Bytový dom Vivus, Praha - Žižkov

Pražský bytový dom z dielne Stempel & Tesar architekti reaguje na urbanisticky narušené územie. Rozsiahly obytný súbor so 162 bytmi, komerčným parterom a intenzívne zazeleneným vnútroblokom vznikal viac ako desať rokov. Architektonické riešenie dopĺňa chýbajúcu mestskú štruktúru a zároveň vytvára nový poloverejný priestor v husto zastavanej časti Žižkova.

Realizáciu bližšie predstavia autori:

Na místě, které v 80. letech uvolnila první – a naštěstí poslední – etapa plošné asanace dolního Žižkova, se po čtyřiceti letech proluky vrací uzavřený městský blok. Cihlový kvádr o straně 60 m znovu vymezuje ulice Hartigovu (dříve Koněvovu) a Roháčovu, zakládá dvě nové – Budovcovu a Kaplířovu – a uvnitř skrývá bílý dvůr jehož měřítko odpovídá spíše zahradě než vnitrobloku.

Žižkov, zejména jeho nejstarší západní část, tvoří jednu z největších souvislých ploch blokové zástavby v Praze. Výrazně svažitý terén zde dal vzniknout stísněným blokům o rozměrech zhruba 45 × 100 metrů, jejichž hodnotu potvrzuje plošná památková ochrana. Bezprostřední okolí stavby však prošlo koncem 20. století bezprecedentní proměnou: původní domy byly zbourány, uvolněná plocha zčásti zastavěna panelovými domy a zbytek zůstal prázdný. Spolu s domy zanikly i ulice. Místo dnes charakterizuje kontrast eklektické architektury a utilitárního výrazu panelových domů, které převýšily tradiční měřítko čtvrti.

Pozemek o ploše 3 733 m² je téměř čtvercový, natočený ve směru ulic Hartigova – Roháčova a svažitý s převýšením kolem pěti metrů. Ležel léta zaplocený, s malým parkovištěm a náletovou zelení. Hodnotou místa je poloha na hlavní žižkovské třídě a možnost navázat na obě zaniklé ulice; výzvou pak jsou právě svah, rušná severní hranice a nutnost obstát mezi dvěma tak odlišnými sousedy.

Koncept vyšel z přesvědčení, že základním předpokladem uchování hodnot památkové zóny je objemová a prostorová skladba území. Návrh proto přijal tradiční formu domovního bloku. Doplňuje chybějící část zástavby podél Hartigovy třídy a vrací veřejnému prostoru podobu vymezených ulic. Šest nadzemních podlaží s ustoupeným posledním patrem navrací lokalitě její historické měřítko a koriguje dojem převýšených panelových domů. Průčelí působí klidně a uspořádaně. Jednoduchou fasádu s pravidelně rozmístěnými okny doplňují lodžie různých šířek orientované do vnitrobloku. Severní křídlo při hlavní třídě, s odlišným funkčním i dispozičním řešením, se jednotnému pojetí fasád vymyká a nabízí v parteru komerční prostory.

Dům je navržen jako monolitický železobetonový desko-stěnový systém se skeletem v garážích, v základním rastru 6 × 6 metrů. Založen je na velkoprůměrových pilotách délky až 12 metrů vetknutých do břidlicového podloží a spojených deskou tloušťky 400 mm; suterén tvoří bílá vana z vodostavebního betonu. Tři podzemní podlaží s kapacitou 135 parkovacích stání jsou z provozních a ekonomických důvodů řešena jako systém polopater propojených rampami. Obvodové železobetonové stěny nesou kontaktní zateplení z minerální vlny s obkladem z keramických pásků, které fasádě dávají živou strukturu lícové cihly. Hliníková okna s trojskly a lodžie s tenkými ocelovými zábradlími doplňují precizní detail, jímž dům odpovídá na jemnost okolní zástavby.

Do domu se vstupuje sedmi vchody, které jsou vzhledem ke svahu rozmístěny na různých výškových úrovních – ze strany Hartigovy a Budovcovy v úrovni prvního suterénu, z Roháčovy a Kaplířovy v úrovni přízemí. Každý vchod obsluhuje trojramenné schodiště s výtahem, z jehož podest je bezbariérově přístupných 3 až 6 bytů na podlaží. Dům nabízí 162 bytů od 1+kk po 4+kk; větší dispozice jsou soustředěny na nárožích a v ustoupeném šestém podlaží, kde vznikají terasy po vnějším i vnitřním obvodu. Sedm komerčních jednotek v suterénním parteru navazuje na chodník Hartigovy ulice a plánovanou zastávku MHD.

Vnitroblok se od vnějších průčelí záměrně odlišuje. Bílá omítka potvrzuje intimitu poloveřejného prostoru a přispívá k jeho prosvětlení a vzdušnosti; proporce dvora o rozměrech 29 × 29 metrů je oproti okolním blokům příznivější díky snížení o jedno podlaží. Řešení dvora, okolí domu i pobytové střechy bylo svěřeno krajinářskému ateliéru Terra Florida. Na stropní desce garáží vznikla intenzivní střešní zahrada s vrstvou substrátu až 1,2 metru: ornament cest z dřevěné paluby a betonových šlapáků, který funkčně propojuje všechny vchody a zároveň působí jako abstraktní artefakt, procházejí porostem trav, trvalek a cibulovin, keřové skupiny svídy s červenými větvemi cloní pohledy do bytů a nad hlavou se rozevírají koruny bříz. Dešťová voda ze střech se zachytává do akumulační nádrže a slouží k závlaze zahrady; střecha nad šestým podlažím je osázená nenáročnými suchomilnými rozchodníky. Dominantou dvora je umělecká instalace výtvarníka Jana Šerých. V ulicích doplňuje uliční parter stromořadí dřezovců a třešní.

Projekt vznikal od studie z roku 2014 přes územní rozhodnutí až po dokončení v roce 2026 – dvanáct let, během nichž se na něm podílel tým spolupracovníků ateliéru, generální projektant SIAL Liberec i investor. Výsledkem není dům-solitér, ale kus města: blok, ulice a dvůr, které na Žižkově čtyřicet let chyběly.

Rozmery:

• 60,8 × 57,5 m / 77 000 m³ (objekt / obostavaný priestor)
• 29,4 × 29,4 m (vnútroblok)

Kapacity:

• 6 NP + 3 PP; 163 bytov (1+kk až 4+kk); 7 komerčných jednotiek
• 135 parkovacích miest

Materiály:

• Monolitický železobetón – nosná konštrukcia, steny, stropy a atika; suterén riešený ako biela vaňa
• Keramické pásiky (lícová tehla) – vonkajšie fasády, na kontaktnom zateplení z minerálnej vlny hrúbky 180 mm
• Biela omietka – fasády vnútrobloku
• Hliníkové rámy s trojsklom – okná; lakovaný hliník – klampiarske prvky
• Žiarovo zinkovaná oceľ s komaxitovou povrchovou úpravou – zábradlia lodžií a zámočnícke prvky
• Drevená paluba a betónové nášľapné prvky – chodníky vo vnútrobloku
• Drevené podlahy – obytné miestnosti; dyhovaná MDF – parapety a stolárske prvky

Autori: Stempel & Tesar architekti
Fotografie: Filip Šlapal