Hore
Z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia

Divízia ISOVER Saint-Gobain Construction Products

Dokonalá izolácia

Stará Vajnorská 139
Bratislava

Sto Slovensko, s.r.o.

Stavať zodpovedne

Pribylinská 2
Bratislava

Internorm

Okná pre pasívne domy

Galvaniho 15 B
Bratislava

SCHÜCO International KG, o. z. Slovensko

Okná, dvere a fasády

Tomášikova 17
Bratislava

VELUX SLOVENSKO spol. s r.o.

Prinášame Vám svetlo

Galvaniho 7 7/A
Bratislava

KOMA Modular s.r.o.

Říčanská 1191
Vizovice

BMI SLOVENSKO

Šikmé a ploché strech

Mojmírovská 9
Ivanka pri Nitre

Inteligentné inštalačné systémy

ABB i-bus® EIB / KNX je inteligentný...

ABB (výrobca)
ABB (distribútor)

umývadlo od SAPHIRKERAMIK

Dizajnéri kúpeľní často snívajú o možnosti...

Phoenix Design (autor)
LAUFEN Bathrooms AG (výrobca)
LAUFEN SK s.r.o. (distribútor)

CITY moduly

Designový mestský mobiliár v merítku drobnej...

KOMA Modular s.r.o. (výrobca)
KOMA Modular s.r.o. (distribútor)

ISOVER EPS GREYWALL

Divízia ISOVER Saint-Gobain Construction Products (výrobca)
Divízia ISOVER Saint-Gobain Construction Products (distribútor)

PANORAMA CELOPRESKLENÉ OKNO HX 300

OTVORENÉ. SVETLÉ. VOĽNÉ.
Veľkoplošné...

Internorm (výrobca)
Internorm (distribútor)

Multizóny

Chýba vám uzavretý priestor, kde môžete...

TECHO, s.r.o. (výrobca)
TECHO, s.r.o. (distribútor)

Hore
Menu
Kalendárium
Vložené
30. júl 2019
0
1750

Nový park Leopoldov

Park s detským ihriskom na mieste starého cintorína. Prírodne poňatá revitalizácia verejného priestoru v širšom centre mesta, umelecky stvárnené herné prvky, výsledok otvorenej architektonickej súťaže...
Nový park Leopoldov
Autori: Ing. arch. Jakub Kopec, Ing. Klára Zahradníčková, M.A., MgA. Tomáš Džadoň, ArtD.Spolupráca: JV PROJEKT VH, s.r.o., Dubrovay, s.r.o., Ondřej Fous, Luboš Zbranek, CS, s.r.o. (generálny dodávateľ), Marek Repáň (reštaurátorské práce), Juraj Ondreas (vizuálna identita)Investor: Mesto LeopoldovPlocha pozemku: 4870 m2Investičný náklad: 312 tis. EUR bez DPHNávrh: 2017 - 2017Realizácia: 2018 - 2019Adresa: Hlohovská cesta / Rázusova , Leopoldov, SlovenskoPublikované: 31. júl 2019

V závere roku 2016 vyhlásilo mesto Leopoldov zaujímavú súťaž. Starý cintorín (významná spojnica v rámci mestskej štruktúry) sa mal zmeniť na park s detským ihriskom. Areál cintorína, s mohutnou lipovou alejou, bol v čase vyhlásenia súťaže minimálne využívaným verejným parkom. Nová náplň (park s hracími prvkami pre deti) a stvárnenie priestoru mali priniesť zmenu.

Dôležitým momentom bolo práve zosúladenie histórie pietneho miesta s budúcnosťou aktívneho využitia

Spomedzi súťažiacich sa podľa verdiktu poroty s náročným zadaním najlepšie vysporiadala trojica Jakub Kopec, Klára Zahradníčková a Tomáš Džadoň. Porota na víťaznom návrhu ocenila hlavne urbanistické riešenie, ktoré posunulo plot pri Hlohoveckej ceste do polohy za kaplnkou, čím vznikla otvorená “piazzeta”. Tá vytvára hodnotný predpriestor nového parku. Projekt triezvo, ale zároveň sviežo pracuje s pietnym charakterom areálu. Autori architektonického riešenia sa snažili minimalizovať potrebu budúcich údržbových prác a premýšľali nad charakterom krajinných úprav v dlhodobom horizonte.

