Česká cena za architektúru 2025 - výsledky

Húževnatá klientka, ľudskosť, spoločenský presah, premyslený návrh a do detailu dotiahnutá realizácia. Päť zahraničných porotcov, predseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil aj verejnosť sa zhodli, že Českú cenu za architekturu si zaslúži detský hospic Dům pro Julii, ktorého autormi sú Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru ČTYŘSTĚN architekti a krajinný architekt Marek Holán.

Ide o prvý detský hospic v Českej republike, ktorý citlivo prepája dennú starostlivosť s architektúrou podporujúcou kontakt s prírodou a dôstojné prežívanie náročných životných situácií.

Spolu s hlavným víťazom porota ocenila aj ďalšie diela a ich autorov. Päť realizácií získalo titul Finalista, jedno dielo Cenu Aleny Šrámkovej a jedna realizácia čestné uznanie. Vyhlásenie výsledkov 10. ročníka Českej ceny za architekturu sa uskutočnilo 13. novembra na galavečere v pražskom Fóre Karlín, ktorý bol v priamom prenose odvysielaný na iVysílání ČT. Organizátorom súťažnej prehliadky je Česká komora architektov.

Na galavečere boli zároveň odovzdané ďalšie ocenenia. Cena Ministerstva pro místní rozvoj ČR za presadzovanie kvalitnej výstavby prostredníctvom architektonických súťaží, Cena Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za príkladnú revitalizáciu brownfieldu, Cena Ministerstva kultury ČR za skvalitnenie verejného priestranstva a Cena Agentury ochrany přírody a krajiny ČR za citlivé a šetrné riešenie stavby vo vidieckom prostredí. Tri realizácie ocenili aj dlhodobí partneri zo súkromného sektora, spoločnosti Central Group, VEKRA a VELUX.

Cieľom Českej ceny za architektúru, celonárodnej prehliadky realizovanej architektúry, urbanizmu a krajinárskej architektúry, je prezentovať kvalitné výsledky práce etablovaných aj začínajúcich architektov, ktoré vznikli na území Českej republiky za posledných päť rokov. Ide o jedinú súťažnú prehliadku, do ktorej sa všetci účastníci môžu prihlásiť bezplatne a všetky realizácie sú bez rozdelenia do kategórií hodnotené európskou optikou, presnejšie päťčlennou zahraničnou odbornou porotou. Tvorí ju päť architektov, ktorí nie sú ovplyvnení lokálnymi väzbami ani často komplikovanými okolnosťami vzniku diel.

„Česká cena za architekturu letos slaví deset let své existence. Měřeno lidským věkem, jde zatím jen o žákyni základní školy, ale v oboru architektury představuje deset let pořádání soutěžní přehlídky úctyhodný počet oceněných staveb, jež byly postaveny na území naší země. A uznání si všichni – autoři, spolupracovníci, zhotovitelé a investoři – za své mnohdy náročné a dlouholeté úsilí určitě zaslouží. Rostoucí prestiž České ceny za architekturu dokazuje, že odborná i laická veřejnost má o kvalitní architekturu stále větší zájem. Mám z toho radost! Do dalších let přeji Ceně, ať se jí i nadále daří zviditelňovat a podporovat architekturu, která kultivuje veřejný prostor, pečuje o krajinu a přináší inspiraci soukromým i veřejným investorům. V neposlední řadě ať nezapomíná na práci kolegyň architektek,“ uviedol Jan Kasl, predseda Českej komory architektů a Grémia Českej ceny za architekturu.

Na čele tohtoročnej poroty stál nemecký architekt, urbanista a akademik Roger Riewe. Partnermi v porote boli architekt a pedagóg na fakulte architektúry v Maribore Boris Bežan (Slovinsko /Španielsko), architektka a zakladateľka neziskovej organizácie Woman Architects podporujúcej profesijný rozvoj žien v architektúre Andrea Klimko (Slovensko/UK), krajinná architektka, urbanistka a kurátorka Yael Moria Klain (Izrael) a architekt Jeroen van Schooten (Holandsko), ktorý aktívne pôsobí v mnohých profesijných združeniach.

Porotcovia začiatkom septembra absolvovali architektonický maratón, počas ktorého osobne navštívili všetkých 25 realizácií nominovaných do užšieho výberu, stretli sa s autormi stavieb a hovorili s nimi o ich práci, inšpiráciách, postupoch aj širšom kontexte, v ktorom diela vznikali.

