Vyrob si svoje mesto

Výrobní firmy v těchto městech v souvislosti se svými obchodními zájmy výrazně formovaly jeho celkový chod, společenskou i kulturní aktivitu. Přednášející hosté z řad historiků, sociologů, historiků architektury i archivářů budou zkoumat urbanistické, sociologické i politické uspořádání firemních měst, vztah mezi tovární výrobou a fungováním městského prostoru. České prostředí bude nahlíženo zejména pomocí ukázkového příkladu mezinárodně aktivní a úspěšné obuvnické firmy Baťa. Ta byla stejně jako mnohé jiné podniky v Evropě i Spojených státech zásadním hybatelem nejen průmyslové a obytné výstavby, ale svým zaměstnancům a často i ostatním obyvatelům nabízely komfort rozsáhlé sítě služeb i volnočasového zázemí.

Přednášející:

Vít Štrobach, Národní technické muzeum
Firemní město: Správa lidí a strojů

Firemní město se stalo jednou z možností, jak uspořádat sociální, politické a ekonomické vztahy moderní společnosti 20. století. Jaké ideové, morální a politické vzory a jaká podoba modernizace se spolu s firemním městem prosazovaly? Jaké byly důvody jeho vzestupu a pádu v 20. století? Má firemní město svého následovníka v tzv. globalizované ekonomice současného světa?

Vít Štrobach vystudoval na Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK, kde v roce 2011 obhájil doktorskou práci. V roce 2009 se díky příteli a kolegovi Martinu Markovi setkal s drobnou kapitolou dějin zlínského koncernu, tzv. záchranou židů organizovanou firmou Baťa před vypuknutím II. světové války. Od té doby je společné téma neopustilo, židovské dějiny zpracovávali v několika výzkumných grantech i publikacích. Od roku 2016 je koordinátorem pětiletého vědeckého projektu NAKI Průmyslové město a jeho proměny ve 20. století: Kultura, identita a řád urbánní průmyslové společnosti na příkladu "ideálního města" Zlína.

Barbora Vacková, Fakulta sociálních studií MU Brno
Město, rodina, obyvatel, zaměstnanec

Rodina, její stav a způsoby, kterými se k ní obrací veřejný diskurz. To vše dobře vypovídá, v jakém stavu se nachází společnost a jaké ideje jsou v daný okamžik jejím pojítkem. Proměny rodinných vztahů a typů soužití jsou ze sociologického hlediska (stejně jako antropologického) základním kamenem popisu společnosti. Příspěvek bude řešit, jaké formy soužití se objevovaly a byly očekávány v různých typech plánů ideálních/průmyslových měst.

Barbora Vacková je výzkumnou pracovnicí Ústavu populačních studií při Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a vyučuje na Katedře sociologie FSS MU a na Katedře občanské výchovy PdF MU. Dlouhodobě se věnuje některým tématům urbánních studií, sociologie bydlení a sociologie domova. Její disertační práce Prostor, moc a utopie: ideální město a jeho společnost se zaměřila fungování moci ve společnosti. V rámci své vědeckovýzkumné činnosti zkoumala také problematiku sociálně-prostorového vyčleňování v lokálních politikách a správní praxi i principy utváření domova ve standardizované baťovské obytné jednotce dvoudomků a čtyřdomků.

Eva Chodějovská, Státní okresní archiv Zlín
Město k obrazu svému.

Je Tomáš Baťa a "jeho" Zlín z pohledu dějin urbanismu v Českých zemích tak jedinečným případem, kdy jeden člověk, který řídil průmyslový podnik, aktivně přetvořil město? Tento příspěvek ukáže, že trend, kdy silné osobnosti stojící v čele úspěšných průmyslových závodů zásadním způsobem promlouvaly do podoby města, v němž rozvíjely své podnikání, má relativně dlouhou tradici.

Eva Chodějovská vystudovala archivnictví a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v roce 2014 dokončila doktorské studium zaměřené na ikonografii evropského města v raném novověku na Univerzitě v Pardubicích. Během studia absolvovala dlouhodobou stáž na Fakultě architektury Universita Roma Tre v Římě, s níž spolupracuje dodnes. Její badatelské zájmy se dlouhodobě točí kolem urbánních dějin, dějin cestování a historické kartografie. V letech 2006-2016 se podílela na vydávání Historických atlasů měst ČR v Historickém ústavu Akademie věd České republiky a působila v Pracovní skupině pro Historické atlasy měst Mezinárodní komise pro dějiny měst.

Hubert Guzik, Fakulta architektury ČVUT
Zlín valašský a krušnohorský – kde se v poválečném Česku vzaly kolektivní
domy?

Většina zaměstnanců průmyslových podniků po druhé světové válce si nejspíše přála bydlet v rodinných domcích. Proč tedy začaly v Litvínově a Zlíně, průmyslových centrech Podkrušnohoří a Valašska, vznikat dva kolektivní domy?

Historik architektury Hubert Guzik působí na Fakultě architektury pražské ČVUT jako vyučující a vědecký pracovník. Zabývá se problematikou kolektivního bydlení, v roce 2014 vydal publikaci Čtyři cesty ke koldomu. Kolektivní bydlení - utopie české architektury 1900-1989. Ve spolupráci s Lenkou Kužvartovou připravuje na rok 2017 výstavu o českých kolektivních domech a jejich proměnách v průběhu 20. století pro Muzeum umění v Olomouci.

Projekt vznikl za podpory Ministerstva kultury České republiky a Nadace české architektury.

Organizace: 4AM/Fórum pro architekturu a média a PRAHA
Kurátorka: Klára Eliášová
www.prahavbrne.cz