Fakulta humanitních studií UK – Prestavba Menzy, Koleje 17. Listopadu, Praha

Fakulta humanitních studií Univezity Karlovy v Prahe je najmladšou fakultou Karlovej Univerzity. Vznikla 1. augusta roku 2000 z Institutu základů vzdělanosti tej istej univerzity.

V minulom roku sa presťahovala do novej budovy. Nové sídlo vzniklo prestavbou komplexu “menzy” (jedálne) a “Kolejí 17. listopadu” od architekta Karla Pragera. Pôvodné objekty zostali len torzom nedokončeného areálu univerzitného kampusu na brehu Vltavy. Samotná jedáleň so zázemím, so svojou masívne dimenzovanou kapacitou nebola nikdy naplno využitá k svojmu pôvodnému účelu.

Stavba z 80. rokov minulého storočia s náročnou konštrukciou zdvíhaných stropov a hlbokou centrálnou štvorcovou dispozíciou mala v dobe svojho vzniku nespornú architektonickú kvalitu. Pre nové využitie Fakultou humanitných štúdií však bola potrebná radikálna premena.

Pôvodná budova štvorcového pôdorysu mala zložité, dispozične hutné, technické zázemie umiestnené v strede objektu.  Jedálne boli situované po obvode. Autori pre potreby novej funkcie urobili skoro reverzné riešenie. Masívne jadro vybrali, centrálnu časť budovy cez tri podlažia uvoľnili ako vnútorný spoločenský a komunikačný priestor. Umožnili jeho prirodzené vrchné presvetlenie aj so zamedzením nadmernej insolácie vtipným návrhom rastra vysokých nosníkov pod skleneným stropom. Po obvode umiestnili učebne a ostatné potrebné priestory pre vzdelávací proces i prevádzku fakulty, s možnosťou priameho optického kontaktu na okolie.

Takéto riešenie zabezpečilo kompaktné a účelné usporiadanie všetkých potrebných priestorov a funkcií. Naviac s maximálnym možným využitím prvkov pôvodnej konštrukcie. Oceľobetónové stropy  zostali zachované v obvodovom prstenci. Priestory pre vnútornú dvoranu boli vyrezané. Subtílne oceľové stĺpy pôvodných zdvíhaných stĺpov dostali novú pohľadovú betónovú škrupinu, ktorá má okrem estetického aj protipožiarne určenie. 

Prehľadnosť, monochromatickosť, priznané materiály vo svojej naturálnej podobe, dôraz na čisté detaily, konzistentná architektonická výpoveď, logickosť usporiadania priestorov - sú charakteristickými rysmi tohto diela...

Zadanie bolo mimoriadne náročné. V dopredu limitovaných priestoroch pôvodnej stavby umiestniť novú funkčnú budovu fakulty renomovanej univerzity, spĺňajúce náročné kritériá súčasnosti. Autori túto úlohu so cťou zvládli.

Neutrálne, elementárne stvárnené priestory “na spôsob galérie” majú potenciál absorbovať ďalšie jemné, subtílne nánosy  vrstiev a prvkov dotvárajúcich priestor čerstvo otvorenej školy. Elementy meniace sa v čase. Informačné intervencie, výstavy, grafiku, artefakty… a iné zásahy, ktoré sú spojené s dynamikou života.

Pri osobnej návšteve sme si priestor i atmosféru s potešením užívali ako výborný príklad rekonštrukcie a prestavby univerzitného areálu. Zamrzí, že snahy o podobné zadania sa zatiaľ na Slovensku nedostali ďalej, ako do prípravnej etapy (napr. Art Campus VŠVU).

Pripájame sprievodné slovo autorov:

Původní objekty menzy a kolejí architekta Karla Pragera zůstaly jen torzem nedokončeného areálu univerzitního kampusu na břehu Vltavy. Samotná menza nebyla nikdy plně využita k zamýšlenému účelu. Stavba z 80. let minulého století s náročnou konstrukcí zvedaných stropů a hlubokou centrální čtvercovou dispozicí měla nespornou architektonickou kvalitu odpovídající době svého vzniku. Pro nové využití Fakultou humanitních studií však byla nutná radikální proměna.

Návrh přestavby zachovává vnější tvar, podlažnost a proporce původního objektu menzy. Zásadním zásahem je vytvoření velkorysého centrálního prostoru dvorany s horním osvětlením pronikajícím mezi nosníky střešního světlíku. Dvorana je srdcem a společenským centrem fakulty, je současně prostorovou spojnicí všech tří podlaží. Vstup do objektu na úrovni zvýšeného plata nabízí snadné komunikační propojení jednotlivých podlaží pomocí dvou odlišně formovaných jednoramenných schodišť. Po obvodu dvorany jsou umístěny konzoly galerií s přístupem do seminárních místností, pracoven pedagogů a dvojice výtahů s únikovými schodišti. Na nejnižší úrovni dvorany jsou pak velké společné posluchárny, aula, fakultní knihovna a děkanát.

Mezi použitými materiály převládá pohledový beton kombinovaný s jemnou kovou sítí podhledů, černá stěrka podlahy a bílé truhlářské prvky a nábytkové vybavení. Prostoru dominuje variabilní sestava odpočinkového sedacího nábytku v oranžové barvě.

Předsazený celoprosklený strukturální fasádní plášť je navržen především jako účinná akustická ochrana proti hluku ze šestiproudé komunikace Městského okruhu v těsné blízkosti objektu. Zdvojená fasáda současně umožňuje přirozené větrání a regulované stínění vnitřních prostor. Zaoblení prosklených nároží je odkazem na původní architektonické ztvárnění stavby.

Autor: Kuba & Pilař architekti