Sumarizácia najdôležitejších inovácií, ktoré redefinujúcich využitie tohto energetického zdroja.
AMPHIBIA 3000 GRIP 1.3 od spoločnosti ATRO predstavuje modernú hydroizolačnú technológiu, ktorá spája vysokú odolnosť,...
Ambiciózne plány EK narazili na ekonomické možnosti domácností v jednotlivých členských štátoch –...
IDEA DOOR od spoločnosti JAP prináša do interiéru čistý minimalistický vzhľad vďaka bezrámovému riešeniu a precíznej...
Nástenné nadomietkové armatúry Vitus sú mimoriadne vhodné pre rýchlu a efektívnu...
Okenné profily z kompozitného materiálu RAU-FIPRO X od spoločnosti Rehau sú v porovnaní s tradičnými plastovými profilmi mnohonásobne...
Najnovší sortiment stolov pre zariadenie interiérov...
Spojenie moderného dizajnu, funkčnosti a svetla do harmonického architektonického prvku.
Kancelárska budova Baumit v slovinskom Trzine prešla premenou na moderné a udržateľné pracovisko. Architekti kládli dôraz...
Mottom šiesteho ročníku on-line konferencie odborníkov Xella Dialóg je Efektívny návrh budov 2025+: zmeny a riešenia
Robot WLTR predstavuje moderný prístup k murovaným konštrukciám. Vďaka automatizácii dokáže rýchlo, presne a bezpečne realizovať...
Okrem bezpečnosti majú okná aj elegantný vzhľad, pretože nie sú viditeľné žiadne uzamykacie časti kovania.
Dvere MASTER v skrytej zárubni AKTIVE je možné vyrobiť až do výšky 3 700 mm
Internorm stavia na energetickú efektívnosť a inteligentné tieniace riešenia.
Slovensko vo výbere zastupuje šesť realizácií.

Adaptácia časti prízemia severného traktu rokokového paláca pre novú kaviarenskú prevádzku pod taktovkou ateliéru n-1 otvára galerijnú budovu ako bezbariérovú verejnú kultúrnu inštitúciu 21. storočia.
Historické vrstvy stavby zostávajú zreteľné vďaka architektonickému prístupu „doing (almost) nothing“ a materiálovej recyklácii. Pozdĺžne prepojenie z ulice zabezpečuje obnovená historická brána sprístupňujúca kaviareň, WC a výťah. Priečne spojenie medzi vonkajším nádvorím, hlavným priestorom a zázemím kaviarne je vedené cez obnovené historické otvory so súčasnými výplňami. Otvorenosť a mobilita sa prejavujú v záhyboch podlahy kaviarne, variabilných segmentoch baru aj v navigačných vektoroch nových závesných svietidiel.
Realizáciu bližšie predstaví sprievodný autorský text:
Rokokový palác z roku 1770 byl navržen pro pivovarníka Michaela Specha, posledním majitelem byl hrabě Emil Mirbach. Tato národní kulturní památka v historickém centru města byla v 70. letech 20. století upravena pro potřeby Galerie města Bratislavy dle návrhu architekta Júlia Lehockého. V posledních dekádách proběhly dílčí infrastrukturní úpravy interiéru a rekonstrukce uliční fasády. Předmětem tohoto projektu byly stavební úpravy a změna v užívání části přízemí severního traktu paláce pro nový kavárenský provoz a otevření galerijní budovy jako bezbariérové veřejné kulturní instituce 21. století.
Návrh obnovuje původní vstupní bránu, která byla z vnitřní strany po desetiletí zazděná a prostor průjezdu sloužil jako jednací místnost bez přístupu denního osvětlení. Obnovené „podbrání“ zpřístupňuje stávající sekretariát (budoucí galerijní obchod), nové kapacitně rozšířené toalety, včetně bezbariérové, a hlavní prostor kavárny (v místě bývalé galerijní knihovny a přilehlé kanceláře). Na kavárnu dále navazuje chodba s novým bezbariérovým výtahem, který nahradil původně nákladní. Jako zázemí kavárny slouží paralelní obslužný koridor. Podélné spojení ve směru z ulice doplňuje příčné spojení mezi obslužný koridorem, hlavním prostorem a venkovním nádvořím skrze obnovené historické otvory se soudobými výplněmi.
Bezbariérovost a mobilita se projevují v sochařském tvarování záhybů podlahy hlavního prostoru, ve variabilních segmentech mobilního baru i v navigačních vektorech nových závěsných svítidel. Historické vrstvy stavby zůstávají zřejmé díky architektonickému přístupu „doing (almost) nothing“ (ponechání stávajících lustrů, nové prosklené hliníkové dveře eloxované v odstínu stávajících mosazných prvků, terrazzo integrující barevné odstíny původních kamenných prvků i pozdějších mramorových dlažeb) a materiálové recyklaci (opětovně použité parkety pódia a parapetních lavic, sanitární příčky z demontovaných obkladových desek, židle z brněnského hotelu, pororošt z bratislavského VÚVH). Pohyblivost a průsvitná epoxidová kůže baru odkazuje na živočišnost konírny, která se zde historicky nacházela.
Podklady: Jakub Kopec - n-1
Fotografie: Ján Kekeli