IDEA DOOR od spoločnosti JAP prináša do interiéru čistý minimalistický vzhľad vďaka bezrámovému riešeniu a precíznej...
Nástenné nadomietkové armatúry Vitus sú mimoriadne vhodné pre rýchlu a efektívnu...
Okenné profily z kompozitného materiálu RAU-FIPRO X od spoločnosti Rehau sú v porovnaní s tradičnými plastovými profilmi mnohonásobne...
Najnovší sortiment stolov pre zariadenie interiérov...
Spojenie moderného dizajnu, funkčnosti a svetla do harmonického architektonického prvku.
Kancelárska budova Baumit v slovinskom Trzine prešla premenou na moderné a udržateľné pracovisko. Architekti kládli dôraz...
Mottom šiesteho ročníku on-line konferencie odborníkov Xella Dialóg je Efektívny návrh budov 2025+: zmeny a riešenia
Robot WLTR predstavuje moderný prístup k murovaným konštrukciám. Vďaka automatizácii dokáže rýchlo, presne a bezpečne realizovať...
Okrem bezpečnosti majú okná aj elegantný vzhľad, pretože nie sú viditeľné žiadne uzamykacie časti kovania.
Dvere MASTER v skrytej zárubni AKTIVE je možné vyrobiť až do výšky 3 700 mm
Internorm stavia na energetickú efektívnosť a inteligentné tieniace riešenia.
Slovensko vo výbere zastupuje šesť realizácií.
Spoločnosť Internorm odteraz stavia na novej variante tepelnoizolačného skla od AGC, ktorá v produkcii ročne ušetrí 10...
Jubilejný 20. ročník prestížnej medzinárodnej súťaže pre študentov architektúry priniesol...
Otočné a posuvné dvere MASTER od podlahy až po strop, ponúkajú mimoriadnu variabilitu výšky, materiálu a zladenia so skrytými...

Česká komora architektů (ČKA) považuje za nezbytné opět se vyjádřit k digitalizaci a standardizaci územního plánování v ČR. Podle ČKA nejsou cílem uniformní „omalovánky“ územních plánů, ale kvalitní obsah a dostupná prostorová data. Novela vyhlášky č. 157/2024 Sb. přinese zjednodušení grafické reprezentace dokumentace, sníží náklady obcí a krajů a zároveň zachová přínosy digitální transformace. ČKA upozorňuje, že obavy projektantů liniových staveb jsou neopodstatněné, přechod na GIS je efektivní a probíhá s dostatečným přechodným obdobím.
„Při standardizaci a digitalizaci územních plánů je nutné vycházet z odborné praxe a dat, nikoli pouze unifikovat grafický vzhled plánů,“ Jan Kasl, předseda ČKA.
Česká komora architektů řadu let, resp. od počátku snah o rekodifikaci stavebního řízení v Česku upozorňuje na tristní stav části stavebního zákona, která se věnuje územnímu plánování. Již v září 2021 přijala ČKA „Teze k územnímu plánování“, v nichž formulovala východiska nezbytné reformy plánování v ČR – teze jsou dostupné zde.
Bohužel v žádné fázi přípravy a schvalování nového stavebního zákona (č. 283/2021 Sb. ve znění již osmé novely) nebyly názory ČKA brány gesčním ministerstvem v potaz. Pod tlakem odborníků z ČKA a akademické obce byla alespoň zřízena a posléze nadvakrát obnovena činnost pracovní skupiny MMR „Územní plánování 2030“, s cílem dosáhnout reformy nejpozději do roku 2030.
Teprve pod vedením ministra Petra Kulhánka, a především díky změnám v personálním obsazení příslušné sekce a odboru MMR, došlo na ministerstvu v poslední době k zásadním impulsům, které by měly posunout české územní plánování do 21. století.