Porota desiateho ročníka Českej ceny za architekturu sa zišla v mimoriadne pestrom zložení. Jej členovia majú skúsenosti s architektúrou, urbanizmom a krajinnou architektúrou vo väčšine európskych krajín aj v Izraeli, čo im umožňovalo spontánne diskutovať o všetkých aspektoch tvorby. Spomínaná rozmanitosť vytvorila silné intelektuálne aj kultúrne zázemie, ktoré sa premietlo do ich debát aj do finálnych rozhodnutí.

„Díky našim zkušenostem jsme mohli díla, která jsme prohlédli, zasadit do kontextu evropské architektury. Zjistili jsme, že jejich architektonická kvalita byla bezpochyby na stejné úrovni jako těch, která známe z většiny evropských zemí. Kvalita materiálů, detailů a provedení byly neuvěřitelně vysoké. Výběr finalistů byl vzhledem k nepopiratelné kvalitě, se kterou jsme se na těchto stavbách setkali, skutečně obtížným úkolem. Podrobně jsme diskutovali o kladech a záporech a naše rozhodnutí ovlivnil také fakt, že jsme četli i mezi řádky. Nakonec jsme nemuseli hlasovat, naše rozhodnutí byla hluboce konsensuální a podporovaná všemi členy poroty, ať už šlo o výběr vítěze ČCA, finalistů či Ceny Aleny Šrámkové. Architektura, kterou jsme v České republice viděli, dokazuje, že dobrý návrh nemusí být jen esteticky působivý, ale především trvalý, funkční a odpovědný,“ uviedli členovia medzinárodnej poroty.

Podľa porotcov je práve schopnosť českých architektov prepájať racionálne konštrukčné myslenie s kultúrnou citlivosťou a rešpektom k miestu tým, čo robí českú architektúru špecifickou. Desiaty ročník zároveň potvrdil, že kvalita a udržateľnosť nie sú v rozpore. Najhodnotnejšie stavby sú tie, ktoré obstojia v čase, prirodzene zapadnú do prostredia a zostanú živou súčasťou krajiny aj spoločnosti.

Hlavná cena 

Podľa medzinárodnej poroty si hlavné ocenenie Českej ceny za architekturu 2025 zaslúži detský hospic Dům pro Julii v Brne (2024), ktorého autormi sú Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru ČTYŘSTĚN architekti a krajinný architekt Marek Holán.

Ide o prvé zariadenie svojho druhu v Českej republike. Poskytuje deťom s nevyliečiteľným ochorením najmä dennú starostlivosť, rehabilitácie a terapie a zároveň vytvára priestor na oddych, podporu a pokoj pre ich rodiny. Architekti navrhli prostredie, ktoré spája funkčnosť s hlbokou ľudskosťou. Otvorený, svetlom zaplnený dom zasadený do svahovitého pozemku prirodzene prepája interiér s krajinou. Centrálny atriový dvor s jazierkom, stromami a kvetinovými záhonmi poskytuje pacientom aj ich blízkym miesto na ticho, stretávanie a rozjímanie. Budova je usporiadaná do troch úrovní. Prevádzková časť sa nachádza v spodnom podlaží, hlavné obytné podlažie s detskými izbami, spoločnými priestormi a terasami je uprostred a v hornom podlaží je ubytovanie pre rodičov a otvorené strešné záhrady. Použitie prírodných materiálov, predovšetkým dreva, v kombinácii s betónom dodáva stavbe hrejivosť aj dôstojnosť. Architektúra tu prináša nový model starostlivosti, v ktorom priestor spolupôsobí pri liečení spolu s ľuďmi.

