Dostavba Juhočeskej vedeckej knižnice v Českých Budějoviciach

Realizáciu ateliéru Kuba & Pilař architekti vybrala porota medzi 29 diel nominovaných v aktuálnom ročníku Českej ceny za architektúru. Doposiaľ v plnom rozsahu nepublikované dielo patrí medzi špičkové stavby aj v širšom ako stredoeurópskom kontexte.

Ešte v roku 2016 vyhlásila Juhočeská vedecká knižnica v Českých Budějoviciach súťaž s cieľom modernizácie a rozšírenia svojich priestorov v kvalitnej brutalistickej budove zo 70. rokov (pôvodne Muzeum revolučního dělnického hnutí - architekti Jan Malát, Jiří Vít, Jan Řezníček, Miloš Sádek).

Do prvého kola súťaže poslalo svoje ponuky 27 ateliérov. Zo šiestych finalistov, ktorí vypracovali architektonické návrhy zvíťazil koncept brnianskeho ateliéru Kuba & Pilař architekti. "...Návrh rozšiřuje knihovnu lapidární formou "levitující" jednopodlažní dostavby, která je s původním objektem spojena pouze v místě současného vstupu... Ponechává stávajícímu objektu jeho dominantní postavení a prostor pro budoucí rekonstrukci," odôvodnila svoj výber hodnotiaca komisia. 

Podobne ako pri budove Fakulty humanitních studií UK, ktorá v závere minulého roka získala Grand Prix Architektů, aj v Českých Budějoviciach je jasne čitateľný rukopis ateliéru Ladislava Kubu a Tomáša Pilařa.

Dôraz na logické a flexibilné priestorové riešenie, prehľadnosť, priznané materiály a čisté detaily...

Za spomenutie stojí napríklad automaticky ovládaný systém predsadeného tienenia celopresklenej fasády. Princíp osadenia a ovládania 4,5 m vysokých otočných sklenených lamiel vznikol výlučne pre túto stavbu. Zaujímavosťou je tiež využitie svetlého pigmentovaného betónu, ktorého odrazivosť, spolu so strešnými svetlíkmi, vytvára požadované presvetlenie hlbokej dispozície. Zvolené riešenie a zachovaná pohľadovosť materiálu si vyžiadala precíznu realizáciu, pri ktorej boli tmelené aj hlavičky skrutiek v novom debnení...

Aby vôbec mohol nový pavilón Juhočeskej vedeckej knižnice stáť na plánovanom mieste, bolo najskôr potrebné presunúť viac ako stotonový balvan, privezený v roku 1974 z Novohradských hôr. Prírodný prvok, pôvodne doplnený o symbol kosáka s kladivom, našiel svoje miesto na novom betónovom podstavci.

Pripájame sprievodné slovo autorov: 

Navržená hmota dostavby Jihočeské vědecké knihovny je reakcí na skulpturální formu stávající budovy ze 70. let minulého století, která odráží dobu svého vzniku i původní náplň Muzea dělnického revolučního hnutí. Kvalitní brutalistní architektura této stavby je hmotově velmi členitá, půdorysně ale nepříliš vhodná pro účel knihovny s volným výběrem knih.

Dostavba knihovny je navržena jako jednopodlažní pavilon levitující nad terénem, prosklený po celém obvodu s výhledy do zeleně. Vnější plášť tvoří vertikální otočné skleněné lamely, které vymezují dění uvnitř a vně stavby. Vnitřní prostor hluboké dispozice objektu je prosvětlen čtvercovými střešními světlíky nad studijními místy. Kompaktní horizontální hmota odpovídá požadavku zadavatele na rozšíření prostoru pro návštěvníky s flexibilní dispozicí, volným výběrem knih a vytvoření reprezentativního bezbariérového vstupu do knihovny, který je řešen formou širokého sklonitého chodníku z Lidické třídy. Propojení obou budov knihovny zajišťuje rampa v proskleném tubusu. Po straně budovy se otevírá průchod parkem směrem k řece, kam jsou umístěny výtvarné prvky – Novohradský valoun a stávající památník padlým u Zborova.

Projekt využívá aktivace betonového jádra, kdy hmota betonu funguje k akumulaci chladu, respektive tepla. Cílem je příjemné klima vnitřního prostředí. Díky využití nízkých teplotních spádů, je systém provozně úsporný a šetrný k životnímu prostředí. V objektu je počítáno i s možností nočního předchlazení přirozeným větráním v letním období. Tepelným ziskům během léta zabraňuje zelená střecha, izolační trojsklo fasády s protisluneční ochranou a skleněné lamely s potiskem, které jsou motoricky ovládány a plní funkci slunolamu. Střešní světlíky jsou stíněny vnějšími screenovými roletami.  

Zelená extenzivní střecha kromě tepelněizolačních vlastností přispívá i k zachycení dešťové vody a zpomalení jejího odtoku. Pro akumulaci dešťové vody slouží podzemní nádrž, která bude využívána na zálivku.

Autor: Kuba & Pilař architekti
Fotografie: BoysPlayNice