Sympatické je nadviazanie na “autorské” detské ihriská, ktoré boli realizované na našom území v druhej polovici minulého storočia. Pri pohľade na čerstvú realizáciu môžeme hovoriť o prínose spolupráce architekt - krajinná architektka - výtvarník. Začleňovanie umelcov do verejného priestoru je dôležitou znovu objavenou témou, ktorá, zdá sa, v Leopoldove dobre funguje. Autori navrhli herné prvky a podieľali sa aj na samotnej realizácii.

Foto: Ján Kekeli

Zaujímavá je paralela s nedávno publikovanou obnovou nábrežia riečky Loučná. Prírodne poňatá revitalizácia verejného priestoru v centre mesta, umelecky stvárnené herné prvky, otvorená architektonická súťaž... Že by mal Leopoldov šancu stať sa slovenským Litomyšlom? Budúci rok začínaju v malom mestečku so 4500 obyvateľmi budovať nový mestský úrad (súťaž 2014, víťaz zerozero), ďalší rok plánujú prestavať bývalé kino z roku 1932 na kultúrne centrum podľa návrhu ateliéru A B.K.P.Š…

Foto: Ján Kekeli

O zaujímavej genéze projektu povedia viac samotní autori. Na naše otázky otázky (AI) odpovedal Jakub Kopec (JK), Klára Zahradníčková (KZ) a Tomáš Džadoň (TD):

AI: Čím vás súťaž oslovila? Ako ste vnímali v našich končinách nie celkom tradičný formát súťaženia?

JK: Svou roli sehrálo povědomí o Leopoldově jako městě podporujícím soudobou architekturu, jistou záruku kvality zajišťovali organizátoři soutěže 2021 architekti a důležitým podnětem byl i její specifický formát. V prvním kole se předkládal pouze motivační dopis, cenová nabídka a portfolio referenčních prací, ve druhém kole tři vyzvaní zpracovatelé prezentovali soutěžní návrhy osobně před porotou. Kromě efektivnější práce hrálo určitou roli právě osobní setkání se zadavatelem. Na rozdíl od veřejných anonymních architektonických soutěží, při nichž z pohledu účastníka přijde naprostá většina architektonické práce vniveč bez jakéhokoliv zpětného ohodnocení, v soutěži na Nový park v Leopoldově byla oboustranná energie využita smysluplněji.

KZ: Bavil nás i postupný proces rozvíjení soutěžního konceptu a návrhu. Ne odevzdat vše naráz. Má to svůj smysl. Každou etapu promyslet a mít možnost vysvětlit před porotou a investorem. Myslím, že člověk se ze začátku více věnuje samotné myšlence a urbanistickému kontextu a neřeší hned detaily a výkresy.

 

AI: Ako ste sa dali dokopy (Klára Zahradníčková, Jakub Kopec, Tomáš Džadoň)? Pracujete v obdobnom zložení pravidelne, alebo ste sa spojili iba pre prácu na súťažnom zadaní?

JK: V architektonické praxi pod hlavičkou n-1 se snažím překračovat klišé architekta - mistra ve prospěch hledání vztahovosti, nehierarchických uspořádání či otevřenosti neočekávanému. Mezioborová spolupráce je pro mě stejně jako jakákoliv jiná forma participace, ve smyslu sdílené zkušenosti autorské, realizační nebo uživatelské, zcela zásadní. Soutěž jsem vnímal jako pokračování projektu pro jinou soutěž na park na Moravském náměstí v Brně, který byl oceněn druhou cenou a jeho další pokračování tedy bylo nejisté. S Klárou spolupracujeme dlouhodobě, na brněnském projektu se podílela také. Jestli se ale nepletu, k její účasti v leopoldovské soutěži přispěl až fakt, že zde byl v 50. letech 20. století vězněn její dědeček, katolický básník Jan Zahradníček. V době vypsání soutěže dokonce objevili v archivu věznice jeho deník.

KZ: Ano, sešlo se to ve stejnou dobu. Chtěla jsem se jet na místo podívat. Pak v době, kdy vznikal náš projekt, postupně vznikala kniha dědových vězeňských textů.

