Bratislavské a pražské nábrežie - paralely?

Téma bratislavského nábrežia (a vôbec nábreží miest) je stále živá. Nedarí sa nám rieky zapájať do mestského života. Nemáme ucelenú koncepciu, stratégiu, víziu... Ako je to u susedov? Téme sa venoval český rozhlas. Reláciu v ČR si môžete vypočuť TU. Pôvodné texty prinášame v nasledujúcich riadkoch (Nosná téma: Existuje koncepce využití pražských břehů? Jak se městské břehy využívají u nás a jinde ve světě? Jaká budoucnost řeku čeká a jak ji ovlivní dostavba železničního a libeňského mostu? Připravila Tamara Urválková).

Dříve periférie a industriální zóny, dnes atraktivní části města. Kdysi zanedbané lokality pražských vltavských břehů se mění v populární a životem tepající centra zábavy, která přitahují místní obyvatele i turisty. Ne všude se to daří.

Místo v okolí vodárenské věže u Štefánikova mostu je podstatné pro vývoj Vltavy. „Na tomto místě byla voda, rameno Vltavy. Ve 20. letech minulého století se břeh posunul a vznikla regulovaná oblast. Pražské břehy byly až do 19. století periferií města, kde stály mlýny, brusírny, pily, sklady, nelegální skládky,“ hovoří historik Kryštof Drnek. 

Na místě dnešního Mostu Legií vzniklo první pražské korzo společně se vznikem mostu. „Díky tomu se pozornost města obracela z vnitřku města na dnešní náplavku."  

Podle architektky Pavly Melkové, vedoucí kanceláře veřejného prostoru Institutu pro plánování a rozvoj hlavního města Prahy, jsou břehy řeky jeden z nejcennějších prostorů města. „Není nahraditelný žádným jiným podobným prostorem. Každý Pražan má pocit, že mu řeka taky trochu patří.“

Chybějící koncepce pražských břehů v minulosti způsobila, že řada míst na řece leží ladem. „Na atraktivní části řeky leží velký komerční tlak směrem k zástavbovým nebo komerčním účelům.“ 

Proto hlavní město Praha, které je vlastník a správce řeky, přistoupilo k sestavení koncepce. „Soustředili jsme se na to, abychom řekli, čím by místa kolem řeky měla být, jak by je měli lidi využívat.“ 

Koncepce se dotýká všech pražských břehů. „Pojmenovává charakter jednotlivých území a v tom je velký potenciál. Je s podivem, že zde dosud takový materiál nebyl,“ podotýká architekt a urbanista Jaroslav Zima z ateliéru D3A. 

Autor: Tamara Urválková, Kamila Schusterová. Zvukový záznam besedy si môžete vypočuť tu.