Športové a kultúrne centrum v Líbezniciach pri Prahe

Novostavba je príkladom, že funkčné a kvalitné riešenie nemusí byť nutne aj drahé. Objekt vznikol pre potreby školy, ktorej pôvodná telocvičňa už nepostačovala. Hala mimo času výučby slúži verejnosti a svoje zázemie tu nájdu aj futbalisti. 

Multifunkčná hala s rozmermi 60 x 20 metrov je situovaná na kratšej strane futbalového ihriska. Funkčne využíva výškový rozdiel medzi ulicou a ihriskom, ktorý predstavuje výšku jedného podlažia. Prízemie je o poschodie nižšie než je úroveň ulice, budova tak neprevyšuje okolitú zástavbu rodinných domov. Jednoduchá geometrická forma haly je podčiarknutá lamelovou fasádou zo smrekovcového dreva.

Snaha o čo najefektívnejšie využitie rozpočtu sa odrazila aj v dispozičnom riešení. Hoci ide o dvojpodlažnú stavbu, nenájdeme vnútri schodisko ani chodbu. Objekt je umiestnený vo svahu, na terénnom zlome. Do vrchného podlažia sa vstupuje z ulice, na prízemie od štadiónu. Jednotlivé úrovne nie sú vo vnútri prepojené. Dispozícia je vyriešená tak, že to vo vačšine prípadov neprekáža.

Obdĺžnikovú časť oválneho priestoru tvorí dvojpodlažná hala. Sedemnásťmetrový rozpon je zastrešený pomocou lepených drevených väzníkov. V dvoch polkruhových častiach sa okrem technického zázemia telocvične nachádza aj klubovňa skautov, kaviareň, menšie sály a balkón na poschodí, odkiaľ možno sledovať zápasy v hale. Farebnosť priestorov (žltá a modrá) vychádza z farieb obecného znaku.

Telocvičňa je navrhnutá ako drevostavba s predsadeným fasádnym systémom z drevených hranolov. Objekt zázemia je murovaný.

Stavba v otázkach a odpovediach
Odpovedá architekt Jan Hájek, ateliér M1 architekti

Vedeli ste od začiatku, že pôjde o drevostavbu?

Udělat něco obyčejného a přece výjimečného. Pozoruhodnou boudu - taková byla představa.

Aké obmedzenia prinieslo využitie dreva ako hlavného materiálu stavby?

Dřevo je přirozený stavební materiál provázející od počátku naší civilizaci, takže o jakémkoli omezování nemůže být ani řeč.

Aké výhody má použitie dreva na takejto stavbe?

Z hlediska provádění je to princip suché výstavby, takže stavbu lze provádět rychle. Nosníky se vyrobí v továrně, jsou lehké, takže se s nimi dobře manipuluje. Po sestavení na místě jsou okamžitě únosné, stavba je sestavena velmi přesně. Z hlediska ekologického je dřevo obnovitelný zdroj, dřevo je místní materiál, má dobré tepelně izolační vlastnosti… a především voní, když se do něj opře slunce, je příjemné se ho dotknout a je příjemné ho vnímat vizuálně.

Fasádu tvoria lepené smrekovcové lamely. Nie sú ošetrené žiadnym náterom. Nie je to na úkor trvácnosti?

Právě proto, že jsou modřínové, tak není třeba nátěrů pro prodloužení životnosti. Modřín je nejpryskyřičnatější dřevina. Pryskyřice jí chrání a životnost modřínu tak odborníci odhadují na 50 let. Modřín je zvolen proto, že nevyžaduje nátěry pro prodloužení životnosti. Nátěry na dřevěných stavbách se musejí obnovovat v dvouletých cyklech, což by pro Líbeznice nebylo vhodné řešení z hlediska nákladů na údržbu. Proto jsme se rozhodli více investovat v rámci investičních nákladů do této kvality. Jinou stránkou věci je barevnost, kdy je třeba počítat s tím, že dřevina časem získá patinu a stavba získá barevný melír v odstínech podle povětrnostních zátěží z různých světových stran. Dřevo je živý materiál jeho proměňování v čase je záměr návrhu.

Ako je budova riešená z hľadiska úspor energie? Z čoho vlastne sú steny telocvične?

Budova je nadstandardně zaizolována tepelnou celistvě vícevrstvou tepelnou izolací, v součtu cca 300 mm, stejně tak okna a dveře jsou tepelně izolační a samotná dřevěná konstrukce přispívá k příznivým tepelněizolačním parametrům, neboť odpadají tepelné mosty nosných konstrukcí.

Ako radiátory ste využil paradoxne jednu z najstarších technológií - častokrát ide len o masívne ohýbané rúry. Nie je to celé proti súčasnému trendu moderných telies s hustým rebrovaním? Na niekoľkých miestach sú trubky opatrené kruhovým rebrovaním ako v priemyselných priestoroch zo 60. či 70. rokov. Nie je to retro riešenie na úkor súdobých poznatkov a trendov o úspore energií?

