Stodola v Pošumaví

Poetika samoty v podhorí Šumavy. Citlivé narábanie so zdedenými východiskami. Tvorivý prístup architektov sa prispôsobuje prostrediu a okolnostiam. Pôvodné prvky a materiály nachádzajú nové využitie. Výsledkom je úprimné dielo, bez snahy o falošnú "chatársku estetiku". 

Realizáciu predstavia architekti Jan Holub a Tomáš Hanus z pražského ateliéru BYRÓ architekti:

Objekt bývalé kovárny se stodolou stojí v údolí řeky Blanice, na téměř nedotčeném místě v Pošumaví. Jediné sousedství tvoří ruina bývalého mlýna, areál pily a ticho okolních pastvin.

Vnitřní prostor stodoly, který byl zaskládaný až po hřeben, jsme se snažili co nejvíce otevřít, prosvětlit a doplnit subtilními, pokud možno nenápadnými zásahy. Nedokončený pásový vikýř instalovaný v devadesátých letech jsme odstranili a nahradili ho prosvětlovacími šablonami, které do stodoly přinášejí po celý den proměňující se světlo.

Celý projekt vznikal s maximálním respektem k udržitelnosti a místním zdrojům. Zadáním ze strany klientů bylo použít pokud možno pouze materiál, který byl na chalupě k dispozici. Rekonstrukce se nakonec i díky covidu prakticky celá odehrála svépomocí.

Podklady: BYRÓ architekti
Fotografie: Ondřej Bouška