Nová generácia strešných okien VELUX spája automatizované vetranie, reguláciu denného svetla a zlepšené tepelnoizolačné...
Fasádny obklad TIMBERMAX ako výrazový prvok súčasnej horskej architektúry.
Administratívna budova zo 70. rokov na Záhradníckej ulici v Bratislave sa zmenila na moderný bytový dom. Súčasťou prestavby je aj nová fasáda s...
Včasné začlenenie vonkajších žalúzií do projektu umožňuje dosiahnuť čisté architektonické riešenie fasády a...
Spoločnosť LEDVANCE Vás pozýva na konferenciu venovanú moderným riešeniam v oblasti osvetlenia. Podujatie prinesie inšpirácie, inovácie aj praktické...
Harmonogram podujatia a ďalšie užitočné informácie pre účastníkov
Riešenie pre budovy s takmer nulovou spotrebou energie aj náročné mestské projekty
Presklené priečky umožňujú členenie interiéru pri zachovaní svetla a priestorovej otvorenosti.
AXOR stavia v strednej Európe na selektívnej distribúcii zameranej na kvalitu,
Atypické rozmery, čistý detail a sloboda v práci s materiálom - aj tak môže vyzerať súčasný prístup k interiérovým dverám.
Úsporné bývanie vo svahu.
Spoločnosť Geberit pozýva architektov na bezplatný odborný seminár venovaný akustickému komfortu a kvalite bývania.
Nezámrzný vonkajší ventil SCHELL Polar II Set prináša riešenie pre bezpečný odber vody aj počas chladných mesiacov. Automatické vyprázdnenie...
Okenný systém ARTEVO rozširujú nové vstupné dvere a veľkoformátový zdvižno-posuvný portál. Platforma tak prináša ucelené riešenie s dôrazom na...
Tieniaca technika s environmentálnym rodným listom.

(Tlačová správa ČKA)
Česká komora architektů v loňském roce potvrdila regulérnost u 72 architektonických soutěží. Zástupci ČKA to oznámili na diskusním setkání OTTA, které je pravidelně každý rok v lednu věnováno architektonickým soutěžím. Na setkání vystoupili také zástupci Národního památkového ústavu a náměstek primátora města Jablonec nad Nisou.
Úvodního slova se na OTTA (open think tank architektů), konaném 27. ledna 2026, ujal místopředseda ČKA a neúnavný propagátor architektonických soutěží Petr Lešek. „Do roku 2011 bylo vyhlašováno cca deset až dvacet soutěží ročně. Právě v té době se ČKA začala výrazným způsobem angažovat v popularizaci architektonických soutěží, a proto mám radost, že za posledních 15 let narostl jejich počet téměř šestkrát,“ připomněl důležitou roli ČKA.
Předseda pracovní skupiny ČKA pro soutěže a veřejné zakázky (PSS) Mirko Lev seznámil přítomné s reorganizací pracovní skupiny, jejíž součástí je vytvoření pozice pěti stálých konzultantů a možnost zrychleného posouzení soutěžních podmínek, a také s aktuálním stavem přípravy interaktivních soutěžních podmínek, aktivitami evropské platformy pro soutěže Arch-E a situací v oblasti architektonických soutěží v Portugalsku.
Samotnou statistiku (nejen) za loňský rok přednesl člen PSS Tomáš Zdvihal. „Analýza posoutěžních procesů za posledních deset let (509 soutěží) ukazuje, že hlavní motivací investorů k vypisování soutěží není marketing, ale především snaha získat kvalitní projekt. Téměř 80 % soutěží ve sledovaném období totiž pokračuje navazujícími projekčními fázemi nebo realizací,“ uvedl. Z hlediska typologie soutěží zůstává situace v posledních letech poměrně stabilní. I v roce 2025 dominovaly otevřené jednofázové a dvoufázové soutěže, které tvořily 53 %, přičemž jejich počet je dlouhodobě konstantní. Užší soutěže představují zhruba čtvrtinu z celkového počtu 72 soutěží. V roce 2025 výrazně vzrostl také podíl soukromých investorů, kteří se rozhodli postupovat formou regulérní architektonické soutěže (19 % všech soutěží). Vzhledem k tomu, že se nemusejí řídit zákonem o zadávání veřejných zakázek, mohou častěji volit odlišné, zpravidla neanonymní formy soutěžních procesů – zejména workshopy (22 %). Mezi veřejnými investory nadále výrazně převažují obce a města, které stojí za 62 % všech soutěží. Ze státních organizací lze vyzdvihnout zejména Správu železnic (5 soutěží) a Správu Pražského hradu (2 soutěže).