„Dům pro Julii je ve svém celku mimořádně pečlivě promyšlený a architektonicky vyvážený projekt. Cílem bylo poskytnout dětem, které často tráví dlouhou dobu zavřené ve vnitřních prostorách, možnost zažít příjemné prostředí a pobýt venku na čerstvém vzduchu. Rodičům a rodině se tak zároveň nabízí příležitost k odpočinku a ulehčení jejich povinností spojených s péčí o děti. Pro vznik dobré architektury je vždy zásadní empatický vztah mezi architektem a klientem. Ředitelka Domu pro Julii svým ambiciózním přístupem významně přispěla k finální kvalitě funkčního programu, což architekt promítl do vyváženého návrhu. Dům pro Julii tak nabízí prostředí naplněné empatií, klidem a světlem – architekturu, která léčí. Porota ocenila komplexnost návrhu, harmonické začlenění do krajiny, práci se světlem i materiály a promyšlené funkční uspořádání. Dům pro Julii je vzorovým příkladem citlivé a funkční architektury, která překračuje hranice běžného navrhování a stává se prostorem lidskosti, důstojnosti a naděje. Tato realizace může být vzorovým projektem pro podobné stavby v České republice i daleko za jejími hranicemi a právem jí náleží vítězství v České ceně za architekturu 2025,“ uviedla porota vo svojom hodnotení.

Dielo, ktoré sme predstavili tu zároveň získalo Cenu predsedu Senátu Parlamentu ČR Miloša Vystrčila a Cenu verejnosti.

Finalisti

Porotu Českej ceny za architekturu zaujala aj Rekonštrukcia a prístavba výrobnej haly ERA v Pardubiciach (2023) od Jiřího Bízu a Tomáša Novotného z ateliéru Bíza architekti. Realizácia predstavuje premenu pôvodného výrobného a administratívneho objektu z 90. rokov na súčasnú prevádzkovú budovu s jasným architektonickým výrazom a funkčnou integritou. Architektom sa podarilo prepojiť prístavbu nového trojpodlažného kancelárskeho krídla s postupnou rekonštrukciou trojlodia haly tak, aby nebola prerušená výroba a zároveň vznikol celok s jednotným charakterom. Nový obvodový plášť inšpirovaný priehradovými konštrukciami stožiarov zjednocuje jednotlivé časti objektu a zároveň odráža technologické zameranie spoločnosti. Interiér je navrhnutý striedmo, s priznanými konštrukciami a materiálmi, ktoré sú zjednotené povrchovou úpravou. Celok pôsobí čisto, funkčne a presne.

„Budova ERA zaujala porotu svou zdrženlivostí a technickou důsledností. Tmavá fasáda s rytmickým členěním a přiznanými prvky vytváří napětí mezi strohostí a elegancí, mezi technikou a architekturou. Projekt sjednocuje části vzniklé v různých fázích do přirozeného celku, v němž forma následuje funkci a řemeslné provedení je samo o sobě architektonickou hodnotou. Budova společnosti ERA představuje příklad kultivované průmyslové architektury, která se obejde bez okázalosti, a přesto zanechává silný dojem,“ ocenila porota.

Pozornosti poroty neušiel ani Park na Moravském náměstí v Brne (2023) od Martina Sládka a Janicy Šipulovej z ateliéru Consequence forma architects. Ide o komplexnú revitalizáciu významného verejného priestranstva v centre juhomoravskej metropoly.

Projekt premenil predtým nedostatočne využívanú plochu na živý mestský park založený na princípoch modrozelenej infraštruktúry, inklúzie a biodiverzity. Ústrednú časť tvorí otvorená multifunkčná plocha, „urban aréna“, s vodnou fontánou, ktorej premenlivá hladina priťahuje návštevníkov k odpočinku, hrám aj spoločenským aktivitám. Okružná lavička vytvára prirodzený rámec miesta, ktoré miestni obyvatelia začali nazývať „brnenské moře“. Na okrajoch parku stojí kaviareň s detským ihriskom a menším amfiteátrom, čo posilňuje mestský život a dopĺňa priestor o novú spoločenskú funkciu.

„Revitalizace parku na Moravském náměstí v Brně je vynikajícím příkladem, jak dokáže promyšlená krajinářská architektura oživit prázdnou městskou plochu a proměnit ji v pulzující veřejné prostranství. Projekt obnovil esenciální funkci parku uprostřed města jako místa, kde mohou různé skupiny lidí společně trávit čas a účastnit se veřejného života. Ústřední vodní plocha s velkorysou lavicí funguje jako katalyzátor společenského dění a symbol otevřenosti. Autoři přitom respektovali historickou strukturu a zdůraznili kontinuitu místa, které dnes působí přirozeně a velkoryse. Revitalizace tak navrátila parku jeho původní důstojnost i energii a učinila z něj opět pulzující srdce města,“ konštatovala porota po návšteve miesta.

