Hore
Portál z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia

Viessmann

Climate of innovation

Ivanská cesta 30/A
Bratislava

Internorm

Okná pre pasívne domy

Galvaniho 15 B
Bratislava

Wienerberger s.r.o.

Tehelná 1203/6
Zlaté Moravce

Saint-Gobain

BIM knižnice a objekty

Stará Vajnorská 139
Bratislava

Divízia ISOVER Saint-Gobain Construction Products

Dokonalá izolácia

Stará Vajnorská 139
Bratislava

Profirol s.r.o

Prielohy 1012/1C
Žilina

PREFA Slovensko s. r. o.

Štúrova 136B
Nitra

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.
Hore
Menu
Kalendárium
Vložené
10. august 2015
0
822

Zdeněk Lukeš

Ing. arch.
*10.08.2015

Praha
Česká republika

Zameranie

architektúra, veda, výskum, publicistika,

Vzdelanie

1975 - 1980
Fakulta architektury ČVUT v Prahe
https://www.fa.cvut.cz/Cz
architektura a urbanizmus

O mne

Zdeněk Lukeš je architekt, historik architektury a pedagog. Narodil se ve výtvarnické rodině v Praze v roce 1954. vystudoval architekturu na ČVUT a pak pracoval v archivu architektury Národního technického muzea. Od roku 1990 je památkovým expertem Kanceláře prezidenta republiky. Podílel se na revitalizaci areálu Pražského hradu. Pedagogicky působí na VŠUP, fakultě architektury technické univerzity Liberec, kde byl v letech 2000-2003 děkanem, nyní učí na New York University Prague. Je autorem a spoluautorem řady knih, článků a výstav o architektuře 20. století, v nichž se zabývá osobnostmi jako byli Jože Plečnik, Josef Gočár, Emil Králíček a další, tvorbou německy hovořících architektů v Praze, secesní, kubistickou a funkcionalistickou architekturou a problematikou devastace památek.

Curriculum vitae

Narodil jsem se v Praze na Letné v roce 1954 ve výtvarnické rodině. Dětství jsem trávil v blízkém parku Stromovka, mj. na betonových prolézačkách Olbrama Zoubka a Sputniku Zdeňka Němečka. Dům, kde jsem s rodiči bydlel, byl velmi zajímavý, dole byla školka, kam jsem vždy ráno seběhl z našeho podkrovního bytečku. Dům v roce 1923 navrhl Kamil Roškot a byl to jeden z prvních moderních činžáků v Praze. Táta měl atelier v býv. skleníku ve dvoře, kde jsem taky trávil mnoho času. Mámin atelier byl v paláci U Stýblů, neboli Alfa na Václavském náměstí, kam jsem taky chodíval, připadal jsem si tam jako na Manhattanu. Do velkého ateliérového okna tam pálila rudá hvězda na věži sousedního paláce. Lepší byl pohled ze schodiště do Františkánské zahrady, kde se hrály filmy v letním kině.

Do školy jsem chodil ke Studánce, což byl ponurý kolos, připomínající zámek, s ještě ponuřejšími učiteli. Naštěstí jsme jezdívali každý rok od jara do podzimu do Opavy, kde měli rodiče půdní atelier ve vile, kterou si postavil za první republiky dědeček. Dům byl obrovský (alespoň dětským očím se tak jevil) a tajuplný, plný skrýší, půd a sklepních prostor. Měl velkou krásnou zahradu s řadou atrakcí, například vysokým smrkem, na jehož vrcholu jsme si s kamarády udělali posed. Založili jsme indiánský kmen, jemuž jsem měl tu čest velet a podnikat s ním různé výpravy. V Opavě jsem chodil do prosluněné příjemné školy s hodnými učiteli a zlepšoval si tam známky (po podzimním návratu do Prahy jsem si je zase zhoršil). Pobyty v Opavě, krásném městě s krásným okolím, jsem miloval a moc jsem se tam těšil.

Doby gymnaziální už jsem trávil jen v Praze, chodil jsem do gymplu Nad Štolou na Letenské pláni, což byla velmi náročná škola, tehdy ještě se skvělými kantory (a naším báječným třídním prof. Jiřím Homolou). Bylo to po ruské okupaci, ale až do maturity tam vládly stále příjemné poměry a asi to bylo nejhezčí období mého mládí. Pak jsem studoval architekturu na ČVUT v Dejvicích, neboť na vysněné dějiny umění se s mým kádrovým profilem nešlo dostat.

