Dvere sa čoraz viac stávajú súčasťou architektonickej koncepcie priestoru, nielen samostatným funkčným výrobkom.
Nový showroom spoločnosti Internorm, kde sa stretáva architektúra, dizajn a inovácie nájdete v zrekonštruovaných Dvoch Sýpkach v...
Súťažná prehliadka vstupuje do ôsmeho ročníka.
K vyššiemu komfortu bývania prispievajú aj okenné systémy REHAU SYNEGO, zvolené pre svoje tepelnoizolačné vlastnosti,...
VELUX prináša dostupnejšie výklopno-kyvné strešné okná GNL a GNU, ktoré rozširujú možnosti práce so svetlom, výhľadom...
Výsledky národného kola obľúbenej študentskej súťaže.
Objavte riešenia Dorsis, ktoré spájajú minimalistický vzhľad s vysokou variabilitou, funkčnosťou a spracovaním na mieru.
Súčasné bývanie v prostredí budapeštianskej vilovej štvrte.
Moderné strešné okná ponúkajú pohodlné ovládanie aj lepšiu ochranu domácnosti počas celého roka.
Rad interiérových dverí DIVA DOOR od spoločnosti J.A.P. ponúka čistý dizajn a variabilné riešenia pre súčasné interiéry.
REHAU Window Solutions na veľtrhu Fensterbau Frontale 2026
Sortiment Slim Line zahŕňa pestrý výber dekorov a textúr.
Európska značka okien oslavuje jubileum: za 95 rokov sa vyvinula na najväčšiu medzinárodne pôsobiacu okennú značku a inovačného...
Na podujatí sa predstaví až 37 vystavovateľov - popredných dodávateľov stavebných materiálov a inovácií s prezentáciou...
Novotvar v prostredí alpskej obce.
Český národný pavilón na Frankfurtskom knižnom veľtrhu 2026 vznikne podľa návrhu pražského ateliéru JinJan. Víťazný koncept s názvom Rozhraní imaginace vybrala v otvorenej výzve sedemčlenná komisia.
Na jej čele stáli osobnosti z oblasti dizajnu, architektúry, scénografie a literatúry, medzi nimi zakladateľka a riaditeľka Designbloku Jana Zielinski, architekt a scénograf prof. akad. arch. Vladimír Soukenka a riaditeľ Medzinárodného knižného veľtrhu a literárneho festivalu Svět knihy Praha Radovan Auer.
Pavilón obsadí jednu z hlavných veľtržných hál s rozmermi 67 × 36 metrov a plochou 2 433 m². Návrh pracuje s oblými nafukovacími objektmi, ktoré členia priestor, vytvárajú orientačné body a zároveň nesú hlavný vizuálny motív expozície. Autori ich chápu ako priestorové vyjadrenie imaginácie, ktorá je spojená s čítaním a literatúrou.
Počas piatich veľtržných dní ponúkne český pavilón dve programové scény, na ktorých sa predstaví 75 českých autoriek a autorov. Súčasťou expozície budú prezentácie českých kníh v nemeckých prekladoch aj v prekladoch do ďalších svetových jazykov, živé komiksové kreslenie s robotom, videomappingová výstava českej ilustrácie za posledných 30 rokov, poetický interaktívny Maják pracujúci s literárnymi textami, kaviareň a oddychový priestor na čítanie.
„U vítězného návrhu nás bavila zejména jasná a zábavná vizuální koncepce umožňující plnit různé funkce, které se od pavilonu očekávají. Můžete si zde odpočinout, začíst se, hrát si, bavit se. Pro JinJan je kniha rozhraním imaginace, prostředkem, který nás může přenést do dalekých světů, místem, kde i naše země má své pobřeží s majákem. Toto pobřeží je místem, odkud se dá vyplout na širé moře české literatury. Věřím, že svět, přístav, který se návštěvníkům a návštěvnicím pavilonu otevře, bude velkým zážitkem,“ zdôrazňuje členka výberovej komisie, riaditeľka Designbloku Jana Zielinski.
„Vítězný projekt kanceláře JinJan dokládá jejich zkušenost z realizací na světovém Expu 2015 v Miláně i 2020 v Dubai. Záměrně volí výraznou hmotovou kompoziční skladbu, která je velmi osobitá a v koktejlu všech expozic v areálu výstaviště snadno zapamatovatelná. Přesně podle vzoru velkých veletrhů volí otevřenou dispozici, která příchozí nemanipuluje, ale dává jim možnost volného ,surfingu´. Scénografické řešení expozice přináší imaginativní rys české slovesnosti na břehu moře knih,“ vyzdvyhuje predseda komisie, prof. akad. arch. Vladimír Soukenka.
Návrh pavilónu Českej republiky ako hosťujúcej krajiny Frankfurtského knižného veľtrhu 2026 vychádza zo základného motta Česko – země na pobřeží. Motív pobrežia sa v návrhu nepoužíva doslovne, ale ako priestorový a scénografický rámec pre prezentáciu českej literatúry.
„Právě idea Česka jako země na pobřeží od počátku dráždila naši představivost a nutila nás k zamyšlení, jak tuto utopii zhmotnit v prostoru a zároveň propojit se světem literatury,“ hovorí Jindřich Ráftl z ateliéru JinJan.
Základným architektonickým prvkom pavilónu sú oblé, mäkké a vzduchom plnené objekty. V priestore fungujú ako deliace prvky, orientačné body, miesta na sedenie a zároveň ako vizuálna vrstva expozície. Ich význam zostáva otvorený interpretácii návštevníkov.
„Mohou znázorňovat například kamínky v české řece, skály nebo cokoliv jiného – záleží jen na představivosti návštěvnic a návštěvníků. Objekty člení prostor pavilonu, oddělují jednotlivé sekce a současně jsou i formou a hlavním uměleckým motivem. Krajina pavilonu působí jako dotek lidskosti, který přibližuje atmosféru a styl české literatury,“ dodává Jan Tůma, rovnako z ateliéru JinJan.
„V pavilonu se podobně jako při čtení knihy přenesete do nekonečného světa imaginace. Tento prožitek podporují použité nafukovací objekty, které volně protékají prostorem a měkce rámují výhledy. Při procházení byste si neměli být jistí, kde prostor končí, měli byste mít pocit neohraničenosti a nekonečnosti. Chceme, aby se příchozí ocitnul v jiné realitě. Aby ho návštěva pavilonu vytrhla z každodenního vnímání a přenesla do jiného světa, stejně jako to dokáže dobrá kniha,“ pokračuje Jan Tůma.
Na viacerých miestach budú nafukovacie objekty upravené ako miesta na sedenie a odpočinok. Okrem relaxačnej zóny určenej na čítanie budú súčasťou pavilónu aj interaktívne prvky, bójky a Maják, ktoré budú komunikovať s návštevníkmi. Ich obsah má pracovať s textom, humorom, českým nadhľadom a využitím umelej inteligencie.
„Pro návrh byl kromě formální stránky podstatný i technický aspekt pavilonu, jako konstrukce, která bude plnit svoji funkci pouze několik dní. Vzduchem plněné objemy prakticky nic neváží a jejich instalace a převoz jsou naprosto nenáročné,“ uvádzaJindřich Ráftl.
„Neméně důležitá je také světelná atmosféra pavilonu. Světlo nevnímáme jako pouhý nástroj nasvícení, ale je samotnou prostorovou substancí. Návštěva pavilonu se tak stává scénickým zážitkem, ne jen pouhou prezentací knih,“ uzatvára Jan Tůma.
Technické riešenie pavilónu zohľadňuje dočasný charakter expozície. Nafukovacie objekty budú vyrobené na mieru z certifikovaných materiálov s pevnostnými skúškami. Majú spĺňať požiadavky na požiarnu odolnosť a nemecké bezpečnostné predpisy.
Dôležitou súčasťou návrhu je redukcia dopadov na životné prostredie. Vzduchom plnené prvky majú nízku hmotnosť, dajú sa jednoducho skladovať a prevážať. Vnútorné vybavenie je navrhnuté zo subtílnych prvkov, ktoré možno rozoberať a opätovne spájať. Riešenie tak znižuje objem dopravy, množstvo odpadu a nároky na následnú recykláciu.
Časti pavilónu
Pavilón v číslach
Témy v pavilóne