Hore
Portál z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia

Wienerberger s.r.o.

Tehelná 1203/6
Zlaté Moravce

Internorm

Okná pre pasívne domy

Galvaniho 15 B
Bratislava

Saint-Gobain

BIM knižnice a objekty

Stará Vajnorská 139
Bratislava

Divízia ISOVER Saint-Gobain Construction Products

Dokonalá izolácia

Stará Vajnorská 139
Bratislava

Profirol s.r.o

Prielohy 1012/1C
Žilina

PREFA Slovensko s. r. o.

Štúrova 136B
Nitra

Saint-Gobain Construction Products, s.r.o., Divízia Rigips

Vlárska 22
Trnava

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.
Hore
Menu
Kalendárium
Vložené
1. júl 2022
0
356

PROJEKT 02/2022: ARCHITEKTÚRA – VEC VEREJNÁ

Vychádza druhé tohtoročné číslo časopisu PROJEKT.
PROJEKT 02/2022: ARCHITEKTÚRA – VEC VEREJNÁ

PROJEKT 02/2022 s témou ARCHITEKTÚRA – VEC VEREJNÁ odkrýva aktuálnu scénu architektúry, ktorá slúži v širokom spektre verejnosti. Práve tento segment nastavuje pomerne kritické zrkadlo spoločenskej situácii, v ktorej sa nachádzame, a potvrdzuje, že architektúry pre verejnosť a z verejných zdrojov je na Slovensku stále ako šafranu. Veríme, že publikované diela budú pre zodpovedných podnetnou inšpiráciou.

Na Slovensku sa po dlhej dobe podarilo po prvýkrát zrealizovať verejnou architektonickou súťažou nový mestský úrad – v Leopoldove –, a to tak, že sa nielen opravila staršia budova, ale pristavila sa k nej aj nová. V profilovom rozhovore s jej autormi – architektmi I. Eristavim a P. Šillom – sa o jeho príbehu dozviete viac.

Hlavnú tému verejnej a predovšetkým celospoločenskej úlohy architektúry prezentujú názory a myšlienky významného českého architekta Josefa Pleskota, ktorý navštívil Bratislavu pri príležitosti otvorenia tohtoročného festivalu Dni architektúry a dizajnu a poskytol nám rozhovor.

Úplne ojedinelým príkladom v segmente zdravotníckych stavieb je aj novostavba urgentného príjmu v Bojniciach. Pozornosť si určite zaslúži nielen pre kultivovanú architektúru, ale i ako dôležitý príspevok k tejto rokmi opomínanej téme. Bratislavské Martineum prináša správu o záchrane už dlho chátrajúcej ruiny vzácnej národnej kultúrnej pamiatky – barokovo-klasicistického meštianskeho domu z 18. storočia, ktorý sa stal zázemím pre susedný Dóm sv. Martina. O ďalšiu obnovu, ktorá výrazne zdvihla latku architektonickej kvality domu na Laurinskej ulici v Bratislave, sa zaslúžil ateliér Kuklica Smerek architekti. Premenou, v rozsahu konverzie, prešiel aj bratislavský dom na Vajnorskej 21, pričom jeho pôvodná funkcia kultúrneho strediska ostala zachovaná. Miesto si tu našli aj umelecké diela Ašota Haasa. Sledovanú tému uzatvárajú aktuálne príklady dvoch inšpiratívnych nových interiérov – reštaurácia Werk a bar After – a drobná architektúra – dizajnový stánok, ktorý obohatil verejný priestor v Sládkovičove.

Slovenskú architektúru PROJEKT tentokrát zámerne premiešal s výnimočne fotogenickým pavilónom hudby v Budapešti (Sou Fujimoto Architects Inc.)komunitným centrom v českom Radotíne (Peter Sticzay-Gromski, Ladislav Vendel), a to preto, aby sme ju mohli porovnať s aktuálnou zahraničnou a upozorniť na iné, u nás ešte málo preferované, témy. A práve takto nejako sa architektúra stáva vecou verejnou.

