Sumarizácia najdôležitejších inovácií, ktoré redefinujúcich využitie tohto energetického zdroja.
AMPHIBIA 3000 GRIP 1.3 od spoločnosti ATRO predstavuje modernú hydroizolačnú technológiu, ktorá spája vysokú odolnosť,...
Ambiciózne plány EK narazili na ekonomické možnosti domácností v jednotlivých členských štátoch –...
IDEA DOOR od spoločnosti JAP prináša do interiéru čistý minimalistický vzhľad vďaka bezrámovému riešeniu a precíznej...
Nástenné nadomietkové armatúry Vitus sú mimoriadne vhodné pre rýchlu a efektívnu...
Okenné profily z kompozitného materiálu RAU-FIPRO X od spoločnosti Rehau sú v porovnaní s tradičnými plastovými profilmi mnohonásobne...
Najnovší sortiment stolov pre zariadenie interiérov...
Spojenie moderného dizajnu, funkčnosti a svetla do harmonického architektonického prvku.
Kancelárska budova Baumit v slovinskom Trzine prešla premenou na moderné a udržateľné pracovisko. Architekti kládli dôraz...
Mottom šiesteho ročníku on-line konferencie odborníkov Xella Dialóg je Efektívny návrh budov 2025+: zmeny a riešenia
Robot WLTR predstavuje moderný prístup k murovaným konštrukciám. Vďaka automatizácii dokáže rýchlo, presne a bezpečne realizovať...
Okrem bezpečnosti majú okná aj elegantný vzhľad, pretože nie sú viditeľné žiadne uzamykacie časti kovania.
Dvere MASTER v skrytej zárubni AKTIVE je možné vyrobiť až do výšky 3 700 mm
Internorm stavia na energetickú efektívnosť a inteligentné tieniace riešenia.
Slovensko vo výbere zastupuje šesť realizácií.

Pamiatku Aleny Šrámkovej si pripomíname prostredníctvom textu Českej komory architektov. Životné dielo architektky môžu priblížiť aj realizácie Tyršův most v Přerove, alebo Vila Trója v Prahe, ktoré sme publikovali na našej stránke.
Ve čtvrtek 10. března 2022 opustila českou architektonickou scénu její přední představitelka, profesorka Alena Šrámková. Architektka je autorkou budovy ČKD na Můstku v Praze, původní haly Hlavního nádraží v Praze, rozhledny na Šeráku, Tyršova mostu v Přerově či nové budovy Fakulty architektury ČVUT v Praze. Po roce 1989 byla předsedkyní Obce architektů a stála u zrodu České komory architektů. Od roku 1996 vedla ateliér na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Předseda ČKA Jan Kasl poslal jménem svým i Komory kondolenční dopis.
„Je třeba ocenit vnitřní sílu a důslednost přesvědčení, které do své architektonické tvorby vkládala Alena Šrámková. Její architektura není zaostalá ani ve srovnání s nejradikálnějšími výkřiky. Šlo jí o uchovávání trvalých hodnot, vyrůstajících z domácího kulturního prostředí, o architekturu představující „hlubinu bezpečnosti“. Je zároveň moderní i archaická, srozumitelná i blízká. Není ani hédonistická, na to je přísná, ani konzervativní, na to je vlídná, a možná, že může i vychovávat lidi. Takovou by si ji Alena Šrámková ráda představovala“, napsal u příležitosti udělení Pocty České komory architektů 2007 historik architektury Pavel Halík.
em. prof. Ing. arch. akad. arch. Alena Šrámková (*20. června 1929) je považována za jednu z nejvýznamnějších žen novodobé české architektury. V roce 1952 absolvovala Vysokou školu technickou v Bratislavě se specializací na architekturu a pozemní stavitelství. Pracovala pro Chemoprojekt Bratislava a Stavoprojekt v Ústí nad Labem. Ve studiu pokračovala v letech 1955–1958 na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Jaroslava Fragnera. Projektovala ve Státním projektovém ústavu obchodním Praha (1959–1975) a Projektovém ústavu výstavby hlavního města Prahy - ateliéru DELTA (1975–1987). Působila rovněž v liberecké architektonické kanceláři SIAL (1988-1990), která fungovala pod Stavoprojektem Liberec. V roce 1991 si založila Alena Šrámková vlastní architektonický ateliér. Mezi její nejdůležitější stavby patří nová brutalistní odbavovací hala Hlavního nádraží v Praze (1972–1979), kterou navrhla ve spolupráci s manželem Janem Šrámkem, Josefem Dandou, Janem Bočanem a Julií Trnkovou. S manželem Janem Šrámkem projektovali také dům ČKD na Můstku v Praze na Václavském náměstí (1975–1983), který se stal prvním příkladem postmoderní architektury v Československu. Mezi desítkami dalších studií a projektů stojí za zmínku realizace Domu s pečovatelskou službou v Horažďovicích (2002) nebo Tyršova mostu v Přerově (2007). Od roku 1996 vedla ateliér architektury na Fakultě architektury ČVUT v Praze, pro níž navrhla se svými dlouholetými spolupracovníky a kolegy Tomášem Koumarem a Lukášem Ehlem novou budovu Fakulty architektury ČVUT v Praze (2005–2009). Za svou práci získala řadu ocenění, např. Poctu České komory architektů 2007, medaili Za zásluhy od prezidenta republiky v roce 2008, Cenu Ministerstva kultury ČR
za architekturu v roce 2010 atd.
Titulná fotografia: Jindřich Nosek (NoJin)