržovaných budov a prostranství. V celkovém plánu území se autoři odvážně rozhodli pro jejich zachování a pro nové potřeby 21. století zvolili cestu sotva znatelných rekonstrukcí a zásahů. Při dostavbě prázdných prostor byly brilantním způsobem reinterpretovány stávající urbanistické formy, které se odráží i v nově navrhované zástavbě, sloužící potřebám současné doby. Současnost návrhu byla vytvořena spojením funkčního mixu a urbánní struktury. Za výjimečný porota považuje jednotný graficko-vizuální styl, který je uplatňován od počáteční analytické fáze přes scénář budoucnosti až po konečný návrh.

Fragmenty:

ODMENA: Delirious Sarajevo (ID:2022 - 904)
Zora Bogárová
FA VUT Brno, Ústav památkové péče
Vedúci práce: Ing. arch. Radek Toman Ph. D.

Hodnotenie poroty:

Projekt “Třeštící Sarajevo”, jehož autorkou je Zora Bogárová vznikl na Fakultě architektury VUT v Brně. Projekt se zabývá všudypřítomným tématem redukce automobilové dopravy ve městě. Cílem projektu je pozvolna snižovat závislost obyvatel na jejich osobních automobilech a zvýšit motivaci k užívání veřejné dopravy. Důležitým aspektem projektu jsou analýzy. Autorka přibližuje čtenářům, že Sarajevo, jak ho známe dnes, je rozmanité město s mnoha problémy: dopravní zácpy, znečištění životního prostředí, nedostatek zeleně na veřejných prostranstvích, špatný systém veřejné dopravy a hornatý terén. Všechny tyto faktory dělají ze Sarajeva město aut.

Cyklotrasy jsou navrženy poměrně netradiční a odvážnou formou. Tento projekt ocenila porota zejména proto, že ukazuje možné nové směry navrhování vedené silným konceptem. Hlavní myšlenka obřího cyklistického mostu je futuristická a těžko v dnešním světě realizovatelná. Jde o manifest, demonstraci, která ukazuje, jaké je třeba vyvinout úsilí, aby města mohla fungovat bez aut.

Plagát:

Fragmenty:

ODMENA: WARSAW – KAMIONEK (ID:2022 - 922)
Michal Križo
FAD STU Bratislava, Ústav ekologickej a experimentálnej architektúry
Vedúci práce: doc. Ing. arch Heinrich Pifko, PhD.

Hodnotenie poroty:

Projekt se nachází v postindustriální zóně čtvrti Praga ve Varšavě podél železniční trati. Oblast je obětí násilné a neudržitelné transformace. Urbanistická analýza byla provedena velmi pečlivě a na jejím základě byly formulovány postupy pro obnovu městského prostředí, ačkoli ze stávající struktury mohlo být zachováno více. Vznikl nový plán, vytvářející vztah se zbytkem města.

Porota ocenila zejména urbanistickou kompozici nového zásahu. Navržené městské bloky vnášejí řád do chaotické, smíšené struktury, která vznikla v průběhu posledních dvou století. Gradace veřejných, poloveřejných a polosoukromých prostor odkazuje na evropskou městskou tradici, stejně jako na starší část čtvrti Praga na opačné straně vlakových kolejí. Navrhovaná náměstí, cesty a ulice nalézají vztah ke stávající městské struktuře. Navíc propojují severní část území s vlakovým nádražím a obrovskými zelenými plochami na jihu (parky a divoké oblasti podél řeky Visly).

Ekologické a environmentální otázky byly řešeny ve dvou měřítcích. Za zmínku stojí rozvoj brownfieldu a výše uvedené vazby mezi významnými zelenými zónami v celoměstském měřítku. Projekt se dále velmi pečlivě věnuje biodiverzitě a problémům s nízkou retencí v zelených oblastech v okolí.

Plagát:

Fragmenty: