IDEA DOOR od spoločnosti JAP prináša do interiéru čistý minimalistický vzhľad vďaka bezrámovému riešeniu a precíznej...
Nástenné nadomietkové armatúry Vitus sú mimoriadne vhodné pre rýchlu a efektívnu...
Okenné profily z kompozitného materiálu RAU-FIPRO X od spoločnosti Rehau sú v porovnaní s tradičnými plastovými profilmi mnohonásobne...
Najnovší sortiment stolov pre zariadenie interiérov...
Spojenie moderného dizajnu, funkčnosti a svetla do harmonického architektonického prvku.
Kancelárska budova Baumit v slovinskom Trzine prešla premenou na moderné a udržateľné pracovisko. Architekti kládli dôraz...
Mottom šiesteho ročníku on-line konferencie odborníkov Xella Dialóg je Efektívny návrh budov 2025+: zmeny a riešenia
Robot WLTR predstavuje moderný prístup k murovaným konštrukciám. Vďaka automatizácii dokáže rýchlo, presne a bezpečne realizovať...
Okrem bezpečnosti majú okná aj elegantný vzhľad, pretože nie sú viditeľné žiadne uzamykacie časti kovania.
Dvere MASTER v skrytej zárubni AKTIVE je možné vyrobiť až do výšky 3 700 mm
Internorm stavia na energetickú efektívnosť a inteligentné tieniace riešenia.
Slovensko vo výbere zastupuje šesť realizácií.
Spoločnosť Internorm odteraz stavia na novej variante tepelnoizolačného skla od AGC, ktorá v produkcii ročne ušetrí 10...
Jubilejný 20. ročník prestížnej medzinárodnej súťaže pre študentov architektúry priniesol...
Otočné a posuvné dvere MASTER od podlahy až po strop, ponúkajú mimoriadnu variabilitu výšky, materiálu a zladenia so skrytými...
| Začiatok | 5.2.2019 19:00 |
| Koniec | 5.2.2019 21:00 |
| Miesto | GALERIE VI PER |
| Adresa | Vítkova 2, Praha 8, Česká republika |
| Druh podujatia | Podujatie |
| Kontakt | GALERIE VI PER |
Irina Davidovici se bude zabývat architekturou v německy hovořící části Švýcarska 80. a 90. let 20. století, která je ve světě známá pro svůj formální strhost, konstrukční přísnost a materiálovou taktilnost. V prvním vydání své knihy Forms of Practice: German-Swiss Architecture 1980–2000 (2012) se Davidovici vymezila proti této prvoplánové definici architektury, založené na jejím vzhledu. Postavila proti ní svůj popis architektury, která je neustále předefinovávána rozdílnými a vyvíjejícími se zadáními jednotlivých architektů a studií, zahrnujících jména jako jsou Diener & Diener, Herzog & de Meuron, Valerio Olgiati či Peter Zumthor. Jejich stavby vycházejí z etického základu, když respektují nezaměnitelnou charakteristiku místní kultury, lišící se vzájemně mezi kantony i městy. Jejich rozličné „podoby praxe“ z názvu knihy jsou navíc podmíněny a spojeny sdíleným kulturním, teoretickým a profesionálním zázemím, které představuje hlubší společné aspekty švýcarské architektury. Davidovici se pouští do řady úvah, které vedly ke druhému, revidovanému a rozšířenému vydání její knihy (2018), přinášejícímu do diskuse zděděné přístupy navrhování i nové výzvy, jimž čelí mladší představitelé švýcarské architektonické tvorby. V přednášce se Davidovici zaměří na hledání „podob praxe“ 80. a 90. let v kontextu vznikajících „komunit praxe“, které dnes fungují napříč celou Evropou. Navrhuje, abychom přehodnotili švýcarskou architekturu a vnímali ji jako sdílený soubor odborných znalostí a zastřešující metodologii navrhování, působící napříč generacemi profesionálů i kulturními hranicemi.
Irina Davidovici je architektka a vědecká pracovnice na katedře dějin a teorie městského plánování na ETH v Curychu. Mezi její oblasti odborného zájmu patří teorie a kritika současné architektury, metodologie odborného vzdělávání a navrhování ve Švýcarsku a Británii či historie a ideologie evropského městského bydlení. Davidovici působila na stipendijních pozicích, jako jsou Harvard GSD Richard Rogers Fellow (2018), gta Postdoctoral Fellow (2016–2017) a SNF Marie Heim-Vögtlin Fellow (2014–2016) na ETH v Curychu. V minulosti přednášela historii a teorii architektury na univerzitě v Kingstonu (2008–2013). V roce 2008 získala doktorát z historie a filosofie architektury na Univerzitě v Cambridgi a následujícího roku ocenění RIBA President's Research Award za výjimečnou disertační práci. Podílela se na společném badatelském projektu Flora Ruchat-Roncati at ETH Zurich 1985–2002; nyní dokončuje svou habilitační práci Collective Grounds: Housing Estates and the European City, 1865–1940. Kromě knihy Forms of Practice: German-Swiss Architecture 1980–2000(2012, druhé rozšířené vydání 2018), publikovala články v časopisech jako AA Files, ARCH+, Casabella, OASE, Joehlo či Project Journal, a editovala publikaci Colquhounery: Alan Colquhoun from Bricolage to Myth (AA Publications, 2015).