Po vojně jsem nastoupil do archívu architektury Národního technického muzea v Praze, který se nacházel ve zchátralé, ale podivuhodné barokníInvalidovně. Podmínky drsné, leč práce zajímavá. Tehdy jsem se začal věnovat architektuře XIX. a první poloviny XX. století. Během deseti let, jež jsem tam strávil, jsme s Janem Svobodou dali také dohromady velkou kartotéku pražské moderní architektury. Taky jsme s přáteli architekty a výtvarníky trošku zlobili, když jsme se snažili protestovat proti různým zhovadilým stavbám bolševické éry (spolek Obecní dům).

Od listopadu 1989 do ledna 1990 jsem pracoval koordinačním centru Občanského fóra v Mánesu a Laterně magice, což bylo velmi zajímavé, leč politické kariéře jsem se rád vyhnul a vrátil zpět k profesi. V roce 1990 jsem pak dostal nabídku pracovat na Pražském hradě, nejdřív v kulturní sekci, pak v památkovém odboru KPR. To byla zase nová zkušenost i šance seznámit ses mnoha pozoruhodnými lidmi. Snažili jsme se Hrad otevřít veřejnosti, opravit a obnovit např. Plečnikovy intervence, bolševiky značně poničené. Taky jsme připravili výstavy Jože Plečnika nebo 10 století architektury.

Kromě toho jsem učil – rok na PORGU, dva na VŠUP, asi pět let na liberecké fakultě architektury, nyní na pražské filiálce NYU. Kromě psaní odborných a popularizujících článků a knížek, v nichž se snažím propagovat kvalitní, ale často veřejnosti nepříliš známou architekturu, připravuju také výstavy ve spolupráci s Galerií Jaroslava Fragnera a pořádám různé přednášky a vycházky. Informaci o těchto aktivitách naleznete v rubrikách této webové stránky.

Autor a spoluautor výstav a akcí

Projekty z archívů (s B. Fragnerem, Muzeum Roztoky, 1986)
Architekt Jaroslav Fragner (s B. Fragnerem, Galerie J. Fragnera 1988)
Objekt, socha, instalace (s M. Juříkovou a J. Slabou, NTM 1989)
Žižkovské dvorky (s M. Juříkovou a I. Raimanovou; akce zakázána 1989)
Asanace v asanaci (se Společností Praha, OF Praha 9, Státním divadlem Liberec; provedení Havlovy hry přímo v asanované části Vysočan, 1990)
Josip Plečnik – Architektura pro novou demokracii (s D. Prelovšekem, T. Valenou a M. Řepou, Pražský hrad 1996, dále Ljubljana, New York, Paris, Barcelona, Haifa, Warszawa, *Budapest, Bruxelles ad.)
10 století architektury – architektura XX. století (Pražský hrad, 2001; s J. Pleskotem)
Stálá expozice dějin Pražského hradu (s kol., Pražský hrad, od 2004)
Splátka dluhu (Galerie J. Fragnera, 2002, dále Ostrava, Regensburg, Berlin, München, Wien, Rotterdam, Stockholm, Tel Aviv)
Architekt Emil Králíček (Galerie J. Fragnera, 2004/5, dále Darmstadt, München, Berlin, Wien, Rotterdam)
Český architektonický kubismus (s D. Mertou, Galerie J. Fragnera 2008, dále Paris, New York, Luxemburg, Tokio, Madrid, Wien, Berlin, München, Hradec nad Moravicí, Washington, Riga, Bruxelles, Gent, Dresden, Košice, Zagreb)
Pražský funkcionalismus (s D. Mertou a P. Kratochvílem, Galerie J. Fragnera 2012, dále Madrid, Riga, Tel Aviv, Bratislava, Haarlem, Eidhoven, München, Regensburg, Ljubljana)

Publikace – knihy, katalogy (výběr)

