Hore
Z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia

Divízia ISOVER Saint-Gobain Construction Products

Dokonalá izolácia

Stará Vajnorská 139
Bratislava

Saint-Gobain

BIM knižnice a objekty

Stará Vajnorská 139
Bratislava

Internorm

Okná pre pasívne domy

Galvaniho 15 B
Bratislava

Sto Slovensko, s.r.o.

Stavať zodpovedne

Pribylinská 2
Bratislava

Material & Technology s.r.o. – M&T

Sídlo Spoločnosti: Čs. Odboje 1044
Dobruška

KOMA Modular s.r.o.

Říčanská 1191
Vizovice

VELUX SLOVENSKO spol. s r.o.

Prinášame Vám svetlo

Galvaniho 7 7/A
Bratislava

SCHÜCO International KG, o. z. Slovensko

Okná, dvere a fasády

Tomášikova 17
Bratislava

BMI SLOVENSKO

Šikmé a ploché strech

Mojmírovská 9
Ivanka pri Nitre

2N® Indoor Compact

2N® Indoor Compact je vnútorná odpovedacia...

2N TELEKOMUNIKACE, a.s. (výrobca)
2N TELEKOMUNIKACE, a.s. (distribútor)

VELUX INTEGRA

Elektrické panoramatické strešné okno s...

VELUX SLOVENSKO spol. s r.o. (výrobca)
VELUX SLOVENSKO spol. s r.o. (distribútor)

CITY moduly

Designový mestský mobiliár v merítku drobnej...

KOMA Modular s.r.o. (výrobca)
KOMA Modular s.r.o. (distribútor)

POSUVNÉ DVERE HI-FINITY

Ultra tenký design posuvných dverí HI-FINITY...

Reynaers systems spol. s r.o. (výrobca)
Reynaers systems spol. s r.o. (distribútor)

PANORAMA CELOPRESKLENÉ OKNO HX 300

OTVORENÉ. SVETLÉ. VOĽNÉ.
Veľkoplošné...

Internorm (výrobca)
Internorm (distribútor)

Povrchové temperovanie betónového jadra

Princíp temperovania betónového jadra spočíva...

REHAU s.r.o. (výrobca)
REHAU s.r.o. (distribútor)

Hore
Menu
Kalendárium
Vložené
17. september 2016
0
547

Ve znamení šikmých ploch

Zdeňek Lukeš v novej sérii článkov predstavuje významné stavby Viedne.
Ve znamení šikmých ploch

Dnes je - po návštěvě Wagnerova chrámu na Steinhofu a Ehnovy sociální výstavby Karl-Marx-Hof – na řadě nový kampus Vídeňské ekonomické univerzity, jejíž hlavní dominantou je knihovna od nedávno zesnulé architektky Zahy Hadidové.

Wirtschaftsuniversität Wien (WU) patří k největším školám svého typu v Evropě. Založena byla jako k. und k. Exportakademie již v roce 1898, o dvacet let později pak byla přejmenována na Hochschule für Welthandel. Dnešní název získala v roce 1975. K jejím absolventům patřili například rakouští prezidenti Thomas Klestil a Franz Vranitzky.

Škola se během své existence několikrát stěhovala a dnešní moderní kampus vznikl až poté, co počet studentů z mnoha zemí - včetně těch českých - překročil dvacet tisíc, a bylo potřeba vybudovat nové zázemí.

Knihovna
Knihovna

... a pak přišel Inženýr

To vzniklo nedaleko vídeňského Prateru a veletržního areálu na základě urbanistického plánu z roku 2009, jehož autorkou byla Laura Spinadelová a studio BUSarchitektur. Ti byli rovněž autory univerzitních budov s průčelími z rezavějících plechových panelů. Na základě mezinárodní soutěže pak byly jednotlivé stavby nebo skupiny objektů svěřeny dalším týmům - rektorát navrhlo madridské studio NO.MAD Arquitectos, jiné části rovněž Španělé z Estudio Carme Pinós, Japonec Hitoši Abe a CRABstudio z Londýna. Budovy dle projektu německých a rakouských týmů jsou dosud ve výstavbě.

Areál Wirtschaftsuniversität Wien
Areál Wirtschaftsuniversität Wien
Budova NO.MAD Arquitectos
Budova NO.MAD Arquitectos

Španělé i Japonec zvládli své projekty se ctí, ale objekty od britských architektů nepůsobí moc dobře. Mají organické tvary, ostře oranžová průčelí (ozvláštněná slunolamy z prken) a celek působí zbytečně agresivně až nervózně. Jakkoli jsou jednotlivé stavby architektonicky nesourodé a reprezentují různé styly od hi-tech a dekonstruktivismu až k organice, celek vychází dobře, zejména díky skvěle vyřešenému parteru s parkovými a vodními plochami, dlážděnými prostranstvími, jezírky, relaxačními trávníky, ale také příjemnými kavárnami v malých pavilonech. Pro studenty i zaměstnance školy tak vzniklo prostředí, které jim mohou u nás posluchači závidět.