Velice zajímavý je také přehled týkající se realizací vzešlých z architektonické soutěže. I v tomto byl loňský rok rekordní, neboť jich bylo dokončeno celkem 16. Stejně jako v předchozím roce dominovaly realizace v oblasti krajinářské architektury a veřejných prostranství – patří mezi ně např. Rullerovo nábřeží v Brně, Komenského park v Kolíně, náplavka a okolí sídla Libereckého kraje ad. Výrazně jsou zastoupeny také školské stavby, konkrétně trojice svazkových škol ve Středočeském kraji (ZŠ VIDA v Chýni, ZŠ Lošbates v Louňovicích a ZŠ Pod Beckovem v Bašti), mateřská škola Vokovická v Praze 6 a přístavba školy se sportovní halou ve Starém Plzenci. Dokončena byla rovněž historicky největší sportovní stavba vzniklá na základě architektonické soutěže – Horácká multifunkční aréna v Jihlavě.
Český pavilon na výstavě EXPO 2025 se navíc dočasně stal největší stavbou z dřevěných CLT panelů v Japonsku. V pražském Slivenci byl dokončen obecní sál s knihovnou, který navázal na vloni realizovaný obecní bytový dům a po 12 letech byl rovněž dokončen a schválen územní plán Mělníka. Aktuálně je rozestavěno dalších téměř 50 projektů. Mnoho z nich však svědčí o tom, jak složité je v českém prostředí stavby úspěšně zrealizovat. Najdeme mezi nimi totiž příklady projektů, u nichž architektonická soutěž skončila před více než dvaceti lety, jako je Moravskoslezská knihovna v Ostravě (2004), rekonstrukce Václavského náměstí v Praze (2005) nebo areál Údolní 53 pro VUT Brno (2006).
„U rekordů však nakonec zůstaneme. Od roku 1993 evidujeme již 977 regulérních soutěží, což znamená, že v letošním roce nás s velkou pravděpodobností čeká jubilejní tisící soutěž,“ uzavřel přehled Tomáš Zdvihal.
Diskusní setkání se dále věnovalo metodice zapojení Národního památkového ústavu do architektonických soutěží, která navazuje na memorandum uzavřené mezi NPÚ a ČKA v roce 2024. Náměstek ředitelky NPÚ František Chupík a vedoucí územního odborného pracoviště v Praze David Měska představili praktický „tahák“ určený zadavatelům soutěží, jejichž záměry se dotýkají i prvků chráněných památkovou péčí. Metodika upřesňuje roli NPÚ zejména ve třech stěžejních bodech – ve fázi přípravy soutěže, při schvalování soutěžního zadání a v průběhu samotného soutěžního procesu prostřednictvím přizvaného odborníka. Cílem je definice způsobu zapojení experta památkové péče a získání jednoznačného vyjádření NPÚ již v raných fázích architektonických soutěží.
Jakub Chuchlík, náměstek primátora pro rozvoj a digitalizaci Jablonce nad Nisou, představil zkušenosti města s využíváním architektonických soutěží. Zaměřil se na objem realizovaných soutěží, způsoby jejich přípravy a organizace a na praktické dopady soutěžního zadávání z pohledu veřejného zadavatele. Upozornil na přínosy soutěží pro kvalitu řešení i na problémy, které se v praxi objevují, včetně nároků na procesní přípravu, kapacity zadavatele a koordinaci jednotlivých aktérů.
Během diskuse účastníci sdíleli své praktické zkušenosti se zástupci NPÚ, debatovali o přínosech a rizicích užších architektonických soutěží a vyjádřili svůj názor k narůstajícímu počtu náhradníků závislé části poroty. (Pozn.: tito náhradníci, často z řad zastupitelů obce, se účastní všech zasedání poroty bez možnosti hlasovat.)
Architektonické soutěže 2025 v číslech (viz grafy v prezentaci Tomáše Zdvihala):
Prezentace vystupujících, fotografie ze setkání OTTA a další obrazové podklady jsou k dispozici na:
- Dropboxu ČKA:
- Google Disku (pokud se Vám nezobrazí v prohlížeči Google, prosíme, otevřete v jiném prohlížeči):
https://drive.google.com/drive/folders/13A6qyRD1J8p49mjFuVw3A6UsE0FL-hTt?usp=drive_link
Přehled všech architektonických soutěží (připravovaných, probíhajících i ukončených) včetně praktické mapy naleznete na webu ČKA zde:
https://www.cka.cz/souteze
P.S.: Pre porovnanie - článok o slovenských súťažiach v roku 2025 sme publikovali tu:
https://www.archinfo.sk/diskusia/blog/sutaze/architektonicke-sutaze-v-roku-2025-prehlad.html