Architektura je vázaný systém a toto je dobrý příklad. Design otopných těles je jednotlivost, ale z hlediska ekologické polohy věci jde o to, jak se v těch tělesech zatopí. Zdroj tepla se dimenzuje podle tepelných ztrát objektu. Ty se odvíjejí od celkového stavebního návrhu, což je základ, pokud mluvíme o správném nebo nesprávném energetickém konceptu. Naše stavba má objem čtrnácti rodinných domů a zdroj tepla odpovídající výkonu kotle pro jeden rodinný dům. To je důležité. Stejně tak je stavebně technické uspořádání navrženo i ve smyslu úspor energie vynakládané na chlazení.

Je třeba říci, že „moderní“ není totéž co „přetechnizované“. Od padesátých let, kdy lidé byli okouzleni skleněnými domy, jejichž funkčnost byla zcela závislá na strojním chlazení se společnost vyvinula směrem od nekritického pohledu na technologie k uznání historických stavebních metod a k zájmu o člověka, který přes staletí zůstává neměnnou entitou.

Jedným z najväčších orieškov celej stavby bolo správne riešenie akustiky v hale, kde sa môžu konať aj koncerty a zábavy...

Ano, budova je stavěna nejen jako sportovní stavba, ale nese v sobě i kulturní a společenské možnosti. Díky dřevu, které je nejvhodnějším materiálem pro budování sálů s přirozenou akustikou se budou Líbezničtí občané moci těšit z hudby a tance.

V akej miere sa na príprave projektu podieľali budúci užívatelia? Nehovorili vám do toho veľa, alebo naopak málo?

Dlouhodobě kam přijdu, tam mluvím o Líbeznicích jako o vzoru demokratických postupů při projednávání a schvalování architektury. Do návrhu mohl svobodně mluvit každý, kdo měl zájem. Pro architekty je obyčejně nejlepším zadavatelem osvícený absolutista a demokratický plebiscit je ten nejtěžší možný scénář, ale jsme bytostně přesvědčení, že v případě veřejné stavby je to ten nejlepší a jediný možný způsob. Měl jsem z tak otevřeného přístupu obavy, že se rozpadne koncept, ale musím říci, že upřímný zájem Líbeznických, ochota naslouchat, umění vést věcný dialog a schopnost diskutovat na úrovni vedly nakonec k příjemně prožitému večeru. Nikdy jsem nezažil takovou atmosféru. Plný divadelní sál lidí, včetně dětí, kteří ve svém osobním volnu ve všedním dnu téměř do půlnoci vedli takovým způsobem dialog o architektuře. Vůbec mi nevadilo trpělivě vysvětlovat, poslouchat a nechat se inspirovat připomínkami. Nakonec – mám ten dojem - jsme se na tu stavbu začali těšit všichni a mě to navíc dojalo.

Vráťme sa ešte k téme šetrenia. Je jasné, že obec tlačila náklady nadol. Kde ste ale neustúpili, aby sa nešetrilo na nesprávnom mieste?

No… ustupovali jsme v návrhu a při vytváření projektu, kde se třikrát snižoval rozpočet, ale při realizaci už se neustupovalo. Při návrhu jsme eliminovali zbytné prostory, které nám pomohly snížit stavební objem nebo zjednodušit konstrukční řešení a uzly. To byl případ chodeb a schodišť. Také jsme lowtechově řešili technické vybavení budovy, zejména techniku vnitřního prostředí jsme řešili na úkor složitých investičně a provozně nákladných technologií jednoduchými prostředky, kupříkladu větrání a klimatizaci. Neustupovali jsme z představy dřeváku a také z kvalitního provedení prvků, které se často rozbíjejí, jestliže nejsou kvalitní – to jsou všechna okna a dveře.

Čo by ste si pre budovu ako jej autor do budúcnosti priali?

Aby byla jak si ji líbezničtí v sále divadla vysnili, aby pomohla přetvářet jednotlivá individua na společenské osobnosti, aby byla tmelem, svorníkem a společným jmenovatelem společně prožívaného života, aby odtáhla lidi od přitroublých televizních pořadů, zpřetrhala neviditelná chapadla chytrých mobilů a vrátila generaci dětí počítačů k míči.

"Zánik Pusteven, Petrovek, Téryho a Zbojnické chaty, stadionu Štvanice, divadla Boudy a dřeváku na Senovážném náměstí vnímám jako osobní újmu. Pro uvolněnost tématu tyto stavby bez nároků na okázalost luxusu často navrhovali velcí architekti. Svou stopu tu zanechali například Jurkovič, Fuchs a Majunke. Jejich dřevěné konstrukce rámovaly vlastenecké hnutí sportovní kultury, a stejně tak i rozmar zábav a šantán. Líbeznický dřevák je jejich připomínkou.

Je hotovo a v dalším kroku bude záležet na způsobu, jakým se Líbeznický Moby-Dick uvede do života. Přál bych si, aby ho Líbezničané využili podobně, jako předkové dřeváky své doby," dodáva na záver architekt Jan Hájek.

Podklady: ateliér M1 architekti