Jinak vytvářet mezioborové týmy pro práci s veřejným prostorem už v dnešní době vnímám jako nezbytnost. Každý nabídne svůj pohled a znalosti a musí se hledat propojení. Zadání soutěže bylo v něčem konfliktní. Duchovní a intimní odkaz starého hřbitova. Pro mě ještě to vězení, které se tyčí za městem. A k tomu nová úloha, zábava a hra. Řvoucí děcka, která běhají mezi stromy na místech bývalých hrobů. Chtěli jsme do projektu zahrnout i někoho z výtvarné scény a Tomáš nás napadl hned, oba dva, nezávisle na sobě. On umí právě s těmito kontrasty pracovat.

TD: Jakub s Klárou ma oslovili až potom, ako sa stali postupujúcimi do 2. kola. Trafili sa do šťastného momentu, keďže som mal medzi semestrami voľno (pracujem ako asistent na Akadémii výtvarných umení v Prahe). Dlhšiu dobu som vnímal, že galerijné prostredie mi nevyhovuje a po realizácii Pamätníku ľudovej architektúry v Košicach bol pre mňa zásadný presah do spoločného (verejného) priestoru. Navrhnúť detské prvky, ktoré primárne nebudú určené pre školené publikum a ich primárna funkcia nespočíva v estetike, ale vo výchove, bola výzva. Zaujímavá a inšpiratívna bola diskusia s Klárou a Jakubom, kedže role sme nemali striktne rozdelené, ale návrh sme pripravovali spoločne a kolektívne. Prepojil sa tak pragmaticko-konceptuálny prístup, naše profesie a ich klady a obmedzenia sa vhodne doplnili.

 

AI: Čo sa dialo po vyhlásení výsledkov? Ako pokračovali projektové práce?

JK: Nejprve jsme nechali zpracovat kontrolní položkový rozpočet na základě soutěžní studie. Poté byla podepsána smlouva na projekční práce a začalo se projektovat. Veškeré drobné úpravy návrhu již probíhaly v rámci následných projekčních stupňů. Zpracovávala se projektová dokumentace pro územní řízení a sloučená dokumentace pro stavební řízení a provádění stavby, vč. části věnované hracím prvkům, která byla konzultována se slovenskou pobočkou TÜV SÜD. Projekt chápaný v duchu „doing almost nothing“ postupně nabyl do objemu rozsáhlé inženýrské dokumentace.

TD: Tu musím podotknúť, že pri tejto súťaži som nadobudol totálny rešpekt k práci architekta/projektanta. Keď sa pozriete na výsledok, vyzerá to jednoducho, ale dokumentácia tak jednoduchá nebola. Autorské prvky/sochy museli mať tiež svoju podrobnú realizačnú dokumentáciu, čo mňa ako výtvarníka obmedzovalo. S takým objemom dokumentácie sme nepočítali my ani zadávateľ (mesto).

 

AI: V čom sa projekt, ktorý išiel do realizácie líšil od súťažného návrhu? Išlo o výrazné zmeny?

JK: Realizovaný projekt koncepčně odpovídá soutěžnímu. S přibývajícími průzkumy stávajícího stavu parku a podrobnějším řešením návrhu ale k některým dílčím změnám došlo. Místo obnovy nejednoznačné podoby zadního oplocení bylo navrženo nové, přibyly drobné úpravy obvodových zdí, došlo k zrestaurování obou křížů uvozujících původní alej, zkorodované stožáry veřejného osvětlení s nepůvodními osvětlovacími tělesy byly nahrazeny novými lampami, byla navržena nová technická řešení, zejm. drenážní rýhy po obvodu k zachycení přívalových dešťů či úprava stromových rabat. A podstatná byla také úprava návrhu hracích prvků. Bylo upuštěno od ploch hřišť a dále rozvinuty pouze ready-made objekty, tedy typové inženýrské prvky použité atypicky jako herní zařízení tak, aby odpovídaly příslušným normám a s tímto novým účelem prošly certifikací.

KZ: Hledali a zkoušeli jsme i rozmanitější varianty uspořádání prostoru i podoby prvků. Postupně jsme se ale vlastně vrátili k jednoduchosti vítězného návrhu.

TD: Hracie prvky pri prezentácii boli navrhnuté iba schematicky, resp. bola prezentovaná metóda „ready made“ - to znamená, že sa prvky skôr „hľadali“, než navrhovali. Tento spôsob mám rád preto, a v to dúfam, že sa prenesie aj na deti, je postavený na silnej predstavivosti. Potenciál hry bolo potreba objaviť. Pri prezentácii sme ukázali napr. betónové šachty, z ktorých máme postavenú vežu so zázemím, no v návrhu to bol iba príklad. Povedal by som, že prvky sa zmenili najviac oproti návrhu, resp. skonkretizovali sa.