7. teze ČKA se zaměřuje na digitalizaci a standardizaci procesů územního plánování. Připomínáme ji v souvislosti s aktuálním mezirezortním připomínkovým řízením vyhlášky č. 157/2024 Sb., která by měla zahájit cestu k zjednodušení tzv. Jednotného standardu územních plánů, prosazeného předchozím vedením MMR. ČKA si uvědomuje, že jde o velmi odborné téma, a protože se na veřejnosti začínají objevovat nepřesné či scestné námitky, považuje za nutné se k němu vyjádřit.
„Je nemožné myslet si, že grafickým značením dosáhneme unifikovaného obsahu územně plánovací dokumentace pro více než 6000 značně rozdílných sídel v ČR. Stejný plán pro Ústí nad Labem a Louňovice pod Blaníkem nijak nepřispěje k jejich rozvoji,“ opakovaně kritizoval snahu předchozích zástupců MMR předseda ČKA Jan Kasl.
Cílem by nemělo být standardizovat formální značení jednotlivých ploch, ale zejména jejich obsah – tedy údaje o území, které by měly být shromažďovány digitálně v Národním geoportálu územního plánování, a které by tak mohly zlepšit přehled o využití území, jeho rozvoji a investicích.
„Digitalizace je důležitá, avšak jednotné omalovánky nikoli – neobsahují totiž rozdílné regulativy ploch a pod stejnou barvičkou by se tak skrývaly odlišné požadavky na výstavbu ve Slaném a v Třebíči, aniž by to zvýšilo srozumitelnost pro veřejnost,“ doplnil Ondřej Rys, zastupitel města Kladna, člen představenstva ČKA a pracovní skupiny Urbanismus.
Trefně situaci popsal i další člen představenstva Stašek Žerava: „Jsem si vědom, že Šlapanice nejsou ani nejtypičtějším, ani nejvýznamnějším vzorkem českých měst. Ale tisíce sídel jsou na tom stejně, takže naše zkušenost možná nebude vůbec ojedinělá. Mohu zodpovědně říci, že překreslování‘ územního plánu Šlapanic do standardizované podoby nepřinesla a nepřináší samosprávě, natož občanům akceleraci rozvoje, zjednodušení a zrychlení výstavby ani efektivnější
využívání území. Kromě nákladů, starostí a promarněného času všech, kteří byli a jsou do ‚lepší a lepší‘ standardizace zapojeni, určitě nepřinesla zhola nic.“
Zcela neoprávněné jsou obavy projektantů liniových staveb, jako jsou dálnice, vysokorychlostní tratě, produktovody či energetické páteřní stavby. Tyto stavby se totiž neprojektují podle územních plánů jednotlivých obcí, ale na základě jednotného celostátního „územního rozvojového plánu“ a krajských zásad územního rozvoje, které mají přednost před obsahem územních plánů
sídel.
Ke kritizovanému přechodu územních plánů z dřívějšího CAD formátu na geografické informační systémy (GIS) lze za ČKA uvést, že obce potřebují v územním plánování pracovat především s prostorovými daty, což systémy GIS umožňují nejefektivněji. Syntéza prostorových dat z výstupů CAD je pro obce i stát složitá a nákladná. Projektantům, kteří z různých důvodů nemohou či nechtějí přejít na GIS, je poskytováno přechodné období.
„Novela přinese úspory veřejných rozpočtů díky zásadnímu zjednodušení požadavků na grafickou reprezentaci jednotného standardu, aniž by bylo nutné vynakládat statisíce až miliony korun na pořízení standardizační změny územního plánu – například město Kolín za takovou změnu zaplatilo 1 milion korun. Zůstanou přitom zachovány všechny přínosy digitální transformace, neboť datový standard je plně zachován. Obcím i krajům se tak sníží objem prostředků a času zaměstnanců vynakládaných na změny územně plánovací dokumentace,“ dodává na závěr místopředseda představenstva Petr Lešek.
Změna vyhlášky zároveň nijak neovlivní současně probíhající přípravu a projednání dokumentací zpracovávaných podle podrobného standardu, a to ani do budoucna.