IDEA DOOR od spoločnosti JAP prináša do interiéru čistý minimalistický vzhľad vďaka bezrámovému riešeniu a precíznej...
Nástenné nadomietkové armatúry Vitus sú mimoriadne vhodné pre rýchlu a efektívnu...
Okenné profily z kompozitného materiálu RAU-FIPRO X od spoločnosti Rehau sú v porovnaní s tradičnými plastovými profilmi mnohonásobne...
Najnovší sortiment stolov pre zariadenie interiérov...
Spojenie moderného dizajnu, funkčnosti a svetla do harmonického architektonického prvku.
Kancelárska budova Baumit v slovinskom Trzine prešla premenou na moderné a udržateľné pracovisko. Architekti kládli dôraz...
Mottom šiesteho ročníku on-line konferencie odborníkov Xella Dialóg je Efektívny návrh budov 2025+: zmeny a riešenia
Robot WLTR predstavuje moderný prístup k murovaným konštrukciám. Vďaka automatizácii dokáže rýchlo, presne a bezpečne realizovať...
Okrem bezpečnosti majú okná aj elegantný vzhľad, pretože nie sú viditeľné žiadne uzamykacie časti kovania.
Dvere MASTER v skrytej zárubni AKTIVE je možné vyrobiť až do výšky 3 700 mm
Internorm stavia na energetickú efektívnosť a inteligentné tieniace riešenia.
Slovensko vo výbere zastupuje šesť realizácií.
Spoločnosť Internorm odteraz stavia na novej variante tepelnoizolačného skla od AGC, ktorá v produkcii ročne ušetrí 10...
Jubilejný 20. ročník prestížnej medzinárodnej súťaže pre študentov architektúry priniesol...
Otočné a posuvné dvere MASTER od podlahy až po strop, ponúkajú mimoriadnu variabilitu výšky, materiálu a zladenia so skrytými...

Pamiatku Aleny Šrámkovej si pripomíname prostredníctvom textu Českej komory architektov. Životné dielo architektky môžu priblížiť aj realizácie Tyršův most v Přerove, alebo Vila Trója v Prahe, ktoré sme publikovali na našej stránke.
Ve čtvrtek 10. března 2022 opustila českou architektonickou scénu její přední představitelka, profesorka Alena Šrámková. Architektka je autorkou budovy ČKD na Můstku v Praze, původní haly Hlavního nádraží v Praze, rozhledny na Šeráku, Tyršova mostu v Přerově či nové budovy Fakulty architektury ČVUT v Praze. Po roce 1989 byla předsedkyní Obce architektů a stála u zrodu České komory architektů. Od roku 1996 vedla ateliér na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Předseda ČKA Jan Kasl poslal jménem svým i Komory kondolenční dopis.
„Je třeba ocenit vnitřní sílu a důslednost přesvědčení, které do své architektonické tvorby vkládala Alena Šrámková. Její architektura není zaostalá ani ve srovnání s nejradikálnějšími výkřiky. Šlo jí o uchovávání trvalých hodnot, vyrůstajících z domácího kulturního prostředí, o architekturu představující „hlubinu bezpečnosti“. Je zároveň moderní i archaická, srozumitelná i blízká. Není ani hédonistická, na to je přísná, ani konzervativní, na to je vlídná, a možná, že může i vychovávat lidi. Takovou by si ji Alena Šrámková ráda představovala“, napsal u příležitosti udělení Pocty České komory architektů 2007 historik architektury Pavel Halík.
em. prof. Ing. arch. akad. arch. Alena Šrámková (*20. června 1929) je považována za jednu z nejvýznamnějších žen novodobé české architektury. V roce 1952 absolvovala Vysokou školu technickou v Bratislavě se specializací na architekturu a pozemní stavitelství. Pracovala pro Chemoprojekt Bratislava a Stavoprojekt v Ústí nad Labem. Ve studiu pokračovala v letech 1955–1958 na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Jaroslava Fragnera. Projektovala ve Státním projektovém ústavu obchodním Praha (1959–1975) a Projektovém ústavu výstavby hlavního města Prahy - ateliéru DELTA (1975–1987). Působila rovněž v liberecké architektonické kanceláři SIAL (1988-1990), která fungovala pod Stavoprojektem Liberec. V roce 1991 si založila Alena Šrámková vlastní architektonický ateliér. Mezi její nejdůležitější stavby patří nová brutalistní odbavovací hala Hlavního nádraží v Praze (1972–1979), kterou navrhla ve spolupráci s manželem Janem Šrámkem, Josefem Dandou, Janem Bočanem a Julií Trnkovou. S manželem Janem Šrámkem projektovali také dům ČKD na Můstku v Praze na Václavském náměstí (1975–1983), který se stal prvním příkladem postmoderní architektury v Československu. Mezi desítkami dalších studií a projektů stojí za zmínku realizace Domu s pečovatelskou službou v Horažďovicích (2002) nebo Tyršova mostu v Přerově (2007). Od roku 1996 vedla ateliér architektury na Fakultě architektury ČVUT v Praze, pro níž navrhla se svými dlouholetými spolupracovníky a kolegy Tomášem Koumarem a Lukášem Ehlem novou budovu Fakulty architektury ČVUT v Praze (2005–2009). Za svou práci získala řadu ocenění, např. Poctu České komory architektů 2007, medaili Za zásluhy od prezidenta republiky v roce 2008, Cenu Ministerstva kultury ČR
za architekturu v roce 2010 atd.
Titulná fotografia: Jindřich Nosek (NoJin)