 

AI: Realizácia vo výsledku pôsobí veľmi uvoľneným a prírodným dojmom. Napriek tomu tu však má všetko svoje miesto. Viete v skratke opísať základné priestorové a kompozičné princípy projektu?

TD: Snáď intuitívne sme od začiatku k parku pristúpili z mestského pohľadu, Myslím, že všetci sme boli v Leopoldove prvýkrát, a všetkých troch nás prekvapilo, aké je mesto maličké. Navrhli sme preto park aj detské prvky pre taký Leopoldov, akým sa cíti byť. A akým zrejme aj je. Teda väčším mestom než sa v skutočnosti zdá.

KZ: Bývalý hřbitov se nachází na okraji města v prstenci obvodových záhumenků. Zelený pás je zde stále patrný, i když z vnější strany je volná krajina již zastavěná. Bylo pro nás důležité podpořit radiální propojení a otevření. Zástavbu široko daleko kolem parku tvoří samostatně stojící rodinné domy se zahradami s partery stříhaných trávníků. Tato skutečnost iniciovala naši myšlenku vzdát se v návrhu zeleného pobytového pažitu a pracovat s povrchem, na němž se pobývá jinak.

JK: V tomto kontextu bylo našimi základními východisky aktivovat rozhraní parku, umožnit svobodnější pohyb na jeho vnitřní ploše a doplnit historickou vrstvu původního hřbitova novými objekty.

Prvé se projevilo v rozšíření chodníku (tzv. piazzeta) při hlavní městské dopravní tepně, které vytváří velkorysejší nástup do parku i širší možnosti jeho využívání. Částečně byla rozšířena i vedlejší komunikace z druhé strany parku, brána nového oplocení byla osazena v návaznosti na protější vrata vedoucí k nedaleké Spolkové zahradě, jejíž zpřístupnění město plánuje. Na základě společného setkání s obyvateli sousedních rodinných domů byly zájemcům z jejich řad zrealizovány přístupové branky z vybraných míst jejich soukromých zahrad.

Koncepce vnitřního parku znovu uvádí na scénu typ městského prostoru, který byl oblíbený především v období fin de siècle, v současnosti je však téměř zapomenut. Jedná se o park s volně prostupným parterem, jehož povrch je tvořen mlatovým povrchem stíněným stromovým patrem. Všechny keře a jiné bariérové druhy dřevin byly odstraněny. Nová výsadba představuje extenzi diagonálního uspořádání původní aleje v celé šíři parku tak, aby se předešlo rozpadu porostu a byl podpořen jeho další rozvoj. V tomto stromovém háji byly ponechány mýtinky pro osazení hracích prvků. Kruhové průlehy stromových rabat se směrem od původní aleje k prvkům zmenšují (atraktorové pole) a mění ze zelených na štěrkové.

Historická vrstva původně hřbitovních objektů zůstala částečně ponechána, částečně byla přizpůsobena novému kontextu a doplněna novými prvky. Kaplička se stala dominantou piazzety, kříže na obou stranách původní aleje nadále uvozují vstupy do parku. Řemeslně zpracované náhrobky byly vystaveny v novém lapidáriu při vstupu z piazzety. Vnitřní plochu parku obohatily především nové hrací objekty z průmyslově vyráběných inženýrských elementů. Vůči výrobě atypů představují ekonomickou alternativu, oproti hracím prvkům typovým potom nabízí neotřelé řešení vyzývající k objevování a rozvíjení vlastní imaginace dětí. Kromě těchto funkčních plastik byl v parku osazen také nový městský mobiliář.

 

AI: Podľa hodnotenia poroty projekt minimalizuje potrebu budúcich údržbových prác a ako jediný premýšľa nad charakterom krajinných úprav v dlhodobom horizonte. Čo si máme pod tým predstaviť?

KZ: Každý prostor a živé věci potřebují částečnou starost. Spíše jsme se soustředili na krajinářské prvky, do nichž je potřeba vkládat méně energie a které v dlouhodobém horizontu postupně nabývají na ceně. Jedná se zejména o stromy a práci s dešťovou vodou. Z ekologického hlediska má největší hodnotu z vegetačních prvků v rozpáleném městě porost stromů, jejich vzájemné propojení korun a hlavně kořenového systému. A také práce s vodou, schopnost zadržet i přívalový déšť, nasměrovat ho a využít na místě jako zálivku.