Pozn. organizátora: Park na Moravském náměstí v Brně získal v minulom roku Cenu Ministerstva pro místní rozvoj. Podľa štatútu ČCA je možné opakovane prihlásiť stavby s výnimkou tých, ktoré v predchádzajúcich rokoch získali nomináciu poroty ČCA, čo sa v tomto prípade nestalo. MMR si v roku 2024 tento projekt vybralo z prihlásených realizácií.

Dielo sme predstavili v samostatnom článku.

Ďalší z finalistov prináša podľa poroty pocit šťastia z architektúry. Rodinný dom v Polanke nad Odrou (2020) od Pavly vymetálkovej a Martina Vymetála z ateliéru bydloarchitekti vznikol ako novostavba na mieste pôvodného rodinného domu po predkoch.

Architekti zvolili kompaktné a úsporné riešenie s dôrazom na jednoduché hmoty, priznané materiály a prirodzené prepojenie interiéru s okolitou krajinou. Dispozícia v tvare písmena H oddeľuje súkromné časti domu, detské izby a spálňu rodičov, od centrálnej obytnej zóny, ktorá prepája vstupné patio, kuchyňu a obytný priestor s terasou. Jednoduchá, ale funkčná je tehlová fasáda so šachovnicovým vzorom, ktorá prepúšťa svetlo, tieni terasu a zlepšuje mikroklímu. Materiálová striedmosť, betónová podlaha a drevené a preglejkové prvky vytvárajú pokojné prostredie jednoduchého, no premysleného domova.

„Nový, jednoduše tvarovaný bílý dům, který si architekti navrhli pro sebe a své děti, vyniká přirozeností a skromností. Autoři dokázali z vlastního zadání vytvořit dům s harmonickým vztahem k prostředí i životu uvnitř. Dispozice ve tvaru H chytře propojuje denní zónu se soukromými částmi a zároveň otevírá interiér směrem do zahrady. Bioklimatická fasáda z děrovaného cihelného zdiva není jen estetickým prvkem, ale efektivní ochranou proti přehřívání a zdrojem světla a vzduchu. V jednoduchosti návrhu se skrývá síla – každý detail je promyšlený, každý materiál pravdivý. Výsledkem je dům, který ztělesňuje radost, nadhled a pokoru architektů k vlastnímu řemeslu,“ uzavrela porota vo svojom hodnotení.

Dielo sme bližšie predstavili tu.

Vila Sidonius (2023) nenechá podľa poroty ľahostajným žiadneho pozorovateľa. Nachádza sa nad údolím Berounky v obci, ktorej charakter tvoria secesné, funkcionalistické aj súčasné rezidencie. Pozemok s mimoriadne strmým severným svahom viedol architektov Jána Stempela a Jakuba Tesařa z ateliéru Stempel Tesař architekti k neobvyklému riešeniu. Vytvorili dom, ktorý spočíva na dvojici železobetónových pilierov a ako most preklenuje terénny rozdiel, čím otvára panoramatické výhľady na krajinu Českého krasu a vzdialenú Prahu. Oceľová konštrukcia s vloženým obytným priestorom vytvára technicky aj vizuálne výnimočnú stavbu, ktorej architektonická a inžinierska presnosť je výsledkom úzkej spolupráce architektov, odborníkov z výroby aj samotného investora.

„Uprostřed historické vilové čtvrti se objevila odvážná novostavba, která působí jako technický objekt rozkročený nad svahem – ocelový a skleněný dům-most, spočívající na dvojici pilířů. Architekti vytvořili stavbu, která propojuje precizní konstrukční řešení s elegancí a lehkostí. Viditelná ocelová kostra, do níž je vložen tepelně izolovaný obytný box, je provedena s mimořádnou přesností a citem pro detail. Každý prvek, od zinkovaných spojů po tenké rámy oken, potvrzuje technickou preciznost projektu. Vila přitom zůstává překvapivě úsporná a harmonicky zapadá do krajiny díky promyšlenému zasazení a citlivému krajinářskému řešení. Porota oceňuje odvahu, důslednost i estetickou čistotu této architektury, která s jistotou navazuje na tradici moderních vil a přitom posouvá její hranice směrem k současnosti.“

Realizácii sme venovali samostatný článok.

