Hore
Z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia

Gerhardt Braun Slovakia k.s.

Pivničné kobky

Drobného 27
Bratislava

Saint-Gobain

BIM knižnice a objekty

Stará Vajnorská 139
Bratislava

Internorm

Okná pre pasívne domy

Galvaniho 15 B
Bratislava

Sto Slovensko, s.r.o.

Stavať zodpovedne

Pribylinská 2
Bratislava

Material & Technology s.r.o. – M&T

Sídlo Spoločnosti: Čs. Odboje 1044
Dobruška

KOMA Modular s.r.o.

Říčanská 1191
Vizovice

SCHÜCO International KG, o. z. Slovensko

Okná, dvere a fasády

Tomášikova 17
Bratislava

VELUX SLOVENSKO spol. s r.o.

Prinášame Vám svetlo

Galvaniho 7 7/A
Bratislava

Divízia ISOVER Saint-Gobain Construction Products

Dokonalá izolácia

Stará Vajnorská 139
Bratislava

2N® Indoor Compact

2N® Indoor Compact je vnútorná odpovedacia...

2N TELEKOMUNIKACE, a.s. (výrobca)
2N TELEKOMUNIKACE, a.s. (distribútor)

VELUX INTEGRA

Elektrické panoramatické strešné okno s...

VELUX SLOVENSKO spol. s r.o. (výrobca)
VELUX SLOVENSKO spol. s r.o. (distribútor)

CITY moduly

Designový mestský mobiliár v merítku drobnej...

KOMA Modular s.r.o. (výrobca)
KOMA Modular s.r.o. (distribútor)

POSUVNÉ DVERE HI-FINITY

Ultra tenký design posuvných dverí HI-FINITY...

Reynaers systems spol. s r.o. (výrobca)
Reynaers systems spol. s r.o. (distribútor)

PANORAMA CELOPRESKLENÉ OKNO HX 300

OTVORENÉ. SVETLÉ. VOĽNÉ.
Veľkoplošné...

Internorm (výrobca)
Internorm (distribútor)

Povrchové temperovanie betónového jadra

Princíp temperovania betónového jadra spočíva...

REHAU s.r.o. (výrobca)
REHAU s.r.o. (distribútor)

Hore
Menu
Kalendárium
Vložené
11. december 2019
0
159

Od secese k avantgardě

Zdeňek Lukeš o tvorbe "zabudnutého" majstra neskorej secesie a predstaviteľovi medzivojnového funkcionalizmu Františkovi Kavalírovi.
Od secese k avantgardě

K žákům zakladatele české moderní architektury Jana Kotěry patří dnes už zapomenutý projektant a stavitel František Kavalír. Pozoruhodná je jeho secesní tvorba, ale také pozdní práce ve funkcionalistickém stylu.

František Kavalír se narodil v roce 1878 v Oseku u Rokycan. Studoval na plzeňské stavební průmyslovce a poté odešel do Prahy. V letech 1904-1906 byl studentem Jana Kotěry na Umprum, kde k jeho kolegům patřili Josef Gočár, Vilém Kvasnička, František Vahala a další. Hned po skončení studia založil Kavalír vlastní projekční a stavební podnikatelství se svým o devět let starším bratrem Václavem. Společnost V. a F. Kavalírové se pak stala jednou z prominentních firem, realizovala desítky staveb dle projektů různých architektů i dle vlastních návrhů. Václav Kavalír zemřel již v roce 1911, ale zavedená značka se nemění, a tak firma pod původním názvem fungovala dál.

