Útulňa Vratěnín (ČR)

Viac povie architekt Jan Tyrpekl:

Kromě standardních zakázek pro klienty se věnuji "experimentální" tvorbě, kde si ověřuji různé postupy a strategie, které by na komerčních zakázkách mohly jít dle mého názoru za hranici etiky profese architekta či by zkrátka neodpovídaly požadavkům klienta. Tyto experimenty jsou založeny na několika zásadních věcech - vždy financovány pouze mnou, zhotoveny vlastníma rukama ve spolupráci s mými přáteli či studenty architektury, kteří mají zájem se zúčastnit ve formě workshopů.

Nejdůležitější aspekt však je ukazovat na místa s vysokým potenciálem, která zůstávájí opomíjena. V tomto případě jde o tzv. řopíky - lehké pohraniční opevnění zbudované za první republiky. Tyto objekty se rozprodávají za nízké sumy formou dražeb a málokdo o ně jeví zájem. Přitom jsou velmi často umístěné v krásném prostředí. Nejčastěji řopíky kupují či spravují nadšenci, kteří se jim snaží vrátit původní podobu. Nicméně jsem chtěl zkusit ukázat i jiné formy renovace a využití těchto objektů. Jeden jsem tedy zakoupil a koncepčně si načrtl zhruba deset způsobu využití. K realizaci jsem nakonec vybral útulnu.

Netypická drevená konštrukcia je celá zhotovená z dosiek s jednotným profilom (s výnimkou "základového" roštu). Fasáda je neoddeliteľnou súčasťou nosnej konštrukcie. Stavba nie je zateplená. "To bylo vnímáno některými kolegy jako nedostatek, na druhé straně lidstvo žilo drtivou dobu své existence v obdobných podmínkách a není špatné si to občas připomenout," vysvetľuje architekt.

Nový objekt rešpektuje pôvodný betónový bunker, na konci životnosti ho bude možné bez poškodenia spodnej stavby odstrániť. Nadstavba je svojím spôsobom pravým opakom bunkra - vzdušná, ľahká a viditeľná z diaľky.

"Hlavní důraz celého projektu byl kladen na respekt k okolní krajině a ke stávající betonové stavbě. Použitým hrubým neopracovaným dřevem, které navíc časem zešediví nepůsobí vůči okolí agresivně a jednoduchý čitelný objem s průhledy působí na osamoceném křovisku uprostřed polí přirozeně, podobně jako osamocený strom", približuje Jan Tyrpekl.

Interiér útulne odhaľuje nosnú konštrukciu základný stavebný prvok - plochú dosku. Zámerom architekta bolo ukázať, že aj na veľmi malej zastavanej ploche - 12 m2 sa človek nemusí cíťiť stiesnene, ale práve naopak - slobodne. Cez južný "priehľad" sa návštevníkom otvára pohľad na rovinatú rakúsku krajinu. Druhý okenný otvor je nasmerovaný na kostolnú vežu najbližšej obce. Okenné otvory dopĺňa ešte strešné okno.

Počas výstavby sa realizátori snažili objekt priblížiť miestnym obyvateľom, ktorí ho nakoniec prijali bez výhrad. Záujemcovia môžu útulňu po dohode vyskúšať.

Autorovým prianím do budúcnosti by bolo, aby sa podobného osudu vzkriesenia dožilo viacero bunkrov. Napríklad obce, ktoré majú bunkre v katastri, by sa mohli pokúsiť o koncepčné využitie. Bolo by to prínosom pre obec, návštevníkov ale i pre krajinu a objekty samotné.

"Mým přáním do budoucna by pak bylo, aby se podobného osudu vzkříšení dožilo více řopíků. Např. obce, které je mají v katastru, by se mohly pokusit o koncepční využití. Bylo by to jistě přínosem pro ně, návštěvníky, ale i krajinu a pro pevnosti samotné", dodáva na záver autor.

Elegantný konštrukčný systém stavby je dobre viditeľný na nasledujúcom videu:

Podklady: Jan Tyrpekl