Hore
Portál z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia

Wienerberger s.r.o.

Tehelná 1203/6
Zlaté Moravce

Internorm

Okná pre pasívne domy

Galvaniho 15 B
Bratislava

Saint-Gobain

BIM knižnice a objekty

Stará Vajnorská 139
Bratislava

Divízia ISOVER Saint-Gobain Construction Products

Dokonalá izolácia

Stará Vajnorská 139
Bratislava

Profirol s.r.o

Prielohy 1012/1C
Žilina

PREFA Slovensko s. r. o.

Štúrova 136B
Nitra

Saint-Gobain Construction Products, s.r.o., Divízia Rigips

Vlárska 22
Trnava

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.
Hore
Menu
Kalendárium
Vložené
10. júl 2016
0
693

Wagnerův kostel na Steinhofu

Zdeňek Lukeš v novej sérii článkov predstavuje významné stavby Viedne.
Wagnerův kostel na Steinhofu

Dnes a v několika příštích pokračováních navštívíme Vídeň a podíváme se na některé významné stavby dob minulých i ze současné éry. První z nich bude krásný Wagnerův chrám na Steinhofu ve čtvrti Penzing – jeden ze symbolů vídeňské moderny.

Wagnerův kostel na Steinhofu
Wagnerův kostel na Steinhofu

Nejdříve představím jejího tvůrce. Tím byl Otto Koloman Wagner (1841-1918). Tento absolvent slavné vídeňské umělecké akademie byl zprvu výrazným představitelem historismu. Byl autorem řady neorenesančních paláců a tyto stavby mu přinesly prestiž. Na počátku devadesátých let se však v Bruselu zrodila architektonická secese a nový styl Wagnera zaujal. Stal se jedním z jeho prvních propagátorů v rakousko-uherské metropoli a dost si tím popudil představitele historizující oficiální tvorby, proto se nikdy nestal oficiálním architektem císařského sídla Hofburgu a přestal dostávat prestižní zakázky.

V této době naštěstí získal post profesora na vídeňské umělecké akademii, kde pak prosazoval moderní urbanismus, nové materiály, jimiž byly v té době zejména železné a betonové konstrukce. Propagoval také moderní interiéry, obytné místnosti s velkými okny, které zajistí dostatečný přísun světla a čerstvého vzduchu. To v té době nebylo obvyklé – stačí se podívat na dobové rytiny anebo fotografie tehdejších salonů, přeplněných těžkým tmavým nábytkem, závěsy, koberci a přemírou dekorativních předmětů. Takové prostory, které měly napodobovat zámecké salony, působily často jako skladiště různého harampádí a byly plné prachu.

Zkrátka Wagnerova architektura vycházela z nejnovějších hygienických poznatků, byla jednoduchá a předznamenávala další vývoj. Mezi jeho žáky a spolupracovníky byli talentovaní mladí lidé, kteří pak po skončení studií šířili jeho myšlenky dále. Patřili k nim i mnozí, kteří pocházeli z Čech, Moravy nebo Slezska, jako byl František Krásný, Jan Kotěra, Josef Hoffmann, Joseph Maria Olbrich, bratři Hubert a Franz Gessnerové, z mladších třeba Pavel Janák, Josef Chochol, Antonín Engel, Bohumil Hübschmann, František Roith a mnozí další. A také třeba Slovinec Jože Plečnik. Wagner společně s Olbrichem, Hoffmannem, Plečnikem, Kolomanem Moserem, malířem Gustavem Klimtem nebo sochařem Antonem Hanakem patřili k čelným představitelům vídeňské Secese. Pro tento spolek, propagující nové umění vycházející z orientálních motivů, pak opavský rodák Olbrich postavil známý pavilon na vídeňském Karlově náměstí.

Wagnerův kostel na Steinhofu
Wagnerův kostel na Steinhofu

Vraťme se však k Wagnerovi. Náznaky secesního stylu najdeme už na paláci Hoyos na Rennwegu nebo Ankerhausu na Graben, v plné síle pak styl reprezentují domy, postavené po roce 1897 na Linke Wienzeile nebo stanice městské dráhy. Jeho tvorba se však dále vyvíjí a nejradikálnější stavby vznikají až po roce 1905, kdy už architekt nepatří k nejmladším. Budova Poštovní spořitelny, vila Wagner II a kostel na Steinhofu reprezentují již styl, který dnes označujeme jako modernu. Rostlinné motivy se postupně vytrácejí a nahrazuje je geometrický dekor, působivý ve své prostotě. Wagner také nechal vyniknout ušlechtilé materiály, ale i prvky z keramiky, železa nebo skla.