Z rozhovoru Andrey Bacovej s Josefom Pleskotom:
Ve své práci pořád hledám, jak udělat město prostupnější, přátelštější, vstřícnější

AB: Pán architekt, som veľmi rada, že ste si pre nás našli chvíľku času pred zahájením Dní architektúry a dizajnu tu v Bratislave, a ešte viac sa tešíme, že to môže byť osobne, keďže sme boli v tomto dva roky obmedzení pandémiou. Ako ste ju vnímali v súvislosti s východiskami pre architektúru? Zmenilo sa niečo v tomto smere?
JP: Jestli to mělo dopad na myšlení všech architektů nevím, ale na mne ano. Poznamenalo to myšlení celé společnosti a nemyslím si, že teď otočením knoflíku do stavu normálu nastane doba, jaká byla před pandemií. Bude jiná, ale jaká bude, úplně přesně nevím. To neví nikdo, ale v hlavě nám to jistě rotuje všem. Minimálně lidi si odvykli chodit do práce. To bude teď problém. Být pohromadě mělo svoje výhody, ale zároveň taky nevýhody. Třeba se najde správná proporce, kolik času by bylo dobré být doma a kolik času v práci. Samozřejmě v některých profesích se do práce chodit musí, ale někde ani ne. Teď zažívám krásnou diskusi v souvislosti s obchodní bankou v Radlicích, kde se zamýšlíme nad tím, jak tuto budovu využívat nově. Současný top management banky má budovu (já říkám hardware) pro život, který se mění. Přináší příležitosti pro jiný druh práce, a oni o jiném způsobu práce přemýšlejí. A když někdo přemýšlí o jiném způsobu práce a jiném způsobu žití, tak na to architekti musí reagovat.

AB: Ukázalo sa, že v čase krízy sa dostáva viac do popredia sociálne hľadisko architektúry. Myslím tým aj zabezpečenie núdzového bývania a vôbec fungovania sveta v čase vojny, pandémie alebo prírodných katastrof. Aká má byť podľa vás úloha architektúry v kontexte tohto extrémneho nedostatku? Na nás to možno zatiaľ až tak nedoľahlo, ale keď sa pozrieme do sveta...
JP: Já jsem vždycky mluvil, a možná jsem byl v tom trochu exot, o celospolečenské roli architektury. A zdá se mi, že hezkých pár desítek let západní architektura k tomuto pojetí směřuje – aby architektonické výkony nebyly obdivuhodnými výkony z hlediska nějakého tvaru, designu, nápadu, ale aby byly komplexním dílem, které má společnost právo od soudobé architektury vyžadovat. Často si kladu otázku, proč se moderní architektura hodně, resp. často nelíbí. Je to možná proto, že jsme se moc zahleděli do vlastního oboru a jedeme si profesí jako na přehlídce a možná se málo díváme na to, co je potřeba. Ne, co chce konzumní společnost, to v žádném případě! Ale co společnost ani neumí vyslovit. A v tom je role architekta – musí to vyhmátnout.

AB: Myslíte tým lepší cit pre sociálne hľadisko architektúry?
JP: Troufám si tvrdit, že jsme teď v daleko větší krizi, než jsme byli v covidu. Ta válka je přece strašná! Jsme ve válečném stavu, i když tady nevidíme tanky a nelítají zde bomby. To nic neznamená, jsme ve válce! A co je větší krize než válka? A navíc – z čeho pramení válka? Z nějakého nedorozumění a nejen ze strany chorobného mozku putinovského ražení, známe to i z našeho veřejného prostoru. Moc si vzájemně nerozumíme – to jsou vážné věci. A těm může architektura pomoci, aby expandovaly třeba i do horší podoby, anebo může i trochu hladit. Já jsem pro to hlazení. …

Časopis PROJEKT revue slovenskej architektúry aj s novou webovou stránkou: www.casopisprojekt.sk

Ukážky z aktuálneho čísla:

Časopis Projekt je mediálnym partnerom DAAD / CEZAAR/ Cien Spolku architektov Slovenska:

 

Aktuálne číslo si môžete zakúpiť v predajniach ARTFORUM v Bratislave, Banskej Bystrici, Košiciach, Žiline, Prešove a Pezinku, ako aj v bratislavských predajniach Press Shop na Sedlárskej ulici a Brot Books na Panenskej ulici.

PODPORTE PREDPLATNÝM VYDÁVANIE PROJEKT-u:
Objednávky na adrese: z_sas@sasarch.sk
alebo priamo prevodným príkazom na číslo účtu:
SK91 1100 0000 0026 6200 0033, variabilný symbol: 2021
konštantný symbol: 0308, správa pre prijímateľa:
meno priezvisko alebo názov ateliéru

Cena ročného predplatného na rok 2022: 25,- eur / 4 čísla

Vydáva Spolok architektov Slovenska

Súvisiace články

Pravý stĺpec
Menu
Hlavný obsahHlavný obsah
Čakajte prosím