Rekonštrukcia bývalého nádražného skladu v meste Řevnice – Komunitné centrum Sklad _13 (2024), pod ktorou je podpísaná Šárka Sodomková z ateliéru Sodomka*Sodomková Architekti, premenila schátraný drevený sklad z 19. storočia na nové kultúrne centrum mesta.

Cieľom bolo zachovať autentickú atmosféru pôvodnej železničnej stavby a zároveň jej dať novú funkciu. Architektka zvolila kombináciu zreštaurovanej drevenej konštrukcie a nových prvkov v podobe repasovaných lodných kontajnerov, ktoré slúžia ako zázemie sály a zároveň odkazujú na históriu dopravy a prekládky tovaru. Kontajnery svojím materiálom a farbami jasne odlišujú nové zásahy od pôvodného telesa budovy, bez narušenia jej charakteru. Drevené rampy a schodiská na sedenie, ktoré nadväzujú na verejný priestor, posilňujú vzťah objektu k okoliu a vťahujú doň každodenný život obyvateľov.

„Architekti se rozhodli zachovat autenticitu budovy tím, že ji nechali prohlásit za památkově chráněnou, čímž se vyhnuli nutnosti narušujících energetických zásahů. Tím otevřeli širší otázku, zda lze udržitelnost chápat také jako citlivé zachování kulturní hodnoty a ducha místa. Rekonstrukce probíhala s výjimečnou pečlivostí – od obnovy poloviny původních dřevěných prvků po detailní provedení spojů mezi starým a novým. Nové kontejnery integrované do areálu zajišťují potřebné zázemí, aniž by narušily otevřenost hlavního prostoru. Porota ocenila, že výsledek není jen záchranou historického objektu, ale i manifestem kulturní kontinuity: skromný sklad se proměnil v živé komunitní centrum, které propojuje minulost s přítomností, řemeslo s kreativitou a paměť místa s novou energií,“ uviedla porota vo svojom hodnotení.

Realizáciu, ktorá zároveň získala Cenu Aleny Šrámkovej sme bližšie predstavili tu.

Cena Aleny Šrámkovej

V rámci aktuálneho ročníka ČCA bola po prvý raz udelená Cena Aleny Šrámkovej, založená s cieľom zdôrazniť a podporiť úlohu žien v súčasnej architektúre.

Cena nesie meno „prvej dámy českej architektury“, jednej z najuznávanejších českých architektiek 20. storočia, profesorky Aleny Šrámkovej. Slúži nielen ako ocenenie konkrétnych diel, na ktorých návrhu sa výrazným spôsobom podieľala architektka, ale aj ako symbolické gesto, ktoré má naprávať historickú nerovnováhu v hodnotení prínosu žien v architektúre.

„V průběhu dějin byly ženy architektky často odsouvány do pozadí a jejich práce byla zastíněna mužskými protějšky. Mnoho známých architektů mělo manželky, partnerky nebo spolupracovnice, které významně přispívaly k navrhování a realizaci projektů, ale tyto ženy byly uznávány a představovány spíše zřídka. Ve většině evropských zemí podíl žen studujících nebo praktikujících architekturu zůstával až do 20. století zanedbatelný.

Dnes se situace mění. Ženy nyní tvoří většinu studujících na mnoha architektonických školách a tato demografická změna se postupně odráží i v profesním uznání. Například téměř polovina projektů nominovaných na Českou cenu za architekturu 2025 byla vytvořena nebo spoluvytvořena architektkami. Navzdory tomuto pokroku však stále existují významné překážky. Ženy jsou i dnes nedostatečně zastoupeny ve vedoucích pozicích ve větších architektonických kancelářích a výzva spočívající v nalezení rovnováhy mezi profesní kariérou a rodinnými povinnostmi na ně často vytváří další tlak. Tyto skutečnosti vyžadují přehodnocení toho, jak tato profese podporuje a oceňuje ženy, a podněcují k širší reflexi kariérních drah a struktur, které je formují.

