IDEA DOOR od spoločnosti JAP prináša do interiéru čistý minimalistický vzhľad vďaka bezrámovému riešeniu a precíznej...
Nástenné nadomietkové armatúry Vitus sú mimoriadne vhodné pre rýchlu a efektívnu...
Okenné profily z kompozitného materiálu RAU-FIPRO X od spoločnosti Rehau sú v porovnaní s tradičnými plastovými profilmi mnohonásobne...
Najnovší sortiment stolov pre zariadenie interiérov...
Spojenie moderného dizajnu, funkčnosti a svetla do harmonického architektonického prvku.
Kancelárska budova Baumit v slovinskom Trzine prešla premenou na moderné a udržateľné pracovisko. Architekti kládli dôraz...
Mottom šiesteho ročníku on-line konferencie odborníkov Xella Dialóg je Efektívny návrh budov 2025+: zmeny a riešenia
Robot WLTR predstavuje moderný prístup k murovaným konštrukciám. Vďaka automatizácii dokáže rýchlo, presne a bezpečne realizovať...
Okrem bezpečnosti majú okná aj elegantný vzhľad, pretože nie sú viditeľné žiadne uzamykacie časti kovania.
Dvere MASTER v skrytej zárubni AKTIVE je možné vyrobiť až do výšky 3 700 mm
Internorm stavia na energetickú efektívnosť a inteligentné tieniace riešenia.
Slovensko vo výbere zastupuje šesť realizácií.
Spoločnosť Internorm odteraz stavia na novej variante tepelnoizolačného skla od AGC, ktorá v produkcii ročne ušetrí 10...
Jubilejný 20. ročník prestížnej medzinárodnej súťaže pre študentov architektúry priniesol...
Otočné a posuvné dvere MASTER od podlahy až po strop, ponúkajú mimoriadnu variabilitu výšky, materiálu a zladenia so skrytými...
| Začiatok | 3.5.2017 17:00 |
| Koniec | 3.5.2017 19:00 |
| Miesto | Špilberk |
| Adresa | ŠpilberkBrno, Česká republika |
| Druh podujatia | Podujatie |
| Kontakt | Špilberk +420 542 123 611 |
Výstavou vás provede její autorka, historička architektury Šárka Svobodová, architekt Jaroslav Sedlák a autor grafického řešení výstavy Jozef Ondrík ze studia Deep Throat.
Přestože je Jan Dvořák autorem desítek realizací z 60. až 80. let v Brně i mimo něj, architektem často publikujícím a angažovaným v řadě dobových kauz souvisejících se záchranou meziválečné architektury nebo spojených s urbanistickým rozvojem města, jeho dílo v porevolučních společensko-politických podmínkách zhodnoceno nebylo. Tento dluh se do jisté míry snaží napravit autoři výstavy Nechtěné dědictví. Jejich záměrem ovšem není pouze představení architektonické činnosti Jana Dvořáka, neméně důležitý prostor výstava poskytuje i reflexi vztahu naší společnosti k architektuře vzniklé v době minulého režimu. Stavby, které on a jeho spolupracovníci realizovali, jsou dnes v mnoha případech proměněny novodobými zásahy a přestavbami, popřípadě zcela demolovány. Doba vzniku, tedy období jiného politického režimu, je pro majitele objektů dostatečným argumentem ke změnám či destrukcím, aniž by byla zkoumána jejich umělecko-historická hodnota. Název výstavy tak neodkazuje výhradně k tvorbě Jana Dvořáka, ale poukazuje na vysoce aktuální téma postupného mizení kvalitních architektonických i uměleckých realizací řady osobností stejné generace.