Pavel Kalina - Hluboké město, Moderní metropole jako Druhý Řím

„Přestože se v této knize mluví převážně o tom, jak města vypadala v minulosti,“ píše autor v úvodu, „skutečná otázka, kterou si klade, zní, jak město bude vypadat v nadcházejícím tisíciletí.“

Nejen v našem prostředí unikátní publikace se zabývá nepřeberným znakovým bohatstvím historických měst, vytvářejícím stabilní rámec životů jejich obyvatel. Odpovídá na otázku, co činí historická města tak přitažlivými. Je to právě jejich znakové bohatství, které je odlišuje od jednorozměrných sídlišť 20. století. Hloubka historických měst, vzniklá postupným vrstvením významů, je v knize popsána na základní ose jejich symbolického vztahu k Římu, představujícímu město par excellence – město, kde ruiny neustále zpřítomňují minulost, která se nachází ve složitém vztahu ke všem dalším vývojovým fázím až po dnešek.

Tlak současného mezinárodního kapitálu vede k soustavnému zplošťování historických měst zejména redukcí na jednoúčelové turistické zóny a realizací problematických developerských projektů. Schopnost měst vytvářet historickou paměť se tak vytrácí a městům hrozí komunikační a sociální „plochost“.

Kniha je matematicky uspořádána tak, že sekvenci dvanácti kapitol v rytmu 3:3:2:2:1:1, věnovaných exemplárním „hlubokým“ městům (Římu, Milánu, Benátkám, Vídni, Mnichovu, Berlínu, Istanbulu, Washingtonu, New Yorku, Praze a Moskvě) prokládají kapitoly pojednávajících o pěti příznačných stavebních typech – nákupních centrech, stadionech, muzeích, knihovnách a kostelech, které umožňují prohlubování či naopak zplošťování města.

Abychom mohli hloubku měst zachovat, musíme je napřed pochopit. K tomu je tato průlomová publikace neocenitelným pomocníkem. Její jedinečnost spočívá v  globálním rozsahu i v tom, že se průběžně opírá o aktuální stav bádání. V jednotlivých kapitolách autor sleduje proměny historických měst od počátků až po současnost (poslední stavba zmiňovaná v knize bude dokončena teprve v tomto roce) na základě kritické reflexe dosavadní literatury. Autor se zamýšlí nad všeobecně známými ikonickými stavbami či naopak nerealizovanými projekty včetně mediálně známých „kauz“, jako je Kaplického knihovna či znovupostavení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí.

Kniha je doplněna početnou obrazovou přílohou, většina fotografií byla pořízena speciálně pro tuto příležitost. Součástí publikace je rozsáhlý poznámkový aparát a bohatá bibliografie, dotýkající se řady oborů. Autorovo široké vzdělání, jazyková výbava, erudovanost jak v dějinách, tak v teorii architektury a v neposlední řadě literární schopnosti byly nezbytným předpokladem k napsání knihy na vysoké vědecké úrovni a zároveň knihy mimořádně čtivé a srozumitelné širokému okruhu čtenářů.

Prof. PhDr. Pavel Kalina, Ph.D., (1965) přední český historik umění, je dlouholetým pedagogem Ústavu teorie a dějin architektury na Fakultě architektury ČVUT. Kromě současné architektury se věnuje rovněž středověkému a baroknímu umění a architektuře. Je autorem řady studií v mezinárodních odborných časopisech i vědeckých monografií, mj. knih Praha 1310–1419. Kapitoly o vrcholné gotice (2004), Benedikt Ried a počátky záalpské renesance (2009), Praha 1437–1610. Kapitoly o pozdně gotické a renesanční architektuře (2011) či Umění a mystika. Od Hildegardy z Bingen k abstraktnímu expresionismu (2013).