První realizací, která získává Cenu Aleny Šrámkové, je projekt objevující se také mezi Finalisty soutěže – Komunitní centrum Sklad_13 v Řevnicích od Šárky Sodomkové z ateliéru Sodomka*Sodomková Architekti. Volba měla dvojí význam: nejenže hlavním architektem projektu byla žena, ale další žena – Daria Balejová – také jako městská architektka zastupovala obec Řevnice, projekt vedla a umožnila jeho realizaci. Tato cena tak zdůrazňuje, že spolupráce mezi profesionálkami – jak v oblasti navrhování, tak v oblasti rozhodování – může být významným přínosem pro kulturu a architekturu,“ vysvětlila porota a zároveň vyjadrila nádej, že „již brzy nebude nutné tuto kategorii jako nástroj pro zviditelnění přínosu žen používat, protože architektky se již nyní stávají významnými osobnostmi v rostoucím počtu oceněných realizovaných staveb.“

Čestné uznanie

V obci vzdialenej približne 30 km od Brna zatrávnili 30 ha pôvodných polí bohatými trávnobylinnými zmesami, postupne zrealizovali šesť terénnych valov s retenčnou schopnosťou a do krajiny vysadili viac než 1000 stromov popri obnovených poľných cestách a v komunitných sadoch. Projekt, ktorý prekračuje hranice zastavaného územia obce, si získal uznanie poroty za mimoriadnu syntézu technickej precíznosti, ekologickej vnímavosti a spoločenského rozmeru.

Porota na komplexe protieróznych opatrení a krajinárskych úprav vo Vohančiciach, ktorého autorkami sú Jana Janíková a Denisa Hrubanová z ateliéru Zahradní a krajinářská tvorba (2023), ocenila, že projekt prekračuje rámec bežných krajinárskych zásahov a predstavuje architektúru formovanú samotnou prírodou. Valy, prielohy, terasy a poľné cesty tu nie sú dominantnými prvkami, ale prirodzene nadväzujú na terén a reagujú na vodný režim, pôdne podmienky aj miestnu vegetáciu. Zároveň ide o kolektívny čin komunity, ktorá sa prostredníctvom projektu opäť prepája so svojou krajinou a chráni ju pred eróziou aj záplavami.

Podľa poroty „ve Vohančicích architektky nepřidali jen rostliny či modelaci terénu – přepracovali samotnou krajinu jako infrastrukturu, která zadržuje, filtruje a znovu využívá vodu, posiluje půdu a podporuje život. Takovýto přístup ukazuje, že architektura může být i aktem regenerace a solidarity, kdy se krajina stává živým prostorem obnovy a spolupráce mezi člověkem a přírodou.“

Projekt zároveň získal Cenu Ministerstva kultúry ČR.

Cena predsedu Senátu Parlamentu ČR Miloše Vystrčila

Predseda Senátu PČR Miloš Vystrčil udelil svoju cenu v rámci ČCA už po štvrtý raz. Tento rok ho z nominovaných stavieb, rovnako ako porotu ČCA a verejnosť, oslovil detský hospic Dům pro Julii v Brne (2024), ktorého autormi sú Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru ČTYŘSTĚN architekti a krajinný architekt Marek Holán.

„K oblasti paliativní a hospicové péče mám osobně velmi blízko. Z vlastní zkušenosti vím, jak velmi záleží na tom, v jakém prostoru se odehrává. Architektura Domu pro Julii vytváří výjimečné prostředí pro zajištění péče o děti s vážným onemocněním a poskytuje tak možnost jejich rodičům alespoň na chvíli se o péči o své děti podělit. Dům pro Julii není sterilním nemocničním zařízením, ale i díky své architektuře je unikátním prostorem důstojnosti, souznění s přírodou a sdílení láskyplných okamžiků. Ocenění si tedy rozhodně zaslouží,“ odôvodnil svoje rozhodnutie Miloš Vystrčil.

Cena verejnosti

Tento rok po prvý raz vyberala svojho víťaza spomedzi všetkých nominovaných realizácií aj široká verejnosť. Hlasovanie prebiehalo od 19. júna do 31. októbra na webe www.ceskacenazaarchitekturu.cz. Spoločne s porotou Českej ceny za architekturu a predsedom Senátu Parlamentu ČR Milošom Vystrčilom sa hlasujúci zhodli, že najvyššie ocenenie majú získať architekti Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru ČTYŘSTĚN architekti a krajinný architekt Marek Holán za realizáciu detského hospicu Dům pro Julii v Brne (2024). Dá sa predpokladať, že verejnosť týmto rozhodnutím vzdáva hold nielen kvalitnej architektúre, ale najmä silnému spoločenskému presahu projektu.