Budovy londýnského CRAB studia
Budovy londýnského CRAB studia
Interiér knihovny a vzdělávacího centra
Interiér knihovny a vzdělávacího centra

Hlavní a nepřehlédnutelnou dominantou kampusu WU je ale rozlehlá budova Knihovny a vzdělávacího centra (LC), která vznikla dle projektu britsko-irácké projektantky Dame Zahy Hadidové (1950–2016). Jako v jejím případě vždy, jde o dosti výstřední architekturu ve stylu takzvaného nového futurismu z betonu a skla. Všechny stěny jsou zešikmeny a z bílého kubusu stavby doslova vystřeluje obrovská tmavá konzola přednáškového sálu.

Vstoupíte-li dovnitř, připadáte si jako v kosmickém korábu ze Star Treku: všechno je tu zprohýbané. Působí to velmi dynamicky, ale současně příjemně, což podporuje světlé barevné ladění. Velká dvorana je vlastně pokračováním přilehlého náměstí, je vzdušná a přehledná. V budově LC jsou přednáškové sály, kopírovací centrum, jednotlivé sekce knihovny, studovny – a v horních partiích i skvělý výhled na celý areál i okolí.

Na rozdíl od podobných zařízení u nás je všude volný přístup, žádné bariéry, turnikety, detekční rámy či čtečky. Architektka Eva Jiřičná kdysi poznamenala, že futuristické vize Hadidové kdysi všichni považovali za nerealizovatelné. Dokud se nenašel inženýr, který to byl schopen naprogramovat a spočítat. Když se pak začalo stavět, jako by chtěla autorka vizionářských návrhů dohnat ztracený čas, v krátkém období navrhla desítky staveb po celém světě – jedněmi obdivovaných stejně horlivě, jako druhými zatracovaných. Zahu Hadidovou to však stálo hodně sil a nakonec letos na jaře i život (byť v její smrti hrály roli i osobní problémy).

Dominantou kampusu je  budova Knihovny a vzdělávacího centra
Dominantou kampusu je budova Knihovny a vzdělávacího centra
orientační system pro nevidomé

Jednou na Florenci

Nejslavnější světová architektka a nositelka Pritzkerovy ceny stojí také za studií zástavby areálu části Masarykova nádraží a Florence v centru Prahy. Jde samozřejmě o její charakteristické organické hmoty, samy o sobě zajímavé, ale v dané lokalitě naddimenzované a poněkud stereotypní.

Masarykovo nádraží - návrh Zahy Hadid
Masarykovo nádraží - návrh Zahy Hadid

V sousedství nešťastné severojižní magistrály nijak nevadí, naopak ji odstíní od okolní zástavby. Proč by však měla obrovská budova tvořit jakousi obří kládu podél ulice Na Florenci, není zcela jasné. Pasovala by tam spíš klasická zástavba – velkoměstské paláce s živým parterem od různých architektů, tak, jak je tomu už dnes na protější, tedy severní straně. Lze tak souhlasit s Kateřinou Bečkovou z Klubu Za starou Prahu, podle níž je dominance kancelářských ploch v území nešťastná a povede k umrtvení celé lokality. Žádoucí by bylo spíše polyfunkční centrum s bytovými domy, obchody, kavárnami, restauracemi, službami, pasážemi, menšími divadelními sály a podobnými prvky. A také náměstí, park, vodní prvky, promenády – právě to, co tak dobře funguje ve vídeňském kampusu.

Nelze si samozřejmě nevzpomenout na fakt, že poloha místa je ideální pro stavbu budovy celoměstského významu – ostatně o tom, že by Praze slušel nový koncertní sál, se vedou debaty už nějakou dobu. Berme tedy nedávno představenou vizi jen jako jakýsi nástřel investora a doufejme, že ke studii řeknou své i městské instituce. Každopádně něco z té (až příliš velkorysé) vize zůstat může. Smrt projektantky neznamená konec, i když je třeba vyřešit autorskoprávní záležitosti. Kotěrova právnická fakulta v Praze se taky začala stavět až čtyři roky po autorově smrti...

Autorom článku je Zdeněk Lukeš, článok bol uverejnený v Neviditelnom psovi.

Autor článku

Poloha na mape

Súvisiace články

Pravý stĺpec
Menu
Hlavný obsahHlavný obsah
Čakajte prosím