Hore
Z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia
Dnes
Zajtra
Čoskoro

Divízia ISOVER Saint-Gobain Construction Products

Dokonalá izolácia

Stará Vajnorská 139
Bratislava

Sto Slovensko, s.r.o.

Stavať zodpovedne

Pribylinská 2
Bratislava

Internorm

Okná pre pasívne domy

Galvaniho 15 B
Bratislava

SCHÜCO International KG, o. z. Slovensko

Okná, dvere a fasády

Tomášikova 17
Bratislava

VELUX SLOVENSKO spol. s r.o.

Prinášame Vám svetlo

Galvaniho 7 7/A
Bratislava

KOMA Modular s.r.o.

Říčanská 1191
Vizovice

BMI SLOVENSKO

Šikmé a ploché strech

Mojmírovská 9
Ivanka pri Nitre

ISOVER EPS GREYWALL

Divízia ISOVER Saint-Gobain Construction Products (výrobca)
Divízia ISOVER Saint-Gobain Construction Products (distribútor)

umývadlo od SAPHIRKERAMIK

Dizajnéri kúpeľní často snívajú o možnosti...

Phoenix Design (autor)
LAUFEN Bathrooms AG (výrobca)
LAUFEN SK s.r.o. (distribútor)

CITY moduly

Designový mestský mobiliár v merítku drobnej...

KOMA Modular s.r.o. (výrobca)
KOMA Modular s.r.o. (distribútor)

2N® Indoor Compact

2N® Indoor Compact je vnútorná odpovedacia...

2N TELEKOMUNIKACE, a.s. (výrobca)
2N TELEKOMUNIKACE, a.s. (distribútor)

PANORAMA CELOPRESKLENÉ OKNO HX 300

OTVORENÉ. SVETLÉ. VOĽNÉ.
Veľkoplošné...

Internorm (výrobca)
Internorm (distribútor)

Multizóny

Chýba vám uzavretý priestor, kde môžete...

TECHO, s.r.o. (výrobca)
TECHO, s.r.o. (distribútor)

Hore
Menu
Kalendárium
Vložené
22. október 2015
0
2035

Cesta sedmi kostelů - diplomová práca

Predstavujeme vám veľmi zaujímavú diplomovú prácu študenta UMPRUM v Prahe, ktorá stojí za zhliadnutie. Projekt získal čestné uznanie v rámci 16. ročníka prehliadky diplomových prác, ktorú organizuje Česká komora architektov.
Cesta sedmi kostelů - diplomová práca
Autori: MgA. Jan DrškaNávrh: 2014 - 2015Adresa: Jana Palacha 80 , Praha, Česká republikaPublikované: 22. október 2015

Předmětem diplomové práce je projekt cesty protínající část Polabské nížiny. Práce v sobě pojí klíčové motivy, kterými jsou cesta, krajina a zastavení – místo. Spolu pak vytvářejí komplexní obraz – příběh. Záměrem bylo vytvoření takového obrazu, který netvoří absolutně homogenní celek, ale spíše sérii drobných zásahů, které mnohou fungovat i samostatně jako jednotlivé kapitoly delšího příběhu.

Vytyčeného cíle bylo postupně dosahováno výběrem jednotlivých lokalit respektive zastavení, jejich propojením, kultivací a obnovou, jakož i vložením zcela nových vstupů

Krajina zdánlivě nespadá do gesce architektů a nejenom jimi je častokrát opomíjená, což se nutně odráží na jejím stavu. Česká krajina prodělala v minulých letech mnoho dramatických změn. Kromě rozorání mezí došlo ke zrušení a fragmentizaci po staletí budované sítě polních cest. Ta padla za oběť scelování polí v mnohohektarové lány, přičemž konečnou velikost každého lánu limitovaly jen technicky nepřekročitelné prvky nebo výrazné terénní zlomy. V jedné fázi kolektivizace se dokonce mluvilo i o zaorání tzv. zemědělek a některých silnic nižších tříd. Pouze pohraniční oblasti si díky členitému terénu dokázali udržet svůj charakter a dnes jsou to vyhledávané turistické destinace. V Polabí, rovinaté oblasti, však jen minimum prvků bránilo vytvoření rozsáhlých lánů po vzoru nekonečných sovětských stepí

Neprostupnost a monotónnost tohoto kraje jsou o to evidentnější při porovnání současného stavu se stavem před začátkem 50. let. Obojí vnímám jako problém, ale zároveň příležitost k hledání řešení tohoto stavu.