Mluvili jsme možná jako jediní ze soutěžících o stávajícím fenoménu staleté lipové aleje, která nám definovala návrh celého parku. Věděli jsme, jak se stromy zacházet, abychom je ochránili a zároveň zlepšili jejich kořenový prostor a umožnili tak nepříliš vitálním lipám, rostoucím ve zhutněných jílovitých půdách nivy Váhu, lepší přísun vzduchu a vody. Uměli jsme si představit, jak se bude stromové patro postupně vyvíjet. Zvolili jsme pestrost druhů, které by měly obstát v současných letních klimatických podmínkách. Náš návrh je vlastně hodně jižanský, nabízející pobyt na zpevněné ploše pod vzrostlými stromy.

 

AI: Ako vidíte využitie novovzniknutého priestoru piazzety pred kaplnkou?

JK: Bylo by příjemné, kdyby se zde příležitostně konaly malé trhy či jiné městské slavnosti. Zázemí pro různé události je připraveno - v blízkosti piazzety se nachází přemístitelné pódiové podesty a přívod elektřiny, dále v parku je k dispozici výtokový stojan s pitnou vodou a toalety. A také internetové připojení. Uvidíme, zda a jakým způsobem místní tyto možnosti využijí.

KZ: Dobré je, že ve městě vznikl další typ veřejného prostoru. Je to takový záliv v dlouhé průběžné ulici. Městštější přechod do samotného parku. Přijde mi fajn, kdyby si jen babička, co jede kolem na kole, odpočinula u kapličky pod lipami.

TD: Prínos piazzety vidím aj bez pridaných aktivít organizovaných mestom. Park sa nachádza pri veľmi rušnej komunikácii smerom na Červeník, ktorou prejde denne veľa áut. Chodníky popri ceste sú úzke, a tak až pri Novom parku máte možnosť si vydýchnuť od dopravy, zastaviť sa a bez ohrozenia sa porozprávať so susedom. Takýchto „tichých“ miest máme veľmi málo aj v iných mestách.

 

AI: Do akej miery sa počíta do budúcnosti s možnými zmenami usporiadania mobiliáru, herných prvkov…?

TD: Vaša otázka akoby prejudikovala, že sa aktuálne usporiadanie zunuje. Naša doba nás núti byť flexibilnými. Mali by sme sa tomu vzoprieť. Park sa bude meniť, lebo sa v ňom budú pohybovať nové a nové generácie detí, dospelých. To stačí. A ak príde niekto, kto bude mať potrebu niečo na ňom meniť, tak je to v poriadku. Medzitým verím, že dorastie zeleň, a park bude príjemným miestom, kde sa dá uniknúť pred tlakom na flexibilitu.

JK: Proměnlivost parku je pro různé vrstvy projektu různá, krátkodobá i dlouhodobá, záměrná i nezamýšlená. Některé vrstvy jsou trvalejší (zpevněné plochy, oplocení, historické objekty, základní části hracích prvků), jiné jsou schopné proměny (pódiové podesty je možné přesouvat okamžitě, ostatní nové objekty potom po demontáži - z jedné takové změny při certifikaci vzniklo betonové štěrkoviště u vedlejší brány, jehož skruž byla původně osazena ve vyhlídkové věži). A dá se také očekávat, že některé méně odolné doplňkové součásti hracích prvků bude potřeba časem nahradit s ohledem na poničení vandaly. Nejvýraznějším a zároveň nejpomalejším procesem proměny prochází vegetační úpravy. Než vyrostou nově vysázené stromy, možná budou hrací a mobiliářové prvky vypadat úplně jinak.

KZ: Doufáme, že se podařilo zlepšit kořenové prostory stávajících lip a zlepší se tak jejich vitalita. Postupně budou ale dožívat a místu začnou dominovat stromy nové. Pracovali jsme se stromy, které mají různou věkovou a růstovou dynamiku. Třešně jsou rychle rostoucí, vyrazí a budou v prvních letech dominovat v prostoru vedle lip. Dlouhověké druhy dubů budou zase pomalu dorůstat a dlouho vydrží. Postupně by také měly rašit semena a cibule, které jsou v půdě. Proměnlivost bude i v průběhu roku. Na podzim ještě budeme dosazovat vegetační kruhy a prostory kolem plotu do Rázusovy ulice.