Stanice městské dráhy - Otto Wagner
Stanice městské dráhy - Otto Wagner

Na počátku minulého století získal Wagner významnou zakázku na projekt moderního areálu vídeňského ústavu choromyslných na kopci Steinhof v severozápadní části metropole. Vybudoval tu ústav dle moderních zásad s řadou prostých pavilonů v zeleni. V horní části pak zbudoval katolický kostel sv. Leopolda se čtvercovou lodí, nad níž se klene obrovská pozlacená kupole, která na sluníčku září do dáli jako maják. Stavba má průčelí z bílého mramoru s velkými okny a pozlacenými kovovými dekorativními elementy. Podobně světlý je i interiér chrámu. Na výzdobě spolupracoval s významnými umělci – autorem vitráží byl jeho žák architekt a designér Kolo Moser, plastiky andělů na průčelí vytvořil Othmar Schimkowitz (spolupracoval i s Plečnikem na návrhu Schrollova pomníku v Broumově), sochy patronů pak Richard Luksch (od něho máme keramický reliéf na nárožním domě v Kaprově ulici v Praze, navrženým bratry Neugebauerovými). Umělci byli ovlivněni jednak uměním Byzance, jednak beuronskou tvorbou té doby, kterou wagneriáni vždy obdivovali.

Wagnerův kostel na Steinhofu
Wagnerův kostel na Steinhofu

Chrám, dokončený v roce 1907 a otevřený za účasti následníka trůnu Františka Ferdinanda d ́Este, je dokonalou ukázkou Gesamtkunstwerku - tedy díla, vytvořeného od celku po nejmenší detail v jednotném stylu. Na našem území byl v obdobném stylu realizován komplex psychiatrické léčebny v Kroměříži, jehož autorem byl Wagnerův žák Hubert Gessner, rodák z Valašských Klobouk. Ten byl dokončen v roce 1909 a i zde je v centrální poloze vystavěn chrám, ukončený mohutnou kupolí. Steinhof je dnes moderním nemocničním areálem, ale „Otto-Wagner-Kirche“ je také cílem mnoha architektů, historiků umění a studentů z celého světa. Před lety jsem tam jako mladý obdivovatel vídeňské secese absolvoval mši, kterou sloužil farář v bílo-zlatém ornátu. Vše bylo v kostele laděno v těchto dvou barevných tónech, jen tvář kněze byla tmavá, neboť to byl černoch. Tato působivá stavba je dnes jednou z hlavních atrakcí secesní Vídně, jen leží poněkud mimo centrum, návštěva se však bohatě vyplatí. O něco níže pod kostelem je i novodobý prostý památník obětem – sedmi stovkám dětí, které byly v areálu léčebny v průběhu druhé světové války utýrány v rámci rasových experimentů nacistického aparátu. A pokud si budete chtít prohlédnout další významná Wagnerova díla, je to odtud pěkná procházka k jeho vilám Wagner I a II v Hütteldorfu, jež reprezentují oba póly jeho tvorby – pozdní historismus a architektonickou modernu.

Wagnerův kostel na Steinhofu
Wagnerův kostel na Steinhofu
Wagnerův kostel na Steinhofu
Wagnerův kostel na Steinhofu
Wagnerův kostel na Steinhofu
Wagnerův kostel na Steinhofu
Wagnerův kostel na Steinhofu
Wagnerův kostel na Steinhofu
Wagnerův kostel na Steinhofu
Wagnerův kostel na Steinhofu
Wagnerův kostel na Steinhofu
Wagnerův kostel na Steinhofu
Wagnerův kostel na Steinhofu
Wagnerův kostel na Steinhofu
Wagnerův kostel na Steinhofu
Wagnerův kostel na Steinhofu
Wagnerův kostel na Steinhofu
Wagnerův kostel na Steinhofu
Wagnerův kostel na Steinhofu
Wagnerův kostel na Steinhofu

Autorom článku je Zdeněk Lukeš, článok bol uverejnený v Neviditelnom psovi.

Archinfo, architektúra, urbanizmus, dizajn, grafika, umenie, Slovensko (architecture, architect, design, CGI, art, Slovakia)

Autor článku

Súvisiace články

Pravý stĺpec
Menu
Hlavný obsahHlavný obsah
Čakajte prosím