Zabývat se obnovou cestní sítě v celém Polabí by bylo jistě zajímavé téma, ovšem ohraničenost takové sítě je obtížně definovatelná. Dříve či později by bylo nutné téma zúžit. Pro potřeby práce jsem potřeboval vytyčit konkrétní trasu, alespoň jedinou cestu. Tato nová trasa propojuje několik obcí, přičemž počátečním bodem jsou v pojetí práce Plaňany a konečným bodem pak Nymburk. Volba tohoto směru je subjektivní a vychází z osobní zkušenosti, přičemž z logiky věci, je opačný směr stejně tak možný.

Zásadním motivem je pak vzdušná osa, linie protínajících sedm kostelů v dotčených obcích. Tato metafyzická osa dodává úloze vyšší přesah, motiv dodávající smysl následnému konání.

Jako protiváha k těmto sedmi stávajícím kostelům práce přinese sedm nových zastavení – Jen v Plaňanech obnovu parku, rekonstrukci barokní sýpky, obnovu náměstí a novou rozhlednu na vrchu Černá, dále v Dobřichově rekonstrukci fary a statku, přírodní amfiteátr, dále kultivaci pramene kyselky mezi obcemi Kostelní Lhota a Hořátev a topolovou alej v závěru cesty u města Nymburk. Jedná se o obnovu často zanedbaných míst, které v sobě ovšem nesou velký potenciál coby atraktivních vycházkových cílů.

Park:
Začátek cesty je stanoven do parku v městysu Plaňany. Středem parku protéká potok Blinka, který následně ústí do menšího rybníku. Tyto dva prvky zásadně definují celý půdorys ve tvaru sekyry o délce 350 metrů

Historické fotografie často nadepsané „partie z městských sadů,“ ostře kontrastují se současnou realitou zanedbaného vesnického parčíku. Cílem návrhu ovšem nebylo navrátit ztracenou malebnost pečlivě upravovaných klikatých cestiček, střiženého trávníku, květinových záhonů a rustikálních laviček. Bylo nutno respektovat nynější stav.

Stávající stezky doplňuje nově navržená parková pěšina, která vytváří smyčku obepínající celý půdorys parku. Její trasa vždy osciluje mezi body, kdy je možné do parku vstoupit či naopak a mezi mostky překračujících potok. Za tímto účelem je doplněn ke dvěma stávajícím třetí mostek. Oscilací vznikají zcela logická propojení, často v již prošlapaných stopách. Úprava stezky je mlatová, úprava stávajících stezek k mostkům je provedena v dlažbě. Je doplněný městský mobiliář navržený specificky pro toto míso s logem obce a je vytvořeno nové místok zastavení kolem obnovené pumpy.

Cesta pokračuje k prvnímu zastavení v obnovené sýpce.

Sýpka:
Stávající barokní sýpka, postavená na základech renezanční tvrze, hledá v současné době využití. Panuje shoda, že by bylo vhodné místo využívat pro krátkodobé muzejní expozice nebo zde vytvořit společenský sál.

Návrh počítá s úpravami 1NP pro potřeby konání společenských akcí, je zde navrženo základní zázemí a bar. 2NP pak slouží dlouhodobé expozici, kde jsou uloženy exponáty z historie obce, nyní přechovávané na půdách místních nadšenců. 3NP, podkroví pak slouží pro krátkodobé výstavy. V suterénu sýpky se nachází dvě klenuté místnosti, pozůstatky renezanční tvrze. Zde je navrženo sociální zázemí a skladová místnost. Skutečný stav místností však bude potřeba prověřit průzkumem, v současné době je vchod zazděný.

Hlavní motiv celé rekonstrukce je propojení jednotlivých pater sýpky a odstranění části dřevěné konstrukce. Při rekonstrukci podobných objektů se běžně přistupuje k této praxi, jelikož stávající přepatrování a světlá výška místností neposkytuje dostatečnou zkušenost z prostoru. Po vyzkoušení mnoha variant se jako nejvhodnější ukázaly zakřiveně tvarované prořezy, v kontrastu s pravidelností vnitřní dřevěné konstrukce. Vložené vertikální latě pak tvoří nejen zábradlí, ale dále plynule pokračují do dalších pater. Vzniká tak dřevěný objekt, který organicky propojuje všechny tři patra. V 2NP muzea vytváří galerijní ochoz a v 3NP pak menší kruhový průřez.

Cesta pokračuje dále na náměstí.

Náměstí:
Náměstí v Plaňanech o obdélníkovitém půdorysu 110 x 34 metrů prošlo rozsáhlou rekonstrukcí v 90. letech. Bohužel byl návrh vypracován jen podle dopravních norem bez ohledu na skutečnou funkci náměstí a potřeby obyvatel.