Ceny ministerstiev

Cenu Ministerstva pre miestny rozvoj ČR za presadzovanie kvalitnej výstavby prostredníctvom architektonických súťaží získalo Predpolie lesného cintorína v Srbsku (atelier MED ARKITEKT / Johana Šimčíková, Jakub Med, 2024).

Projekt je jednou z prvých realizácií vychádzajúcich z ucelenej koncepcie verejných priestranstiev obce Srbsko, ktorá vznikla na základe architektonickej súťaže a postupne sa napĺňa prostredníctvom jednotlivých intervencií. Ministerstvo pre miestny rozvoj ocenilo prístup obce, ktorá „touto formou přistoupila k promyšlenému a jednotnému rozvoji svého území nacházejícím se v chráněné krajinné oblasti Český kras. Řešení vstupního prostoru propojuje hřbitov s okolní krajinou, přirozeně navazuje na les a dodává místu důstojnost i jasný geometrický řád odkazující na vnitřní uspořádání hřbitova. Celkový dojem umocňuje precizní řemeslné zpracování litinové mříže, která nahradila původní neprůhlednou bránu.“

Cenu Ministerstva priemyslu a obchodu ČR za príkladnú revitalizáciu brownfieldu získal projekt Rezidence U Pergamenky – Bydlení Jankovcova (2023). Za konverziou skladového areálu bývalej Ferony v pražskej časti Holešovice stojí ateliér A69 – architekti a autori Boris Redčenkov, Prokop Tomášek a Jaroslav Wertig.

Ministerstvo ocenilo citlivú konverziu industriálneho dedičstva, ktorá ukazuje, ako možno rešpekt k histórii spojiť s potrebami súčasného mestského bývania. Namiesto radikálnej asanácie návrh využíva pôvodné konštrukčné prvky a priestorovú logiku areálu bývalej výrobne oceľových prvkov Ferona, čím zachováva jeho charakter a atmosféru.

„Tato přeměna skladového areálu na obytný blok představuje udržitelný a inovativní přístup k rozvoji města, který efektivně pracuje s existující strukturou, podporuje komunitní život a rozvíjí městské prostředí bez zbytečného plýtvání zdroji. Projekt tak navazuje na tradici pražské urbanistické evoluce a stává se inspirativním příkladem proměny brownfieldu, kterou Ministerstvo průmyslu a obchodu dlouhodobě podporuje.“

Cenu Ministerstva kultúry ČR za skvalitnenie verejného priestranstva získala realizácia, ktorá zároveň obdržala aj čestné uznanie medzinárodnej poroty - komplex protieróznych opatrení a krajinárskych úprav v katastri obce Vohančice (ateliér Zahradní a krajinářská tvorba / Jana Janíková, Denisa Hrubanová, 2023).

Projekt ukazuje, že kvalitný verejný priestor môže vzniknúť aj v otvorenej krajine, kde je rovnako dôležitý ako v mestskom prostredí. Komplex opatrení vo Vohančiciach zadržiava vodu, bráni erózii, obnovuje poľné cesty, aleje a sady a vracia krajine jej prirodzený poriadok aj estetickú hodnotu.

Ako uviedlo ministerstvo, „skutečná kvalita veřejného prostoru spočívá také v trvalé a udržitelné péči o krajinu – v posilování její schopnosti zadržovat vodu, v podpoře biodiverzity a ve snaze navracet do ní biotopy a další krajinotvorné prvky,“ a zároveň vyjadrilo presvedčenie, že „ocenění může motivovat k podobným úpravám krajiny na místech, kde je to potřeba“.

Cenu Agentúry ochrany prírody a krajiny ČR za citlivé a šetrné riešenie stavby vo vidieckom prostredí získala Kaple Panny Márie Na Pískách pri obci Čečelice ve Středočeskom kraji (ateliér Chrama / Martin Junek, Adam Cigler, 2024).

Nová kaplnka stojí na mieste pôvodnej stavby zničenej v 60. rokoch a v jednoduchej súčasnej forme obnovuje pamäť krajiny aj križovanie ciest v otvorenej poľnohospodárskej krajine. Je murovaná zo starých tehál darovaných miestnymi obyvateľmi, ktorí sa na jej realizácii podieľali svojpomocne. Vo vnútri ukrýva sošku Panny Márie vytlačenú na 3D tlačiarni.