 

AI: Ako sme v úvode spomenuli, ceníme si začlenenie umenia do verejného priestoru a autorskú prácu s hernými prvkami. Išlo z vašej strany iba o návrh, alebo ste sa podieľali aj na fyzickom stvárnení solitérnych umeleckých objektov?

TD: Po zvážení sme sa s Jakubom rozhodli ísť do rizika a subdodávať hracie prvky pre generálneho dodávateľa. Vedeli sme, že kvalitná realizácia bude iba vtedy, ak ju budeme mať pod kontrolou. Vedeli sme si predstaviť, že stavebná firma nebude dbať na detaily, prevedenie, pretože to nie sú primárne kvality, s ktorými bežne pracujú. Preto sme išli do rizika subdodávky aj napr. s tým, že prvky certifikujeme - to sme ešte nevedeli, čo nás čaká - a budeme aj garantovať ich trvalosť. Nie sme žiadna stavebná firma, nemáme zamestancov, ja žijem v Prahe, Jakub v Bratislave (a Klára v Brne), čo prinášalo mnoho problémov a bolo to náročné. Obaja sme to robili popri stálom zamestnaní na vysokých školách. Práca sa nám ani finančne nevyplatila, ale máme realizáciu, ktorá je ojedinelá a nenaskytne sa často. Myslím, že obaja máme sklon robiť veci, ktorým veríme, aj na úkor rentability. Teraz sme už poučení, táto romantika sa už nebude opakovať.

JK: Spojení architektonického díla s výtvarným vypadá na první pohled přirozeně, v legislativním rámci jsou však mezi nimi podstatné rozdíly. Architekti vytváří plány a dokumentace vedoucí k jejich realizaci, na jejíž soulad s projektem dohlíží. Umělci vytváří přímo díla. Protože soutěž byla architektonická a následná smlouva byla na projekční práce, realizace výtvarných děl proběhla poněkud komplikovaně. Byla zpracována jako samostatný stavební objekt projektové dokumentace a po výběru generálního dodavatele stavby a dohodě s ním dodána jako subdodávka. To vedlo k paradoxu autorského dohlížení na práci generálního dodavatele, jemuž jsme zároveň dodávali autorská díla. Mohlo by se zdát, že je to ideální situace, ale snaha o obcházení projektu, zlevňování realizace na úkor kvality a spory ohledem neodsouhlasených změn celému procesu opravdu neprospěly. Navzdory všemu se však podařilo zrealizovat projekt jen s dílčími odchylkami oproti dokumentaci.

 

AI: Ako ste sa vysporiadali s bezpečnosťou a normami :)?

JK: Celý proces trval několik měsíců. Od Tomášovy soutěžní ideje, přes její další formální rozvíjení, návštěvy výroben vybraných inženýrských elementů, precizování souladu navrhovaného s normativními požadavky, až po vlastní realizaci a její koordinaci, fyzické kontroly realizovaných prvků s certifikátorkou, odstraňování nedostatků, aktualizaci dokumentace či dokládání certifikátů použitých výrobků. Nakonec se to podařilo a každý z realizovaných hracích prvků představuje prototyp certifikovaný pro Nový park v Lepoldově.

TD: Už samotné navrhovanie muselo byť v súlade s normami. Normy sme si museli najprv zakúpiť a pochopiť - sú napísané tak, že by bolo vhodné, keby prešli obsahovou korektúrou, inak potrebujete niekoho, kto vám pomôže pochopiť, čo sa tam píše. Vzhľadom na rozpočet a čas na navrhovanie sme od začiatku vylúčili dynamické prvky, ktorých návrh si vyžaduje dlhší časový rámec a tým pádom sme vedeli, že to nebude zaplatiteľné. Samotná certifikácia bola náročná hlavne pre Jakuba, kedže kontrolórka TÜV si vyžaduje aj projektovú dokumentáciu, ktorú posudzuje, podrobný popis, ako sa prvky používajú apod. Máme to za sebou, ale nedivím sa, že väčšina miest rieši detské ihriská už certifikovanými univerzálnymi prvkami. Ušetrí si tým veľa nervov a stresu.

 

AI: Ktorý element je váš najobľúbenejší? Aký príbeh sa za ním skrýva?