Praha 7 – průvodce po architektuře (s J. Svobodou, ONV 7 a NTM, 1987)
Prague Castle Revitalisation Project (s J. Mrázem, SPH, 1991)
Josip Plečnik - zahrady Pražského hradu (foto P. Štecha, 1993)
Pražské vily (Zlatý řez, 1996)
Stavební umění - Kubismus (s W. Tegethofem ad., Hypobank, 1994)
Kubistická architektura v Praze (s kol., 1995, též něm. verse)
Pražský hrad za T.G. Masaryka (s J. Kovtunem, 1995)
Josip Plečnik - průvodce po architektuře, 1996)
J. Plečnik - Architekt Pražského hradu (ed. s D. Prelovškem, T. Valenou ad., též angl. verze, 1997)
Praha 1891-1914 (s J. Svobodou, 1997)
Praha - průvodce 19. a 20. stoletím (foto J. Šourek, 1997, šest jazyk. mutací)
10 století architektury – Architektura XX. století (2001, též angl. verze)
Splátka dluhu. Práce německy hovořících architektů v Praze 1900-1939 (i něm. verze, Fraktály, 2002)
Fragmenty Pražského hradu: Okna, Dveře, Zdi (s E. Fučíkovou a P. Chotěborem, foto P. Štecha, SPH 2002, i angl. verse)
Židovské město pražské (s E. Oriánem, K. Bečkovou, A. Paříkem, Belle Epoque, 2004)
Architekt Emil Králíček (s V. Hnídkovou, foto E. Havlová, GJF, 2004)
V. Karfík: Building No. 21 (s P. Všetečkou, foto I. Němec, město Zlín, 2004)
100 staveb. Architektura Středočeského kraje (s Š. Koukalovou a J. Junkem, foto E. Havlová, Titanic 2006)
Kaleidoskop tvarů. Architektura Pardubického kraje (s P. Panochem, foto Š. Bartoš, Hélios 2006)
Ve víru modernosti. Architektura Královéhradeckého kraje (s P. Panochem, foto Š. Bartoš, Hélios 2008)
Český architektonický kubismus (GJF, 2008)
Praha 3 – urbanismus, architektura (s J. Sedlákem, MČ Praha 3, 2009)
Praha 3 – moderní architektura (Radnice P3, foto K. Cudlín, 2010)
Architekt Josef Gočár (s P. Panochem, D. Karasovou, J. T. Kotalíkem; Titanic, 2010)
Prague Functionalism/Der Prager Funktionalismus (GJF, 2012)
Jože Plečnik – Průvodce po stavbách v České republice (i německá a anglická verze; Foibos, 2012)
Stavby a architekti pohledem Zdeňka Lukeše (Nakladatelství lidové noviny, 2013)
Psí vycházky I-III (Nakladatelství Lidové noviny, 2013, 2014)
Praha moderní I-III. Průvodce po architektuře 1900-1950 (Paseka, 2012, 2013, 2014)

Stati ve sbornících, slovnících a katalozích výstav (výběr)

Dějiny českého umění - XX. století, Česká secese, Český kubismus, Český expresionismus, Architekt F. Zelenka, Nový slovník výtvarných umělců, Co daly naše země Evropě a lidstvu, Důvěrný prostor - Nová dálka, Tschechische Kunst 1884-1914, Prague Art Nouveau, Kubistická Praha, Česká architektura 1945-95, Mezery v historii 1890-1938, Zahrady Pražského hradu, Staletá Praha, Cesta na jih, Dějiny českého výtvarného umění, Österreichische Osthefte, František Bílek, série sborníků o ohrožených stavbách CORA ad.

Periodika, média

Cca 1500 odborných statí v novinách a časopisech (Lidové noviny, MF Dnes, Prostor, Abitare, Der Standard, Monuments Historique, Japan Space Architecture, Architecture and Society, Umění, Umění a řemesla, Architekt, Technický magazín, Revolver Revue, Kritická příloha RR, Respekt, Domov, Ateliér, UNIjazz, Vesmír, Reflex, Týden, Projekt, Literární noviny, Architektura ČSR ad). Spolupráce s Českou televizí, Českým rozhlasem, BBC, internetovým týdeníkem Neviditelný pes (rubrika Architektura od 1998)

Kontakt - interaktívna mapa

Výber z portfólia prác

Príspevky na stránke

Súvisiace články

Pravý stĺpec
Menu
Hlavný obsahHlavný obsah
Čakajte prosím