Návrh nového náměstí na místo navrací původní lipové stromořadí, které zde podle dostupných fotografií bylo v minulosti. Stávající komunikace je zklidněna a zúžena na nezbytnou šířku. V období konání posvícení či jiných slavností je možné tuto komunikaci dočasně uzavřít. V obci je plánován obchvat, a už dnes zde existují variantní možnosti objezdu náměstí kolem parku.

Je doplněn nový městský mobiliář, který je navržen ve stejném duchu jako mobiliář v parku. Osvětlení je řešeno jako spodní, osvěcující koruny vysázených stromů. Na místě sochy sv. Jana Nepomuckého, která byla v minulosti odstraněna, a posléze navrácena na jiné místo, je navržena kruhová fontána z místních materiálů (v obci je kamenolom).

Úprava povrchu náměstí je řešena v žulové dlažbě standartních formátů, rozdílně podle umístění v ploše náměstí - komunikace, ostatní povrch, vjezdy. Žula bude vybírána v okrovém odstínu, který evokuje původní mlatový povrch. Ten je pak plánován obnovit v jižní části náměstí v okolí památné Lípy.

Cesta se za školou stáčí úvozem dál na vrch Černá, kde nás čeká rozhledna. Předtím se ještě můžeme zastavit v jednom ze tří Plaňanských kostelů, umístěných hned vedle sebe. 

Rozhledna:
Rozhledna se nachází na kopci Černá, za humny obce Plaňany. Se svými 252 m n. m. se jedná o nejvyšší bod cesty. V současné době zde slepě končí polní cesta, která je dále zaoraná. Návrh počítá s obnovou tohoto úseku a zřízení rozhledny,
z jejíhož vrchu bude za dobrého počasí možnost celou cestu přehlédnout.

Základní rámec konstrukce rozhledny je složen ze čtyř dřevěných vazníků klasického tvaru, které vzájemným zaklesnutím vytvářejí dynamický dojem rotace. Přesto je konstrukce lapidární, vychází z elementární architektury posedu – čtyři stojiny zavětrované pomocí dalších čtyř fošen, základ tedy zůstává stejný. Stejně jako posed má i rozhledna zastřešenou část mezipatra, a to výšce 7,8 metrů. Vlastní vyhlídková plošina se pak nachází nad ním ve výšce 10,5 metrů. Pod rozhlednou vzniká krytý prostor, kde je možné posvačit ve stínu, přečkat déšť nebo se jen krátce zastavit.

Po dalších dvou kilometrech nás cesta přivede k Dobřichovu, kdo je na kopci opravený statek s výhledem co celého kraje.

Statek:
V areálu statku se na půdorysu 63x93m nachází pět budov. Okolí tvoří jabloňové a třešňové sady, které jsou stejně jako statek neudržované. Z nových funkcí staveb vyplývá náplň celku - agroturistická usedlost se zaměřením na ovocnářství.

Fara V 2NP a podkroví návrh počítá se zřízením bytu majitele usedlosti. Přízemí fary je věnováno expozici archeologie. Konírna: Dvě vestavby na opačných koncích interiéru vymezí centrální společenský sál. V první vestavbě jsou provoz hostince, technické a sociální zázemí. Ve druhé je zázemí podia, recepce a klubovna. Vrchní části obou vestaveb slouží jako galerie. K budově konírny také přiléhá budova garáží zemědělské techniky.

Stodola nabízí skvělý výhled do třešňového sadu a celého kraje, ideální pro pobyt návštěvníků. Po očištění a stabilizaci stávajícího zdiva dojde k postavení nové střešní konstrukce. Ta je navržena ze zdvojených dřevěných příhradových vazníků s roztečí 2,4 m. V roztečích mezi jednotlivými vazníky jsou “kajuty” pro sezónní ubytování návštěvníků, dostupné z centrálního ochozu. Prostor stodoly slouží jako sklad ovoce a moštárna. Ovocnářství zde má dlouhou tradici a výroba přírodních moštů se stane z jednou domén statku.

Chlév nabídne v podkrovní 8 pokojů pro celoroční ubytování hostů. V 1NP je pak sociální zázemí pro celý statek včetně návštěvníků ubytovaných ve stodole. Dále je zde zázemí biotopu jako šatny a převlékárny. Přírodní biotop s čištěnou vodou nahradí stávající vodní nádrž, která se nyní nachází na centrálním nádvoří usedlosti.

Domek slouží jako rezervní kapacita usedlosti. Je navrženo od rekonstrukce ustoupit a prozatím zde ponechat ruiny.

Cesta pokračuje dál kolem kostela Nejsvětější Trojice k pomníku padlým v centru Dobřichova.