TD: Najobľúbenejšia je trúba - sklolaminátová tvarovka. Tú som našiel na internete - bola to spojka pre potrubie niekde v Rusku - potrebovali prepojiť sedem rúr rôznych priemerov. To ako autor nenavrhnete aj keby ste chceli! Mala ideálne proporcie, pripomínala plastiku z čias socializmu, materiál je nádherný - pri tak veľkom priemere má trúba hrúbku len 3 cm. Deti tak svojím pohybom imitujú tok vody, pretože ten typ rúr sa používa na distribúciu pitnej vody. Ale mám rád aj ostatné prvky, vežu zo šácht so zázemím, bolo dobre, že ma Jakub presvedčil o jej vertikalite. Dôležité sú pre mňa aj náhrobky - hoci to nie je hrací prvok v pravom zmysle slova a ani sa tak necertifikoval - učí deti a dospelých vnímaniu miesta v širších súvislostiach. A je tu opäť výchova tvarom a estetikou - všetky náhrobky sú ručne tesané do mramora, pieskovca, je možné sa ich dotýkať. Možno sa tam starí rodičia rozhovoria pred svojimi vnučkami a vnukmi. Tento zážitok spojenia s históriou miesta ešte digitálne prostredie simulovať nedokáže.

 

AI: Vedeli by ste vyzdvihnúť zaujímavé architektonické a konštrukčné detaily?

JK: Čím kvalitnější návrh a především jeho provedení, tím méně jde na první pohled vidět. Takových řešení je v projektu mnoho. Mám radost, že se podařilo piazzetou a přidruženými částmi chodníků bezbariérově navázat na vyvýšený násyp silnice, aniž by bylo zřejmé, že jde o dodatečnou úpravu. Vzor její žulové dlažby s náhodnými inkrustacemi čedičových kostek, zbylých z rekonstrukce barokního mostu vedoucího k věznici, je navržen na míru tomuto prostoru, opisuje kruhy kolem stromů a dále je rozvíjí do specifických vějířů. Navržené zahrazovací sloupky směrem do silnice zároveň mohou posloužit jako stojany na bicykly, stejně jako nové oplocení z opačné strany parku. Posun původního plotu s hlavní branou a jeho obnova v nové pozici za kapličkou vypadá, jako by tu stál odjakživa, ačkoliv se doplňoval o nové pole. Otočením cihelné stříšky podélných zdí parku na kant se podařilo drobně zvýšit nejen její trvanlivost, ale i soukromí sousedů. Bezbariérové wc, pisoár a úklidovou komoru se podařilo vestavět do typového šachtového dna pro kanalizaci a nad ním osadit průlezku pro děti. A tak mohl bych pokračovat ještě dlouho...

KZ: Při úpravě povrchu parku byly zhutněné horní vrstvy pod travnatými drny kolem stávajících stromů uvolněny technologií vzduchového rýče „airspade“. Poté byly stromy zasypány strukturovaným substrátem umožňujícím, aby jejich kořeny mohly přijímat více živin, vzduchu a vody. Mírně snížená zelená a štěrková rabata kolem stromů pak fungují jako průlehy pro dešťovou vodu a zároveň slouží jako ochrana proti sešlapu uživateli parku. Stromy na piazzetě mají také upravený prostor kořenového systému. Zvýšení terénu pod novou dlažbou bylo provedeno štěrkovým zásypem bez nulové frakce, dlažba s větší spárou by měla propouštět dostatek vody. Park má speciální systém drenáží a vsakovacích průlehů pro hospodaření s dešťovou vodou. Terén je spádováný jako valbová střecha. V centrální aleji je její hřeben, směrem ke zdem a oplocení se mírně svažuje. Po obvodu parku jsou pak drenážní rýhy, které akumulují přívalovou vodu, která přetekla i přes průlehy stromů a postupně ji vpouští do země a podzemní vody. Žádná voda z parku by neměla uniknout do kanalizace. Jestli se všechny technologie a zásahy povedly se pozná až v průběhu příštích let.

 

AI: Celkový dojem z výsledku a priebehu projektu?

JK: Těší mě, že město Leopoldov nejen organizuje architektonické soutěže, ale již také realizuje z nich vzešlé projekty. A to není ani samozřejmé, ani jednoduché. Podílet se na jednom z takových projektů bylo pro nás novou zkušeností. A zřejmě představovalo i novou zkušenost pro zadavatele, pro něhož realizací teprve začíná starost o park a jeho užívání. Rád bych nejen město Leopoldov, ale i jemu podobné touto cestou podpořil v jejich směřování, které považuji v kontextu aktivní občanské společnosti toužící po kvalitních realizacích z veřejných zakázek za naprosto klíčové.