„AOPK ČR oceňuje zejména záměr uchování paměti krajiny v podobě obnovení kaple v jednoduchém, ale současném pojetí. Netradiční konstrukční řešení s důrazem na detail kombinuje moderní prvky s tradičními motivy sakrální architektury a kaple svým vzhledem i umístěním v krajině láká návštěvníky k zastavení a přispívá k uchování paměti konkrétního místa,“ uviedla Agentura ochrany prírody a krajiny ČR.

Ceny partnerov

Cenu spoločnosti Central Group za inovatívny prístup k riešeniu nového bývania získal bytový dom Victoria Palace v Prahe–Dejviciach (ateliér Jakub Cigler Architekti / Jakub Cigler, 2024).

„Projekt Victoria Palace představuje inovativní a zároveň kontextuálně citlivý přístup k řešení nového městského bydlení, který v sobě spojuje soudobé nároky na kvalitu života s respektem k lokalitě Vítězného náměstí i historickému prostředí Prahy 6, čímž vytváří inspirativní model pro kultivovanou dostavbu městských bloků,“ ocenila spoločnosť Central Group.

Cenu spoločnosti VEKRA za nadčasové riešenie s dôrazom na prepojenie estetickej a úžitkovej hodnoty získala rekonštrukcia historického vodárenského areálu bývalých mestských vodojemov na Žltom kopci v Brne (ateliér David Prudík architekti / David Prudík, 2023).

Areál troch bývalých podzemných vodojemov bol po desaťročiach sprístupnený verejnosti a doplnený o nový vstupný objekt s návštevníckym centrom, vďaka čomu vznikla jedinečná kombinácia technickej pamiatky, galérie a verejného parku.

„Rekonstrukce a zpřístupnění kulturní památky na Žlutém kopci v Brně je výjimečným příkladem citlivé obnovy technického dědictví, která doplnila funkční přesnost o nadčasovou estetickou kvalitu. Projekt ukazuje, že i ryze technická infrastruktura může být povýšena na architektonické dílo,“ zhodnotila spoločnosť VEKRA.

Cenu spoločnosti VELUX za prácu s denným svetlom získala Lesní školka Parukářka v Prahe (autorské kolektívy Terra Florida a ateliér Jasné / Zuzana Štemberová, Jana Šaňáková, 2024).

„Projekt představuje výjimečný příklad promyšlené architektury, která spojuje udržitelnost, komunitní rozměr a respekt k prostředí. Architektky vytvořily zdravé, otevřené a přirozeně větrané prostředí, kde denní světlo a čerstvý vzduch hrají hlavní roli. Lesní školka je inspirativním příkladem, že právě tyto prvky formují kvalitu života i vztah k přírodě už od dětství,“ ocenila spoločnosť VELUX vo svojom hodnotení.

Ocenenie za výnimočný počin v oblasti architektúry

Akadémia ČCA každoročne udeľuje aj ocenenie za výnimočné aktivity v oblasti architektúry. V júni si toto ocenenie na nominačnom večere ČCA v industriálnom priestore bývalej kotolne Uhoľného Mlyna v Libčiciach nad Vltavou prevzali režisér Jan Zajíček a autor námetu Vladimir 518 za film Architektura ČSSR 58–89.

Filmový projekt predstavuje mimoriadne rozsiahlu a systematickú reflexiu československej architektonickej produkcie v období rokov 1958 až 1989, ktoré je v laickom aj odbornom diskurze často zjednodušované, opomínané alebo zaťažené ideologickými predsudkami.

Česká cena za architekturu 2025 v číslach

• 271 prihlásených realizácií (uzávierka 8. apríla)
• 25 nominovaných realizácií (vyhlásené 19. júna)
• 1 hlavná cena (vyhlásená 13. novembra)
• 6 finalistov vrátane hlavnej ceny (vyhlásených 13. novembra)
• Cena Aleny Šrámkovej (vyhlásená 13. novembra)
• 1 čestné uznanie poroty (vyhlásené 13. novembra)
• Cena predsedu Senátu Parlamentu ČR Miloša Vystrčila (vyhlásená 13. novembra)
• 3 ceny ministerstiev (vyhlásené 13. novembra)
• 3 ceny partnerov (vyhlásené 13. novembra)
• Cena Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (vyhlásená 13. novembra)
• Cena verejnosti (vyhlásená 13. novembra)
• Ocenenie za výnimočný počin (vyhlásené 19. júna)