Č. Budějovice - Hotel Grand
Č. Budějovice - Hotel Grandvila Na Klavírce, Smíchov

Vlastní návrhy Františka Kavalíra byly zprvu pojednány ve stylu pozdní geometrické secese a moderny. Na průčelích rodinných i činžovních domů autor kombinuje hladké i drsné omítky a využívá technologie sgrafita známé z renesanční éry i období historismu, což je metoda, kdy se do mokré horní vrstvy omítky proškrábavají ornamenty až na vrstvu spodní, která má odlišnou barvu. Originální architektura, prozrazující Kotěrův vliv a v celkové koncepci také vliv hnutí Arts and Crafts či vídeňské secese okruhu Josepha Marii Olbricha či Josefa Hoffmanna, samozřejmě zaujala a František Kavalír neměl v období let 1907-1914 o zakázky nouzi. Navrhoval vily na pražských Hřebenkách či na Václavce a na Zbraslavi, jako byly elegantní domy Na Klavírce, resp. Růže, dále noblesní hotel Grand v Českých Budějovicích, Okresní dům (dnes radnice) v Humpolci nebo činžáky s často kuriózní dekorací průčelí v pražských Holešovicích, na Smíchově či v Dejvicích. Své práce publikuje v Architektonickém obzoru i ve Stylu - časopise spolku Mánes. Stává se také ředitelem uměleckých dílen Artěl a české obdoby německého a rakouského Werkbundu – Svazu českého (později československého) díla. Patřil rovněž k zakládajícím členům Klubu Za starou Prahu a poté i vlivné Společnosti architektů. Angažoval se i ve stavitelských sdruženích.

Vila T. F. Šimona
Vila T. F. Šimona
Vila Na Klavírce, Smíchov
Vila Na Klavírce, Smíchov
Usedlost Hřebenka
Usedlost Hřebenka
Horejc - brána udalosti Hřebenka
Horejc - brána udalosti Hřebenka

Neméně agilní je Kavalír i v poválečné éře. Ve stylu art deco navrhuje například vilu malíře a grafika Tavíka Františka Šimona v pražském Bubenči, který zdobí fresky jejího majitele. Věnuje se rovněž nástavbám a někdy i kontroverzním adaptacím starších budov, jako je palác Metro na Národní třídě, Ringhofferův palác v Jindřišské ulici a především úprava dvou domů na nároží ulic Melantrichovy a Havelský trh v pražském centru. Asi nejvýraznější je pak adaptace bývalé usedlosti Hřebenka na Smíchově, která byla ve dvacátých letech v dezolátním stavu. Kavalír cenný objekt opravil a doplnil o novou partii. Svérázná je i výtvarná výzdoba, jež je dílem architektova přítele sochaře Jaroslava Horejce. Kavalír, který na Hřebence také bydlel, si nechal vytvořit i kovové reliéfy na vstupní bráně, na nichž je i jeho rozverný portrét, jak – oklopen moderními stavbami – kráčí v rozevlátém plášti s kloboukem na hlavě a plánem v podpaží.

Vila Hřebenky
Vila Hřebenky
Vila Hřebenky, detail
Vila Hřebenky, detail

Tématu moderního bydlení v zeleni se věnoval v Praze-Košířích, kde podle vlastního návrhu vystavěl obytnou kolonii při Píseckého ulici. Jeho projekty z konce dvacátých let jsou však již pojednány v konstruktivistickém stylu, což platí třeba o budově hospodářské školy na Vinohradech, na jejímž návrhu se podílel také mladý příslušník avantgardy Pavel Smetana a portál pak vyzdobil sochami ve stylu civilismu Karel Dvořák. V tomto pojetí projektoval František Kavalír také činžáky na Smíchově, v novoměstském Podskalí nebo ve Střešovicích. Když se pak z popudu Svazu čs. díla stavěla v letech 1931-1932 na dejvické Babě známá výstavní kolonie, inspirovaná obdobnými akcemi ve Stuttgartu, Brně, Vratislavi a Vídni, nemohl se jí tehdejší předseda SČSD nezúčastnit. Jeho a další stavební firmy realizovaly řadu vilek od předních českých architektů, jako byli Pavel Janák, Josef Gočár, Ladislav Žák, Hana Kučerová-Záveská, Oldřich Starý, Evžen Linhart a další, včetně Holanďana Marta Stama. Dva domky – Uhlířův a Letošníkův - pak dokonce navrhl sám.

F. Kavalír a P. Smetana - Hospodářská škola, Vinohrady
F. Kavalír a P. Smetana - Hospodářská škola, Vinohrady

Nicméně stavba kolonie na Babě se stala Kavalírovi osudnou. Jako známý puntičkář a pedant se prý dostal do sporu s nějakým polírem, dostal srdeční záchvat a zemřel. Inu, profese architekta je náročná. Dílo, které po sobě František Kavalír zanechal, je však hodné obdivu a nemělo by skončit v zapomnění.

Vístavní kolonie Baba
Vístavní kolonie Baba

Autorom článku je Zdeněk Lukeš, článok bol uverejnený v Neviditelnom psovi.

Autor článku

Pravý stĺpec
Menu
Hlavný obsahHlavný obsah
Čakajte prosím