Pomník:
V současné době tvoří parková, zatravněná plocha u silničního mostu a potoka Výrovka jakési společenské centrum obce Dobřichov. Nachází se zde dětské hřiště, lavičky i pingpongové stoly. Součástí prostranství je také pomník padlým. Čtvrtina území, v jejímž středu se nachází pomník padlým, je ovšem oplocena nízkým ocelovým plotem, který pro svou výšku nemůže plnit ani ochrannou funkci. Dalším problémem celého prostranství je jeho nepřístupnost přímo z mostu. Terénní zlom mostního valu je místo toho, aby byl opatřen zpřístupňujícími stupni, přehrazen rozličným zábradlím a informační tabulí. Což je třeba obejít, případně přelézt a svah překonat.

Návrh se vypořádává se zmíněnými nedostatky a naplňuje společenskou funkci prostoru. Veškeré úpravy se soustředí kolem památníku a mostního valu, zatímco fungující část s dětským hřištěm je ponechána

ve stávajícím stavu. Předně jsou odstraněna veškerá přehrazující oplocení a opěrné zídky. V druhém kroku došlo k vytvoření přírodního amfiteátru formou terasovitého uspořádání mostního valu. Po mezistupních amfiteátru lze volně sestoupit k potoku, a dále podle něj pokračovat v nově navržené cestě. Druhá část přímo navazuje na amfiteátr, jen se věnuje okolí pomníku. Stupně amfiteátru zde pokračují ve vyrovnávání terénního přechodu, respektují současnou morfologii terénu a vytváří nová posezení kolem zpřístupněného pomníku.

Zde se cesta rozděluje. Je možné pokračovat novým úsekem podél Výrovky až k prameni v Hořátvi, nebo si udělat odbočku po alternativní trase kolem kostela sv. Václava v Pečkách. Cestou k prameni nesmíme zapomenout navštívit kostel Nanebevzetí p. Marie v Kostelní Lhotě.

Pramen:
Pramen je součástí rodiny polabských pramenů. Další se nacházejí v Kersku, Sadské a především v Poděbradech, kde se připravuje známá Poděbradka. Současná úprava okolí pramene ve formě oplocené studny lemované zámkovou dlažbou ovšem neodpovídá potenciálu místa. Naopak konzervativní zastřešení pramene ve formě historizujícího pavilonku typické v tomto kontextu není rovněž žádoucí. Nový návrh bere v potaz typologii pavilonku, celkové vyznění je však současné a zapadá do série ostatní zásahů. Má formu kuželu, který je ze tří stran ořezán do půdorysu trojúhelníku. Vzniklé hyperbolické řezy kuželem pak tvoří vstupy ke zdroji vody. Dřevěné hranoly, spojené v horní části pomocí ocelových obručí tvoří nosnou i pohledovou konstrukci celého pavilonku, a naplňují tak předefinovanou formu. Vlastní zastřešení je tvořeno polykarbonátovou deskou připevněnou z vnitřní strany k ocelovým obručím.

Cesta pokračuje po dřevěném mostě v bezprostřední blízkosti pramene.

Most tvoří dřevěná příhradová konstrukce, která je zároveň zábradlím. V 1/3 výšky vazníku je na příčných trámech vynesena vlastní pochozí plocha. Příčné trámy jsou diagonálně provázány se zábradlím - nosnou příhradou, čímž je zajištěna pevnost zábradlí i zavětrování celé konstrukce.

Cesta pokračuje do obce Hořátev, odkud vede dále topolovou alejí.

Alej:
Katastrální mapy v sobě dosud nesou otisk úzkých středověkých plužin, stejně tak jako pozemky cest, které podél plužin vedly. Dlouhé a úzké lány políček byly ještě nedávno typické pro krajinu v okolí Nymburka. Po scelení je ovšem nahradili rozsáhlé a monotónní bloky polí.

 

Protáhlý a přitom rovný pozemek obce definuje cestu, jejíž přímost je umocněna stromořadím vysázeným po obou stranách. V úvahu přichází topol, typický pro okolní krajinu, případně jiná, odolnější dřevina. 

Cesta pokračuje do obce Hořátev, odkud vede dále topolovou alejí až k městu Nymburk, kde je možné si prohlédnout poslední kostel sv. Jiří. Dále je možné pokračovat podél Labe, ať už východně ve směru Poděbrady nebo západně na Lysou nad Labe.

podklady: MgA. Jan Drška

Poloha diela

MgA. Jan Drška

Súvisiace články

Pravý stĺpec
Menu
Hlavný obsahHlavný obsah
Čakajte prosím