KZ: Bylo moc příjemné se zástupci města spolupracovat. Důvěřovali nám a nikdy nevznikla situace, kdy by nás nějakým způsobem usměrňovali. A to se nesetkávali vždy jen s pozitivním ohlasem veřejnosti a ani samotné uskutečnění díla nebylo bez problémů. 

TD: Tiež by som vyjadril hlboký rešpekt vedeniu mesta Leopoldov. Sú odvážni, lebo investujú do dlhodobej budúcnosti a táto investícia (nie v zmysle financií) sa im vráti.

Vtáčia perspektíva (súťažný návrh),
Vtáčia perspektíva (súťažný návrh),autor: n-1
Schéma (súťažný návrh),
Schéma (súťažný návrh),autor: n-1
Schéma (súťažný návrh),
Schéma (súťažný návrh),autor: n-1
Schéma (súťažný návrh),
Schéma (súťažný návrh),autor: n-1
Situácia
Situáciaautor: n-1

Realizáciu priblíži séria fotografií Jána Kekeliho:

Foto: Ján Kekeli

Piazzeta pri hlavnej mestskej dopravnej tepne vytvára veľkorysý nástup do parku. 

Foto: Ján Kekeli

Historická vrstva pôvodných pietnych objektov zostala zachovaná. Kaplnka sa stala dominantou piazzety, kríže na oboch stranách pôvodnej aleje naďalej definujú vstupy do parku. Brána nového oplotenia bola osadená v nadväznosti na protiľahlé vráta vedúce k neďalekej Spolkovej záhrade, ktorej sprístupnenie mesto ešte len plánuje. 

Foto: Ján Kekeli

Na základe spoločného stretnutia s obyvateľmi susedných rodinných domov boli záujemcom zrealizované bráničky, vedúce z ich súkromných záhrad.

Foto: Ján Kekeli

Zachované náhrobky sú vystavené v novom Lapidáriu, v blízkosti vstupu z piazzety.

Nový park je poňatý ako veľké tienisté ihrisko. Všetky kríky a iné bariérové ​​druhy drevín boli odstránené. Vzrastlé listnaté stromy s podchodnými korunami boli ošetrené a doplnené mladými drevinami. Nová výsadba predstavuje rozšírenie diagonálneho usporiadania pôvodnej aleje v celej šírke parku.

Herné prvky
Herné prvkyautor: n-1

Vnútornú plochu parku obohatili predovšetkým nové ready-made herné objekty, zložené z priemyselne vyrábaných inžinierskych elementov. Zvolené riešenie predstavuje ekonomickú alternatívu voči výrobe atypov. V porovnaní s typovými prvkami ponúka nevšednú alternatívu vyzývajúcu k objavovaniu a rozvíjaniu predstavivosti detí. Okrem týchto funkčných plastík bol v parku osadený tiež nový mestský mobiliár.

Foto: Ján Kekeli
Foto: Ján Kekeli
Foto: Ján Kekeli
Foto: Ján Kekeli
Foto: Ján Kekeli
Foto: Ján Kekeli
Foto: Ján Kekeli
Foto: Ján Kekeli
Foto: Ján Kekeli
Foto: Ján Kekeli
Foto: Ján Kekeli
Foto: Ján Kekeli
Foto: Ján Kekeli
Foto: Ján Kekeli
Foto: Ján Kekeli
Foto: Ján Kekeli
Pôvodný stav
Pôvodný stavFoto: Jakub Kopec
Pôvodný stav
Pôvodný stavFoto: Jakub Kopec
Pôvodný stav
Pôvodný stavFoto: Jakub Kopec

Podklady: ateliér n-1

PS: Zajtra budeme publikovať rozhovor s primátorkou Leopoldova Teréziou Kavuliakovou, ktorá predstaví projekt z perspektívy samosprávy a priblíži svoj pohľad na architektonické súťaže.

Poloha diela

Ing. arch. Jakub Kopec
Ing. Klára Zahradníčková, M.A.
MgA. Tomáš Džadoň, ArtD.
Pravý stĺpec
Menu
Hlavný obsahHlavný obsah
Čakajte prosím